V závěru vládních námluv Babiše se sociálními demokraty a komunisty vznikl zádrhel s dvojitým rusko-britským špionem Sergejem Skripalem. Ten byl se svou dcerou 4. března v jihoanglickém Salisbury neznámým pachatelem otráven látkou, kterou britské státní orgány označily za ruský (původně sovětský) otravný plyn novičok (česky nováček). Předsedkyně britské vlády Theresa Mayová prohlásila, že pokusu o vraždu se buď dopustilo přímo Rusko, tedy jeho státní orgány, nebo, jak připustila, svůj utajovaný jed neochránilo před zneužitím. Ministr zahraničí Boris Johnson dokonce řekl, že příkaz k otravě dal sám Putin.
Kde jsou ty zbraně hromadného ničení?
Před patnácti lety začala britsko-americká vojenská invaze do Iráku. Spojené státy se tehdy snažily přesvědčit Radu bezpečnosti Organizace spojených národů, že tamní diktátor Saddám Husajn ohrožuje lidstvo chemickými a biologickými zbraněmi. Americký ministr zahraničí Colin Powell dokonce mával zkumavkou s údajným antraxem a dušoval se, že tajné služby držení zbraní hromadného ničení Irákem bezpečně zjistily. Totéž tvrdil český ministr zahraničí Cyril Svoboda, který později na rozdíl od Powella nikdy nepřiznal, že to byl omyl. Rozpoutala se tak válka, v níž zahynuly statisíce lidí. Konflikt značně přispěl k růstu zločinecké al-Káidy a ještě zločinnějšího Daeše (Islámského státu) a vedl i k mnohaleté válce v Sýrii a k rozvratu celé oblasti.
Když vyhostila většina států Evropské unie několik ruských diplomatů, našlo se v České republice jen málo politiků varujících před novou studenou válkou, kteří se proti tomu ozvali.
Velkým propagátorem tvrzení, že Saddám Husajn disponuje těmito zbraněmi, byl předseda britské vlády Tony Blair. Když ještě po letech veřejně vystupoval a ucházel se o nějakou veřejnou funkci (před volbou Donalda Tuska chtěl být předsedou Evropské rady!), volali na něho v Británii shromáždění lidé: „A kde jsou ty zbraně hromadného ničení?“ Příprava útočné války je trestným činem, Českou republiku nevyjímaje. Před soud se nedostal ani Blair, ani nikdo jiný.
Když byl počátkem března v Anglii otráven dvojitý (rusko-britský) špion Sergej Skripal a jeho dcera, nedopustila se už britská vláda Blairovy chyby a neuvedla (ani později na schůzi Evropské rady), že má nějaké informace od tajných služeb. Zato mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová v televizi Rossija 24 nepříliš šťastně prohlásila, že se Československo, Británie, Švédsko a možná i USA od konce devadesátých let zaměřily na „intenzívní výzkum“ podobných látek. Teprve později ruské zdroje upřesnily, že Zacharovová měla na mysli bývalé Československo a že Slovensko uvedla omylem. Praha, Bratislava a Stockholm obvinění nejen důrazně odmítly, ale jednohlasně tvrdily, že Rusko Českou republiku nařklo a obvinilo z držení novičoku. Jenže ruské státní orgány nikdy neobvinily Českou republiku z vývoje a držení mezinárodně zakázané otravné látky. To naopak britská vláda a ministr Johnson obvinili Ruskou federaci a Putina nejen z výroby a držení novičoku, ale přímo z útoku na Skripala a jeho dceru.
Když nyní vyhostila většina států Evropské unie několik ruských diplomatů, našlo se v České republice jen málo politiků varujících před novou studenou válkou, kteří se proti tomu ozvali.
„Rusko lže a uráží nás“
Zdůvodnění tohoto nepřátelského kroku je jednotné – solidarita s Velkou Británií, členským státem Evropské unie. K tomu přistupuje i domnělá neochota Ruské federace spolupracovat při vyšetřování útoku na Skripalovy. To jen předseda české vlády v demisi si k tomu přidal ještě obvinění České republiky: Rusko prý překročilo veškeré meze, když označilo Českou republiku za možnou zemi původu nervového jedu. Babiš doslova řekl, že ruské označení, že plyn je „od nás“, je lež. Dokonce i odpůrci studené války, kteří s takovou podporou Velké Británie nesouhlasili, Babišovu nesprávnou a národoveckou interpretaci ruských výroků pochválili.
Proto na to šel prezident republiky Miloš Zeman od lesa: nechává nyní veřejně pomocí tajné služby zjišťovat, zda se novičok na území dnešní České republiky kdy vyskytl. Stačí si přitom ale přečíst české noviny, například Aktuálně.cz. Hned několik českých médií uvedlo citaci ředitele Vojenského výzkumného ústavu v Brně Bohuslava Šafáře, obsaženou v agenturní zprávě ze 17. března. Šafář promluvil o nejasnosti britského termínu „novičok“. Řekl, že otravné látky se v České republice vyrábějí výhradně pro laboratorní účely, kvůli otestování jejich vlastností. „Pokud se vůbec nějaké připraví, tak pouze v malém množství v řádu gramů“, zdůraznil. Přeloženo do srozumitelné češtiny: Česká republika pro vojenské účely novičok sice vyrábí, ale jen v malém množství, v řádu několika gramů. Kolik gramů bylo zapotřebí k otravě Skripalových?
Česká výroba novičoku je jistě dostatečná, aby to mohlo otrávit dva lidi. Nemyslím si ale, že právě česká látka byla v Salisbury použita. Jenže to taky nikdo netvrdí.
Autor je novinář.