Squatujeme mediální prostor od roku 2013

Víc času u počítače – míň štěstí i sexu

Podle dlouhodobého výzkumu amerických psychologů existuje jasná souvislost mezi časem stráveným před obrazovkou a pocity neštěstí a osamělosti.

Mezi americkými teenagery od roku 2012 rapidně klesá pocit štěstí. Totéž se dá říct i o dospělých, kteří se cítí subjektivně stále hůře přibližně od roku 2000. Podle americké profesorky psychologie Jean Twenge, autorky knihy iGen: Proč jsou dnešní superpropojené děti konformnější, tolerantnější, nešťastnější a totálně nepřipravené na dospělost tento jev jednu hlavní příčinu stále větší množství času stráveného před monitorem. Twenge nevychází z pouhých dojmů nebo konzervativního antitechnologického náhledu na svět, svoje tvrzení podkládá dlouhodobým výzkumem mezi teenagery i dospělými.

Rada pro spokojenější život na základě výzkumů Jean Twenge je prostá: „Vypněte smartphone a tablet a jděte dělat něco jiného. Ať už je to cokoliv.

Teenageři, kteří jsou na počítači, smartphonu nebo iPadu víc než pět hodin denně, mají dvakrát větší šanci, že budou zažívat pocity neštěstí, osamělosti a nespokojenosti s životem, oproti svým vrstevníkům, kteří stejným způsobem tráví méně než jednu hodinu denně a volný čas využívají ke sportu, skupinovým hrám, službě v náboženské komunitě a setkávání se s kamarády „naživo“ . Větší spokojenost způsobuje dokonce i čas strávený nad domácími úkoly než čas u počítače. Vzájemná závislost je tak zjevná, že vede k celkem jednoznačnému tvrzení: příliš mnoho času u monitorů nás dělá nešťastnými a zvyšuje naše sklony k depresím.

Twenge ve svém textu pro The Conversation připomíná i námitku, že tato čísla mohou poukazovat spíše na to, že nešťastní lidé mají sklon častěji zasednout k monitoru nežli ti šťastnější, kteří dávají přednost aktivnějšímu trávení volného času. Řada výzkumů a experimentů ale podle ukazuje jednoznačnou souvislost: více času u monitoru rovná se více pocitů neštěstí, nikoli naopak. A netýká se to jen teenagerů dopady nadměrného užívání internetu, sociálních sítí a času před obrazovkou jsou prokazatelné i u dospělých Američanů. Experiment, ve kterém se náhodně vybraní lidé museli na týden vzdát používání Facebooku, ukázal, že se po pouhém týdnu lidé cítili lépe a méně osaměle oproti těm, kteří si svůj facebookový účet ponechali. Rada Jean Twenge pro spokojenější život na základě jejích výzkumů je tedy prostá: „Vypněte svůj smartphone a tablet a jděte dělat něco jiného. Ať už je to cokoliv.

Propad amerického štěstí

Mezi lety 2006 a 2016 se průměrný čas, který lidé tráví před monitory, zdvojnásobil a zároveň přibylo i pocitů úzkosti osamělosti a neštěstí mezi teenagery. Souvislost s časem před monitory je zjevná. Od roku 2012 má většina Američanů smartphone. Ve stejném roce také začaly klesat u teenagerů pocity štěstí. Oproti relativně optimistickým mileniálům trpí podle celé řady studií nejmladší americká generace mnohem častěji depresivními pocity, obecnou depresí, sklonům k sebepoškozování a sebevraždám.

Podobné tendence se podle Twenge objevují i mezi současnými třicátníky. I ti jsou nešťastnější oproti svým vrstevníkům před patnácti lety. Také v jejich případě je nejspíš na vině to, že se méně setkávají s „živými“ přáteli, méně spolu komunikují, což platí i pro partnerské dvojice. Výsledkem je méně štěstí a taky méně sexu.

Propad pocitů štěstí mezi Američany se nejvýrazněji projevil mezi lety 2008 až 2010, kdy ve Spojených státech vrcholila ekonomická krize. Po roce 2012, kdy ekonomika opět začala růst, se ale tento propad nezastavil. Že pocity štěstí a ekonomický růst spolu nemusí vždy přímo souviset, naznačuje i to, že mezi dospělými dochází k oslabení pocitů štěstí od roku 2000, přitom zvyšování nerovnosti a zamrazení růstu mezd pro většinu profesí se ve Spojených státech odehrává už od osmdesátých let, aniž by se to výrazně projevilo na subjektivním pocitu štěstí.

Twenge však nezavrhuje sociální sítě ani „čas před obrazovkou” zcela. Nakonec k tomu nevybízejí ani samotná data z výzkumů. O něco menší hodnoty štěstí byly naměřeny mezi teenagery, kteří nepoužívají počítače, tablety a telefony vůbec, než mezi těmi, kteří uvádějí „méně než jednu hodinu denně“. Uvážlivé používání moderních technologií tedy samo o sobě nemusí subjektivní prožívání štěstí negativně ovlivnit.

 

Podpořte nás

Společně tvoříme mainstream! Podpořte Alarm.

Čtěte dále

Ochrana soukromí | Vaše údaje jsou u nás v bezpečí! OKZajímají mě cookies

Společně tvoříme mainstream! Podpořte nás.
close-image