Po krachu prvních kol jednání mezi sociálními demokraty a hnutím Andreje Babiše se začalo spekulovat o předčasných volbách. Údajně nás měly čekat na podzim společně s těmi senátními a komunálními. Myšlenka to není nelogická. Spojení voleb by bylo zcela v souladu s tolik proklamovanou efektivitou a úsporností veřejných prostředků. Nicméně, jak sami politici v posledních dnech s oblibou a snad až přílišnou servilitou zdůrazňovali, rozhodující postavení má Miloš Zeman. A ten potvrdil roli zdatného režiséra celé současné tragikomedie.
Změna role
Miloš Zeman předčasné volby nechce, a proto je v dohledné době nečekejme. Ostatně to naznačují i slova Pavla Bělobrádka po středeční návštěvě Hradu. Údajně se s prezidentem shodi na tom, že předčasné volby jsou až poslední řešení. Babiš se tak bude muset nadále trápit s tradičními politickými procesy, mezi něž patří i komplikovaná jednání o vládě. Nutno dodat, že netrpí jen šéf hnutí ANO. Trpí celá naše země a hluboké rány dostává ústavní pořádek. Naplno se totiž projevuje fakt, že stát nemůžete řídit jako firmu, a že jsou věci, které „prostě nezařídíte“. Premiérská židle s sebou nese také odpovědnost, nutnost vést dialog a snažit se o kompromis. Zvláště v rámci proporčního systému s koaličními vládami.
Lidé, jejichž naděje na získání vlivu na nejvyšší vládní patra se rozplynuly s potupným pádem Věcí veřejných, to nyní zkoušejí skrze další projekt.
Babiš tak působí jako herec, který má v ruce nový scénář, ale odmítá upustit od své původní role. Už není majitelem firmy s monopolem na trhu, ale předsedou strany, která sice dokázala oslovit nejvíce voličů, ale ani jejich hlasy jí nedokázaly zaručit většinu. Ale ukazuje se, jak moc si ji Babiš přál a jak málo rolí umí zahrát. Jenže voliči mu nový scénář jen tak nenapíší a režisér Zeman k tomu ani nesvolí. Po celou dobu od ustavení nové sněmovny se přitom Babiš mohl spolehnout na dvě politické síly: komunisty a SPD. Co za tím hledat?
Obchodní a mocenské zájmy
To, že KSČM slouží zájmům oligarchy, lze vysvětlit celou řadou příčin. Jedná se o zmatenou reakci na hrozivý volební výsledek? Dozrála v komunistech po téměř třiceti letech touha opět se aktivně podílet na moci? Nebo jde o bohulibý zájem prosadit co nejvíce ze svého volebního programu, a ukázat tak lidem, že hlas pro KSČM má stále smysl? V případě poslední varianty se však ptejme, co přesně KSČM s hnutím ANO dojednala? S čím šla na jednání o podpoře vlády ČSSD a Babišovců? Které programové body případného programového prohlášení by nesly její stopy? Byl Vojtěch Filip schopným vyjednavačem, nebo prodal podporu své strany Babišovi až příliš lacině? Uvědomuje si to snad i premiér v demisi a ve snaze zachránit předsednický post pro svého spojence, tlačí na uzavření dohody s ČSSD do konce tohoto týdne, aby mohl na sjezdu komunistů své vyjádření podpory Filipovi podpořit odblokováním patové situace? A proč ostatní kandidáti na předsedu KSČM nepodrobili Filipovo jednání s ČSSD a zejména s ANO věcné kritice? Ať už jsou odpovědi na vznesené otázky jakékoliv, jedno je jasné: komunisté v celé vládní hře hrají roli užitečného křoví.
Úmysly dalšího aktéra nekonečného „nevládního“ příběhu, totiž SPD, jsou o poznání zajímavější. Pro Tomio Okamuru nejsou ideje ani program cílovou stanicí, ale nástrojem byznysu. Nejde jen o opětovné nesrovnalosti v účetnictví SPD, obchodní zájmy Okamury směřují i vně SPD – a možná vně českou hranici. Zdá se, že na východě mu může otevřít dveře blízký spolupracovník prezidenta Zemana – Martin Nejedlý, jeden ze scenáristů role SPD v naší hře. Její příběh ale nepíše sám. Dalším důležitým mužem je Radim Fiala, který skrze své obchodní vazby s Agrofertem a osobní vztahy s Jaroslavem Faltýnkem (Prostějov je vlastně docela malé město), představuje spolehlivou spojku, a to i přes nevoli Andreje Babiše, kterému vadí zapojení dalšího „scenáristy“, podnikatele Tomáše Hrdličky. Ten se v nedávném rozhovoru pro Seznam.cz netajil svou podporou hnutí SPD a dobrými vztahy s Okamurou a Radimem Fialou. Kruh se uzavírá. Lidé, jejichž naděje na získání vlivu na nejvyšší vládní patra se rozplynuly s potupným pádem Věcí veřejných, to nyní zkoušejí skrze další projekt. Že byla už ruka v rukávě, naznačoval Okamura minulý týden pro utnutí námluv mezi sociálními demokraty a ANO. Po schůzce s prezidentem Zemanem se nechal slyšet, že by vláda SPD, ANO a KSČM mohla vzniknout již do června. Jaké nemilé překvapení jej čekalo, když celý plán zhatil republikový výbor ANO. Babiš působil rozhořčeně, jeho pozice byla tímto krokem značně oslabena a doposud dominantní lídr se dostal do role předsedy, který nemá vše zcela pod kontrolou. Paradoxně však z rozhodnutí výboru mohl být méně nešťastný než Jaroslav Faltýnek a jeho prostějovský kamarád Fiala. A ani hradní osazenstvo příliš nejásalo.
Jaké to všechno bude mít vyústění, pořád nevíme. Co chystá režisér Zeman? Jak se se svou novou rolí a přepsaným scénářem popere Andrej Babiš? Bude závěr představení bez sociálních demokratů, nebo v něm budou mít jednu z hlavních rolí? Může do hry vstoupit další postava – Richard Brabec? A pokud by dostal pověření právě on, otevřela by se cesta pro doposud zcela nemyslitelnou koalici s ODS? Budeme si muset počkat, co nám scenáristé s režisérem přichystali.
Autorka je politoložka.