Squatujeme mediální prostor od roku 2013

Prodám Českou republiku. Zn. levně

Jak vypadá Babišovo řízení státu jako firmy? Chaos, obcházení smyslu služebního zákona, vytváření podmínek pro politizaci státní správy a pro odprodej státu.

Nekompetentní chaot, který si chce zajistit moc a příležitosti pro byznys. Tak vypadá působení Andreje Babiše v premiérském křesle. Asi to není velké překvapení – až na jednu maličkost. Babiš vyhrál volby s tím, že chce bojovat proti korupčnímu a klientelistickému systému tradičních stran a řídit stát jako „prosperující firmu“. Ukazuje se ale, že je to blbost. Babiš se chová stejně jako jeho předchůdci: zbavuje se nepohodlných lidí, zvyšuje politické tlaky na státní správu, ze státu dělá volné pole pro byznys a místo „firmy“ buduje Potěmkinovu vesnici.

Zpátky k jánabráchismu

Babiš byl už v minulé vládě s ČSSD v jasném střetu zájmů. Ve svém programu mluvil o podpoře malého a středního podnikání, ale jeho opatření vyhovují hlavně velkým korporacím, jako je Agrofert. Ten se stal i významným příjemcem dotací: „Jasný střet zájmů existuje třeba u členů dozorčí rady Státního zemědělského a intervenčního fondu, který rozděluje dotace, a kde seděl i poslanec Jaroslav Faltýnek. Výsledkem bylo, že nejvíc peněz z dotací získal Agrofert, což dnes vadí v Bruselu. Pokuta stojí daňové poplatníky 22 milionů korun, které by měli zástupci ANO a Agrofertu zaplatit ze svého,“ říká předseda Pirátů Ivan Bartoš.

Babiš vládne v demisi a bez důvěry, ale přesto děla jeden řez za druhým. Už odvolal ředitele České pošty, šéfy několika nemocnic nebo ředitele BESIPu. Poslal finanční kontrolu na GIBS, což sice není v jeho pravomoci a musí o tom rozhodovat celá vláda, ale to mu nevadí. Je fakt, že ani šéf GIBSu Michal Murín není žádný klaďas, ale o to teď nejde. Klíčový problém je, že Babiš kolem sebe bezhlavě seká, nebere ohledy na demokratické procedury a zkouší elegantně obcházet i takové věci, jako je služební zákon, který měl zbavit státní správu politických tlaků.

Vedle „hlavounů“, kteří jsou vidět, se Babiš a někteří jeho ministři vozí i po méně nápadných lidech. Nejčastěji jsou to nepolitičtí náměstci v úřadech – například na Ministerstvu průmyslu a obchodu, kde jich bylo odvoláno hned několik najednou. Náměstek je přitom vyloženě manažerská funkce, která musí být obsazená odborníkem. Ten totiž vyjednává za Česko v zahraničí, připomínkuje zákony a pomáhá vládě a politikům, aby nevyráběli „legislativní zmetky“ plné chyb. Jenže když babišovci zkušené lidi odvolají, práce úřadů stojí, naše zájmy nemá kdo hájit a ostatní úředníci žijí ve velké nejistotě. A navíc hrozí nebezpečí, že za odborníky nastoupí „kamarádi“ z byznysu a politiky, jako to u nás bylo vždycky.

Upevňování moci přes služební zákon

„Asi nejproblematičtější jsou čerstvé změny ve struktuře ministerstev a chystaná novela služebního zákona,“ vysvětluje právnička Šárka Homfray z Odborového svazu státních orgánů a organizací. Babišovi ministři totiž začali rušit a slučovat sekce jednotlivých ministerstev, čímž zanikly i pozice jejich šéfů – nepolitických náměstků. Třeba na ministerstvu průmyslu zanikla sekce energetiky a přeměnila se na sekci „surovin a energetiky“ nebo byla zrušena celá správní sekce. „Rušení a slučování jednotlivých sekcí na ministerstvech elegantně umožňuje porušovat duch služebního zákona, který by jinak odvolávání nepolitických úředníků zabránil. Tím, že se sloučí sekce, zaniknou současně i místa jejích šéfů, tedy náměstků, a musí se vypsat nová výběrová řízení. A je možné se obávat, že se právě tyto uvolněné pozice stanou cílem politického handlování,“ varuje Šárka Homfray.

Babiš a jeho lidé se tím ani moc netají. O služební zákon, který snižuje politické tlaky na státní správu a brání masivním čistkám po nástupu nových vlád, se u nás vedla dlouhá bitva, než byl v roce 2014 konečně schválen. Jenže babišovci dnes chtějí protlačit novelu zákona, který může znovu vytvořit prostor a podmínky pro politické obsazování a větší korupci v úřadech. „Babiš otevřeně řekl, jak mu na služebním zákoně vadí, že si ministr na úřad nemůže přivést svoje vlastní lidi a náměstky. S tímto záměrem novelu připravoval. V ní se zjednodušuje odvolávání úředníků a otvírají se možnosti pro politické vlivy na obsazování nových míst. Jde hlavně o výběrová řízení. Novela totiž snižuje požadavky na úředníky a otevírá větší prostor pro lidi zvenčí. Dnešní služební zákon upřednostňuje ve výběrových řízeních uchazeče, kteří už za sebou mají letitou praxi, kdežto novela jde opačným směrem. Tím se neskutečně usnadňuje cesta k přivádění předem vytipovaných jedinců do úřadů,“ říká Šárka Homfray.

Jeden do očí bijící pokus o podřízení úředníka politikovi tu už máme. Jde o funkci „superúředníka“, tedy generálního ředitele státní služby, který zodpovídá za dodržování služebního zákona. Právě chystaná novela tohoto zákona měla superúředníka převést pod Úřad vlády a podřídit přímo Babišovi. Babiš sice nakonec pod tlakem hodil zpátečku a uvedl, že superúředník zůstane na vnitru; jenže nejistota ohledně jeho záměrů trvá dál: „Je třeba se na to dívat v kontextu právě probíhajících personálních čistek. Je to další dílek ve skládačce upevňování moci vlády, která nemá důvěru. Generální ředitelství pro státní službu je totiž finančně závislé na Úřadu vlády ČR a tlak ze strany premiéra bude v rámci jednobarevné vlády v každém případě enormní,“ tvrdí předseda Pirátů Bartoš.

Pro Babiše je i vláda jako rodina, kde hraje roli tatínka

Chaot a jeho politický byznys

Samostatnou kapitolou je Babišovo chování ve vládě. Mezi úředníky se totiž proslýchá, že nový premiér jedná jako neschopný chaot. Rád náhodně dává rozkazy, omezuje účast lidí na jednání vlády i možnosti jednotlivých resortů vznášet připomínky k legislativě. Jde mu totiž o co největší rychlost a výkon. To, že chod úřadů má svoji logiku a klade na lidi velkou odpovědnost, nechápe. Občas chce, aby za něj podřízení úředníci vymýšleli, jak má jednat s politiky, třebaže to není jejich úkol – těžko můžou říkat premiérovi, co si má myslet. A tlačit na rychlost při schvalování zákonů taky nejde, protože z toho můžou vznikat nekvalitní „šmejdy“, které budou v rozporu s Ústavou.

Babiš bere i ministry jako podřízené, a ne partnery, kteří hájí zájmy svých úřadů. V personálních otázkách si počíná jako slon v porcelánu. I v rámci jeho nepolitické vlády si vybral za ministry většinou sobě nakloněné lidi, kteří ho poslouchají jako jeho zaměstnanci a málokdy mu kladou odpor. Při uplatňování rodinného modelu (Babiš mluví i o vládě jako o rodině, kde hraje roli tatínka) už nejde jen o riziko politizace úřadů, ale rovnou o vytváření politického byznysu. Tento byznys se však topí v chaosu a Babiš připomíná spíše přerostlé, egoistické děcko.

Stát jako kus masa na prodej

Rychlost na úkor kvality při řízení státu – to není žádná výhra pro nás, občany. Řadu změn, ke kterým dojde, totiž nemusíme vůbec zaznamenat. O zákonech a politice by se totiž podle Babiše nemělo moc diskutovat. Premiér odvolává lidi, o všem by nejradši rozhodoval sám a připravuje si podmínky k širšímu ovládnutí úřadů. Zaměřuje se hlavně na lukrativní odvětví, v nichž má své zájmy. Patrně není náhoda, že se zmíněné odvolávání náměstků týkalo ministerstev průmyslu a obchodu nebo zemědělství. Na ministerstvu zdravotnictví se zase řízení chápou lidé s podivnou minulostí, a zdá se, že chtějí z úřadu vytvořit volné pole pro byznys (o čemž redakce Alarmu dostala unikátní informace, které dnes publikujeme ve zvláštním textu).

„Babiš jako majitel vydavatelství MAFRA, které pokrývá značnou část trhu, může vytvářet politický tlak nejen na svoje oponenty, ale i koaliční partnery, což už v minulosti prokazatelně dělal. Zdá se, že demokracii chápe tak, že vítěz voleb urve vše, zničí konkurenci a ostatní s ním musí spolupracovat a držet krok. Naprosto nerozumí tomu, že demokracie je i ochrana práv menšin a vyvažování moci,“ shrnuje Ivan Bartoš. Babiš už řekl, že by zrušil veškeré orgány obcí a krajů a ponechal jen přímo volené starosty a hejtmany, bez jakékoli kontroly dalšími orgány. Celou svoji politickou kariéru tvrdí, že chce řídit stát jako firmu. Přitom zájmy společnosti nemůžou být nikdy jednotné, vzhledem k rozdílnosti společenských skupin, které zahrnuje. A stát poskytuje i takové služby, které nemůžou generovat zisk. Třeba vyplácení důchodů, provozování dopravy v malých obcích, služby typu pošta nebo knihovny a podobně. Stát prostě nejde řídit jako firmu. Účel a funkce obou dvou se zásadně liší.

Takzvaná antibabišovská opozice je však zatím zoufale bezzubá a strašení „zánikem demokracie“ nemůže v českém mafiánském kapitalismu na lidi platit. Co zbývá? Babiše může srazit na kolena hlavně to, že jeho slova a činy budou v čím dál větším rozporu. Místo dobře šlapající firmy se totiž snaží ze státu vytvořit kus masa na rozporcování. A je jen otázka času, než to začne voličům vadit.

Autor je šéfredaktor Alarmu.

 

Podpořte nás

Společně tvoříme mainstream! Podpořte Alarm.

Čtěte dále

Ochrana soukromí | Vaše údaje jsou u nás v bezpečí! OKZajímají mě cookies

Společně tvoříme mainstream! Podpořte nás.
close-image