Squatujeme mediální prostor od roku 2013

Summit EU: hledání zdrojů a úspor

V pátek začala oficiální část neformálního summitu Evropské unie. Její lídři se budou muset domluvit, jak dál financovat potřeby EU.

V pondělí 19. února začal eurosummit představitelů států eurozóny a v týž den do Bruselu dorazili také vyjednavači zemí sedmadvacítky (tzv. šerpové), aby zajistili co nejhladší průběh jednání summitu Evropské unie. Ten začal v pátek 23. února a komentáře světových médií se shodují, že se jedná o klíčovou politickou schůzku letošního roku. Na programu summitu jsou především institucionální otázky složení Evropského parlamentu po roce 2019, způsob obsazování nejvyšších pozic v EU a víceletý finanční rámec vývoje po roce 2020. Ačkoli se jedná o neformální jednání, ze kterého nevycházejí žádné oficiální závěry, jde o zásadní událost pro budoucnost EU a jejím cílem je položit základy k dalším jednáním v Evropské radě.

Poté, co rozpočet EU s brexitem přijde o 10 až 15 miliard eur ročně, bude třeba hledat nové zdroje i nové úspory.

Evropští lídři nejspíše bez velkých diskusí podpoří návrh Evropského parlamentu, aby se 27 ze 73 křesel Spojeného království přerozdělilo mezi 14 členských států. Zbylých 46 křesel by pak zůstalo pro další rozšiřování EU. Již v pondělí se z jednání šerpů doneslo, že debata o změně systému „jedna země – jeden komisař“ nepřipadá v úvahu. Stejně tak nevypadá realisticky, že by lídři EU přistoupili na návrh parlamentu, aby se předsedou Evropské komise stal kandidát vítězné frakce v Evropském parlamentu. Tato praxe se ujala po volbách v roce 2014, ale lídři EU, kteří v současné době navrhují kandidáty na prezidenta Evropské komise, se této pravomoci zbavit chtít nebudou. Nejdůležitějším tématem k diskusi tak zůstane především víceletý finanční rámec, tedy tvorba rozpočtu EU. Poté, co rozpočet EU s brexitem přijde o 10 až 15 miliard eur ročně, bude třeba hledat nové zdroje i nové úspory. Na straně úspor je ve hře především společná zemědělská politika. Vzhledem k tomu že zemědělci jsou v klíčových zemích důležitou voličskou skupinou, nebudou jednání jednoduchá. Zatím není například známo, jak se k situaci postaví český premiér, jehož firmy jsou s dotacemi z této kapitoly těsně svázány.

Dalšími navrhovanými úsporami je snižování Fondu soudržnosti, tedy plateb do chudších zemí EU. Připomeňme, že největším plátcem je Německo a největším příjemcem Polsko. I Česká republika patří mezi příjemce z rozpočtu EU – mezi lety 2004 a 2017 získala přes 695 miliard korun. Ani tady nelze očekávat jednoduchá jednání. Vzhledem k odmítání podílu na péči o uprchlíky je jasné, že platící země budou chtít snížit příspěvky do rozpočtu nesolidárních zemí. Problémem je rovněž financování zemí, jejichž političtí představitelé dlouhodobě vyjadřují k EU odpor. András Lukács, prezident organizace Levegő Munkacsoport, je jedním z autorů zprávy, která ukazuje, jak maďarská vláda za peníze EU podkopává unijní politiku i demokracii ve vlastní zemi. Řešením by mohlo být podporovat místní aktivity tak, aby nemohly být omezovány a zakazovány vládní byrokracií členských zemí.

Vzhledem k nárokům na rozpočet EU bude nutné také sáhnout k navýšení odvodů. Komisař pro rozpočet Günther Öttinger se již nechal slyšet, že by se mělo jednat o zvýšení o 1,1 až 1,2 procenta. „S brexitem a dalšími změnami nebude původně navrhované zvýšení o jedno procento stačit,“ upozornil. Někteří poslanci Evropského parlamentu a představitelé nevládních organizací upozorňují na to, že je nezbytné začlenit do diskuse o novém rozpočtovém rámci i Cíle udržitelného rozvoje. „Víceletý finanční rámec je dnes nejdůležitější a základní diskusí. Přes něj můžeme dostat do praxe agendu Cílů udržitelného rozvoje, migraci i rozvojovou spolupráci. Při tom musíme mít stále na mysli, že nikdo nesmí zůstat stranou,“ říká zástupce polských lidovců v Evropském parlamentu Bogdan Wenta.

Agenda rozpracovaná na jednání neformálního summitu bude dále projednávána na formálních jednáních Evropské rady na konci února. Připomeňme, že Rada Evorpské une je orgán nejvyšších představitelů vlád EU, není legislativním orgánem, ale určuje politickou agendu. Je místem jednání ministrů vlád členských zemí a společně s Evropským parlamentem je hlavním rozhodovacím orgánem EU.

 

Podpořte nás

Společně tvoříme mainstream! Podpořte Alarm.

Čtěte dále

Ochrana soukromí | Vaše údaje jsou u nás v bezpečí! OKZajímají mě cookies

Společně tvoříme mainstream! Podpořte nás.
close-image