Squatujeme mediální prostor od roku 2013

Ptal ses už dnes, jestli nejedeš načerno?

Pražský dopravní podnik má novou kampaň. Za cool designem se skrývá neuvážená represe, která nereflektuje sociální realitu některých Pražanů.

Od září minulého roku si na tramvajích a autobusech pražské MHD nemůžete nevšimnout výrazných kulatých nálepek s otázkou „Nejedeš načerno?“. Rozsáhlá kampaň Dopravního podniku hlavního města Prahy (DPP) na různých místech metropole (nejen v dopravních prostředcích) je všudypřítomným zdviženým ukazováčkem. Hrozí všem, kteří by snad pomýšleli na jízdu bez platného dokladu.

Z kampaně je silně cítit, že její realizátoři nevidí důležitější potřebu než placení jízdného. Víc než o motivaci k hospodárnějšímu cestování po městě jde o snahu probudit v každém cestujícím kus revizora.

Jednoho dne se přede mnou na Hlavním nádraží objevila cedule s nápisem „Pozor, zvýšený výskyt revizorů“. Po několika dnech cestování pražskou MHD, kde na každých dveřích trčela nálepka Nejedeš načerno?, jsem začala mít chuť jezdit s lihovkou v kapse a psát na nálepky vzkazy, že načerno jedu. Chtěla jsem začít psát vzkazy za všechny, kteří nemají peníze ani na jízdné, ani na pokuty a z exekucí kvůli jízdě načerno již mají statisícové dluhy. Mám předplacené jízdné po Praze na celý rok a vzhledem k jeho výši si uvědomuji, pro kolik Pražanů musí být nedostupné. A kupovat si tramvajenku po měsíci vyjde dospělého téměř dvakrát dráž než tramvajenka celoroční.

Správňáci se baví na úkor černých pasažérů

Projekt Nejedeš načerno? se tváří jako něco cool & friendly, jen pracuje se zastřešujícím heslem „Normální je zaplatit“. Kampaní zaštítění revizoři (kterých je po Praze asi 150) vám za poslušnost nabídnou například dětský obrázkový lístek nebo placku za odměnu (protože „revizor není zloduch, který pase po vašich penězích, ale člověk, který ocení i cestující správňáky“). Na stránce kampaně se můžete „trochu pobavit na úkor černých pasažérů“ fotopříběhem, který dává jasně najevo, že jet načerno je fakt trapné. Pokutu ve výši osmi set korun můžete mít za polovic – výměnou za zakoupení celoročního kupónu za 3 650 korun, Pokud ovšem nejste student nebo senior nad 60 let, na ty se tato nabídka nevztahuje. A hlavně můžete společně s ostatními „správňáky“ sledovat narůstající počet lidí přistižených při jízdě načerno. K dnešnímu dni (od 1. září 2017 do 14. dubna 2018) je odhalených černých pasažérů už 162 461. Za měsíc tak revizoři odhalí zhruba 21 700 lidí bez lístku. Na jednoho padne 144 pokutovaných a vybere přibližně 115 000 korun. Možná jim při vypisování pokuty sdělí, že na stránkách projektu si můžou zjistit, že existuje „Akce revizor“ a ve zvýrazněné dny je na některých místech víc revizorů než obvykle.

Radní magistrátu, sociální demokrat Petr Dolínek, který se na kampani spolupodílí, má za to, že „jezdit načerno není cool. Cestovat na úkor ostatních je naopak hloupé a trapné. Černý pasažér je na podobné úrovni jako někdo, kdo si zajde do obchodu a nezaplatí.“ Přirovnává tak jízdu tramvají k jídlu nebo hygienickým potřebám, které jsou pro život lidí mnohem zásadnější nutností než zaplacená Lítačka na čtvrtletí.

Dopravní ředitel DPP zase na stránkách tvrdí, že „v Praze máme čtvrtou nejlepší městskou dopravu v Evropě. Má-li to tak zůstat, musíme se na tom podílet všichni. K zapomnětlivcům budeme shovívaví, ale k recidivistům nekompromisní.“ Ano, pražská hromadná doprava je kvalitní, podle evropského srovnání ji využívá 43,3 procent cestujících po městě, v tom je Praha třetí za Budapeští a Varšavou. Nicméně na kole tu do práce jezdí přibližně jedno (jediné) procento lidí, mimo jiné vinou obří automobilové dopravy, která v dopravních špičkách město paralyzuje. Ano, musíme se na tom podílet všichni a Dopravnímu podniku by mělo dojít, že doprava potřebuje cestující stejně jako cestující dopravu. Bez pasažérů by docházelo jen k vyhazování peněz a represivní kampaň motoristy-solitéry k jízdě metrem nejspíš nepřesvědčí.

Maximálně výhodná cena?

Ředitel Pražské integrované dopravy odpovídá na otázku, proč celou akci spustili, poukázáním na cenovou výhodnost: „Když si koupíte celoroční jízdenku, vyjde vás cestování po Praze na deset korun denně. Ve srovnání s jinými evropskými i některými českými městy je to maximálně výhodná cena.“ Ano, to je taky jistě pravda, levnější doprava v Evropě je opět už jen v Budapešti a Varšavě, což koreluje s využívaností služby. Ale co když rodiče tří dětí s minimálním platem a vysokým nájmem zkrátka nemohou ušetřit částku na celoroční jízdenku? A to se nejedná jen o jednu, ale třeba o pět takových výhodných jízdenek? Na splátky se zatím jízdenky kupovat nedají, stejně jako nelze na splátky platit pokuty.

Téměř desetina Čechů a Češek nad 15 let má nějakou exekuci. Celkem je to 863 tisíc lidí a za poslední rok jich zhruba 31 tisíc přibylo. Kolem 151 tisíc osob má pak přes deset exekucí naráz. Situace se zhoršila ve dvanácti ze čtrnácti krajů. Ukázala to aktualizovaná mapa exekucí, kterou sestavila nezisková organizace Otevřená společnost. Podle ní má okolo devíti procent dětí a mladistvých exekuci. Těžko si představit, že by nejčastější příčinou jejich zadluženosti mohlo být něco jiného než dluhy za jízdu načerno.

Z argumentace kampaně je velmi silně cítit, že její realizátoři nevidí důležitější potřebu než placení jízdného. Úplně bezplatná městská hromadná doprava přitom v Česku funguje ve Frýdku-Místku, Třeboni, Valašském Meziříčí, Hořovicích, Strakonicích, Lovosicích a Litoměřicích, a to zejména za účelem snížení intenzity automobilové dopravy. V roce 2014 vznikla i v Praze kampaň za MHD zdarma, tehdy šlo ale současně o kandidaturu do zastupitelstva. Jeden z iniciátorů kampaně tehdy zmínil, že roční rozpočet na MHD byl 15 miliard korun a na jízdenkách se vybralo přibližně 4,6 miliardy korun, zbytek byla dotace z obecních daní. Vzhledem k tomuto nepoměru tehdy dávalo iniciativě větší smysl prosazovat dopravu zdarma. Od roku 2014 do dneška se celoroční jízdné sice o tisíc korun zlevnilo, ale ceny potravin a hlavně nájmů dál pozvolna rostly.

Kousek revizora v každém z nás

Pražská kampaň Nejedeš načerno? se ale mnohem víc než o příjemnou motivaci k ekologičtějšímu a hospodárnějšímu cestování po městě snaží probudit v každém cestujícím kus revizora. Před vstupem do poloprázdné tramvaje je cílem vyvolat otázku, jestli mají všichni přítomní lístek. Jde o represi oděnou do „cool“ vizuálu, která nepředpokládá, že by někdo pochyboval o její pravdivosti a účelnosti – a navíc nám všem tykají. Nenabízí však nic kromě strachu ze setkání s mnohdy nekompromisním a nepříjemným revizorem nebo revizorkou a pocitu všudypřítomné kontroly ve veřejném prostoru.

Podle údajů z roku 2013 bylo registrováno 252 766 černých pasažérů, v roce 2016 dostalo pokutu 299 533 lidí. Za první polovinu minulého roku se počet pokutovaných navýšil o 150 tisíc lidí. V roce 2013 vybral Dopravní podnik na pokutách 104 milionů korun, roku 2016 již 139 milionů. Jaký to může být pro DPP signál? Nemůže to znamenat, že jízdné je v Praze pořád dost drahé na to, aby si ho mohli dovolit všichni cestující? A záleží v kampani na tom, aby se lidem cestovalo příjemně a pohodlně, nebo jde spíše o ukázku moci a kontroly nad všemi, kteří si dovolí nezaplatit, protože by jim třeba nezbylo na nájem?

Autorka je socioložka.

 

Podpořte nás

Společně tvoříme mainstream! Podpořte Alarm.

Čtěte dále

Ochrana soukromí | Vaše údaje jsou u nás v bezpečí! OKZajímají mě cookies

Společně tvoříme mainstream! Podpořte nás.
close-image