Squatujeme mediální prostor od roku 2013

Projekt sociálního bydlení v Brně splnil své cíle

Oceňovaný brněnský projekt Rapid Re-housing inspiroval další města a povzbudil magistrát k rozšíření aktivit zaměřených na řešení bezdomovectví.

Rapid Re-housing, uznávaný brněnský projekt zaměřený na zabydlování sociálně slabých rodin, splnil cíle, které si jeho tvůrci na začátku stanovili. Již nyní se dá označit za úspěšný. Minimálně čtyřiceti z celkem padesáti rodin se podařilo udržet si bydlení celý rok. Myšlenkou housing first (bydlení na prvním místě), na které brněnský projekt stojí, je jednoduše to, že člověk či rodina, která důstojně bydlí, dokáže podstatně jednodušeji vyřešit i další problémy, jako je zaměstnání, dluhy nebo docházku dětí do školy. Bez pořádného bydlení naopak nemá šanci obstát.

Podpora místo kontroly

Před více než dvěma lety schválilo brněnské zastupilelstvo projekt Rapid Re-housing pro celkem padesát sociálně slabých rodin. Následoval registrační týden, kdy dobrovolníci – koordinovaní pracovníky neziskové organizace IQ Roma servis – obcházeli ubytovny a další místa, kde žijí lidé v nedostačujících podmínkách nebo nejistém bydlení. Z oslovených rodin bylo losem vybráno padesát, které dostaly šanci na městské bydlení za standardní cenu.

I když kritici Rapid Re-housingu a podobných sociálních projektů často kritizují údajně vysoké náklady spojené se zabydlováním, brněnský magistrát uvádí opak.

Zatímco většina podobných projektů pro sociálně slabé stojí na postupném „osvědčení se“ budoucích nájemníků, kteří nejprve musí v různých zkušebních bytech dokázat, že si zaslouží normální bydlení, Rapid Re-housing a navázané sociální služby nabízejí místo kontroly podporu. Teprve člověk, který získá kvalitní a především jisté bydlení, může v klidu zlepšovat svůj život, najít si práci, zbavit se třeba závislosti na alkoholu či jiných psychosociálních jevů nebo zlepšit vztahy uvnitř rodiny.

Brněnský projekt přitáhl velkou mediální pozornost a může se pochlubit právě těmi výsledky, které tvůrci projektu a obhájci strategie housing first očekávali. Dvě děti se vrátily z ústavní péče do rodin, čtyři se vrátily z pěstounské péče a podle informací magistrátu se v případě dalších deseti dětí podařilo zabránit jejich odebrání. Na brněnském projektu od začátku spolupracuje expertní skupina Platforma pro sociální bydlení, která jej spolu s úředníky a politiky, Ostravskou univerzitou a sdružením IQ Roma servis pomáhala připravit.

Výdaje to šetří

I když kritici Rapid Re-housingu a podobných sociálních projektů často kritizují údajně vysoké náklady spojené se zabydlováním, brněnský magistrát uvádí opak. Samotný fakt, že celkem šestnáct dětí žije se svými rodiči, a ne v ústavní (či pěstounské) péči, ušetří státu miliony korun ročně. Výrazně se také zvedá šance „zabydlených“ najít si a udržet práci. To opět šetří státu nemalé prostředky. „V případě našich rodin jsme veřejné výdaje ušetřili. Máme sociální nájemné, peníze za byty se vracejí do veřejného rozpočtu a stát neplatí nesmyslně moc za předraženou ubytovnu soukromému majiteli,“ řekl před časem Alarmu uvolněný zastupitel Martin Freund (Žít Brno). Podle něj právě děti v následujících letech pocítí nejvíce přínos projektu. V ubytovnách měly často velmi špatné podmínky k učení, navíc život v nich je spojen s vysokým stresem a častým stěhováním. Jenom klid a jistota stabilního bydlení jim dovolí zlepšit se ve škole a dívat se pozitivně do budoucna. Tento efekt by se měl dále prohlubovat, a přispět tak k integraci sociálně znevýhodněných dětí.

„Radnice díky dobrým zkušenostem s projektem podniká kroky k úplnému ukončení bezdomovectví rodin s dětmi v Brně,“ stojí v tiskové zprávě, kterou magistrát vyvěsil, když se čtyřicáté rodině z projektu podařilo rok udržet bydlení, aniž by se zadlužila nebo porušila některou ze smluvených podmínek. Až se plně projeví pozitivní dopady zabydlování, bude město moci přidělit další byty lidem v nouzi a obhájit to na základě pozitivních výsledků, které zatím má.

Minulý rok brněnský projekt získal ocenění od Evropské federace národních organizací pracujících s lidmi bez domova (FEANTSA). Navíc Brno inspirovalo řadu dalších měst k podobnému přístupu. Podobný projekt se snaží rozjet například v Liberci. Inspirovaly se ale i Chomutov, Benešov nebo Plzeň. Ostrava letos do svého projektu zařadila přes sto bytů a prvních třicet již má nové obyvatele.

Martin Freund, který od začátku za projektem stojí, na něm nakonec politicky vydělal. Preference jeho strany Žít Brno jsou podle odborníků na minimu, a představitelé tohoto hnutí proto hledali pro komunální volby v roce 2018 místa na kandidátce Pirátů. Piráti ovšem v referendu na přední místa nepustili ani volebního lídra Žít Brno z roku 2014 Matěje Hollana, ani tehdejší dvojku Hanu Kašpaříkovou. Jediný, kdo získal jejich důvěru, byl právě Freund. Ten by tak mohl ve své práci pokračovat i v dalším volebním období. Magistrát se chystá rozjet podobný projekt i pro jednotlivce bez domova, a Freundovy zkušenosti se tak můžou hodit.

 

Podpořte nás

Společně tvoříme mainstream! Podpořte Alarm.

Čtěte dále

Ochrana soukromí | Vaše údaje jsou u nás v bezpečí! OKZajímají mě cookies

Společně tvoříme mainstream! Podpořte nás.
close-image