Squatujeme mediální prostor od roku 2013

OKD aneb cesta tam a zase zpátky

Smutný příběh bývalého kolosu, společnosti Ostravsko-karvinské doly (OKD), mimo jiné ukazuje pomýlenost myšlenky o racionalitě soukromého vlastnictví.

Černouhelné hornictví má na Ostravsku pohnutou minulost. Otřesné podmínky horníků a jejich rodin byly v minulosti inspirací pro básníky, romanopisce i malíře. Po roce 1948 se v průběhu pár desetiletí podmínky natolik zlepšily, že během osmdesátých let se hornictví stalo atraktivní profesí a hornická města byla výkladní skříní znormalizovaného socialismu. Historická zkušenost i vzpomínky na lepší časy učinily v porevolučních devadesátých a nultých letech z Ostravska „rudé srdce republiky“, ze kterého čerpala česká stranická levice sílu. Monopol na těžbu černého uhlí měl po roce 1950 státní holding OKD. Svého času to byl největší zaměstnavatel v Česku, který zasahoval do všech oblastí života lidí na Karvinsku. Megapodnik vlastnil byty, zámky, hotely a byl také největším soukromým železničním dopravcem.

Ještě nedávno byl Bakala v Praze vnímán div ne jako mecenáš a lidumil oprašující odkaz Václava Havla. Lze se divit alergii horníků na liberální ideje, financuje-li jejich prosazování člověk jako Bakala?

V roce 1998 ztratil stát majoritu ve společnosti za podmínek, které by novým vlastníkům v každé běžné zemi vynesly trestní stíhání a nejspíš vězení. V České republice se to přešlo a stát začal hrát v OKD druhé housle. V roce 2004 došlo k dokončení privatizace a akcie byly prodány manažerům, kteří před pár lety připravili stát o majoritu a za nimiž stál Zdeněk Bakala. Tehdejší Špidlova a Grossova vláda tvrdily, že menšinový podíl se nesmí dostat do rukou finančních dravců, aby byla zachována stabilita. Nakonec byl podíl fakticky prodán skupině finančníků, jejichž jména ani nejsou známá a které reprezentoval Bakala. Samotná skutečnost, že se nevědělo, kdo v konečném řetězci vlastníků ovlivňuje životy desetitisíců lidí, leccos vypovídá o stavu současné společnosti. Bakala a spol. v souladu s principem „buy, strip and flip“ (nakup, rozeber a odhoď) společnost oholil o nejlepší aktiva, zadlužil a pak poslal do insolvence. Privatizace i jednání vlivných osob v OKD po roce 2004 je stále předmětem trestního řízení.

Od středy 4. dubna se společnost OKD vrátila do lůna státu. Představy o tom, že soukromé vlastnictví znamená ten nejefektivnější způsob správy, vzaly za své. Vlastníci provedli tak výrazné demoliční zásahy, že společnost nebyla během zakolísání trhu s komoditami schopna ustát krátkodobý propad. Zcela rozrušili koncernovou strukturu, která umožňovala racionální dělbu práce, a jednotlivé články byly prodány za účelem krátkodobého zisku. Přes původní sliby prodeje nájemníkům byly byty OKD prodány nadnárodním investorům. Můžeme se oprávněně domnívat, že v případě veřejného vlastnictví by k takovému konci nikdy nedošlo.

Soumrak české levice

Když už nic, je OKD pěkný příklad selhání představ o primátu soukromého vlastnictví nad veřejným. Ale nejen to – jde o ukázkový model privatizace zisků a socializace nákladů. Drahé bydlení, na něž velká část nájemníků nedosáhne, kompenzuje stát, a motivuje tak nadnárodní vlastníky k dalšímu zvyšování nájemného. Propuštění horníci jsou podporováni, nikoli však ze zdrojů OKD, ale opět ze státních prostředků. Na sanaci ekologických škod Bakala rovněž nenašetřil a břímě zaplatí znovu daňoví poplatníci.

OKD je kromě toho také symbolem soumraku české levice, zejména sociální demokracie. Region, který byl zdrojem politické síly umírněné i radikální levice, se stal baštou Okamurovy SPD a Babišova ANO. Snad v každé debatě současný premiér v demisi připomínal podivnou privatizaci OKD (za kterou nesl spoluzodpovědnost i bývalý premiér Bohuslav Sobotka) a následný zmar. Voliči na severní Moravě, ale i jinde, toto dobře slyšeli.

OKD konečně také symbolizuje rozdělení české společnosti. Prostředky, které byly vysáty z již tak chudého Karvinska, slouží k investicím do luxusního zboží, liberální žurnalistiky a třeba také ke stipendiím pro nadané studenty. Ještě nedávno byl Bakala v Praze vnímán div ne jako mecenáš a lidumil oprašující odkaz Václava Havla. Lze se divit alergii horníků na liberální ideje, financuje-li jejich prosazování člověk jako Bakala? Boj o OKD ale stále zdaleka nekončí. Pořád se vede celá řada sporů o případné dluhy společnosti, které jsou vedeny pravděpodobně dřívějšími akcionáři, a není tak jisté, zda OKD čeká bezproblémová budoucnost. Přejme státu a OKD, aby další směřování této společnosti bylo ve prospěch regionu a zaměstnanců. Lidé ze severní Moravy by si to zasloužili.

Autor je právník.

 

Podpořte nás

Společně tvoříme mainstream! Podpořte Alarm.

Čtěte dále

Ochrana soukromí | Vaše údaje jsou u nás v bezpečí! OKZajímají mě cookies

Společně tvoříme mainstream! Podpořte nás.
close-image