Foto Petr Zewlak Vrabec
Ve čtvrtek 29. března v 17:30 prošly asi dvě stovky demonstrantů z náměstí Republiky na Jungmannovo náměstí. Demonstrace, která měla upozornit na mlčení české politické reprezentace k invazi Turecka do Afrínu, se zúčastnilo také několik desítek Kurdů žijících v Česku. Pochod navázal na dopisovou kampaň, při které se na Ministerstvo zahraničí ČR obrátilo více než tři sta lidí s žádostí o angažovaný přístup k turecké okupaci.
Turecko, členský stát NATO a formálně spojenec České republiky, zaútočilo na oblast Afrínu pod záminkou ochrany svých hranic před teroristy, kteří údajně působí v této oblasti. „Zajímavé je, že dokud pohraniční oblasti ovládal takzvaný Islámský stát, Turecko žádnou potřebu zasahovat nemělo, naopak s islamistickými teroristy čile obchodovalo a i jinak spolupracovalo,“ podotýká mluvčí iniciativy Ne Rasismu!, která pochod proti turecké agresi v Afrínu spolupořádala.
V současnosti okupovaný Afrín opouští statisíce lidí. Mnoho z nich přitom do Afrínu uchýlilo před hrůzami občanské války v Sýrii, takže se uprchlíky stávají už podruhé. „Kurdské autonomní oblasti byly donedávna tou nejbezpečnější a nejdemokratičtější částí Sýrie, založenou na sekulární organizaci společnosti, respektu k etnickým i náboženským menšinám a snaze o rovné postavení mužů a žen,“ vysvětluje mluvčí iniciativy Ne rasismu!. Na invazi do Afrínu se spolu s tureckou armádou podle ní podílejí někdejší bojovníci ISIS. Výroky Recepa Tayyipa Erdoğana anznačují, že další na řadě bude Kobanî a ostatní kurdská území v severní Sýrii.
Čeští politici napříč celým spektrem mluví o nutnosti řešit uprchlickou krizi v místě vzniku. V poslanecké sněmovně se však návrh na formulaci pozice vlády ČR k situaci v Afrínu kvůli ANO, SPD, KSČM a ČSSD nedostal mezi body programu schůze. Turecké útoky mezitím připravily o život více než pět set civilistů a přes tisíc lidí zranily. V afrínské oblasti zřejmě dochází k etnickému čištění.
Více než tři stovky dopisů, které v minulých týdnech dostal český ministr zahraničí, požadují prolomení mlčení k agresi v Afrínu a jednoznačné odmítnutí porušování mezinárodního práva a rezoluce OSN ze strany Turecka. Dále například podporu vytvoření bezletové zóny nad severní Sýrií a zákaz vývozu zbraní z ČR a vůbec celé EU do Turecka. „Odpověď, která nám přišla z Černínského paláce, nám přijde neuspokojivá. Ministerstvo vyjadřuje nad celou situací údajné znepokojení, což neodpovídá hrůzám, které se v Afrínu dějí,“ říká mluvčí iniciativy a dodává, že stejnou rétoriku použil předseda Evropské rady Donald Tusk, který Erdoğani v pondělí ve Varně tlumočil „obavy“ evropských lídrů. Hlavním bodem společných jednání lídrů EU s Tureckem byla ale výplata dalších tří miliard eur za to, že Turecko zadržuje na svém území syrské uprchlíky.
Pražský pochod se připojil k řadě demonstrací po celé Evropě, které se snaží vytvořit tlak na evropské politiky, aby se odhodlali podpořit Kurdy v Sýrii.
