Poslední dva měsíce je Irsko oblepeno billboardy s nápisy YES a NO. V televizích probíhají veřejné debaty, mnoho žen zveřejňuje výpovědi o tom, jak a proč podstoupily interrupci. „Abychom dali ženám skutečnou svobodu a svrchovanost nad vlastními těly a uznali jejich rovnost s muži, musíme zrušit zákon, podle kterého nemají ženy větší právo na život než oplodněné vajíčko,“ uvedla jedna z korespondentek The Independent v komentáři k nadcházejícímu referendu. Irská náboženská pravice naopak považuje plebiscit o potratech za jednu z posledních šancí, jak zvrátit pětadvacet let trvající snahy o liberální změny.
V současnosti Irsko umožňuje interrupci, pouze pokud je ohrožen život matky. V minulém roce tak v irských nemocnicích legálně provedli lékaři interrupci pouze 26 ženám. Za podstoupení nelegální interrupce pak hrozí Irkám až čtrnáctileté vězení. Výbor pro lidská práva OSN považuje takovýto přístup k přerušení těhotenství za krutý, nelidský a ponižující.
Irsko je poslední evropskou zemí, kde jsou potraty zcela zakázány, pokud nehrozí smrt matky. Druhý nejpřísnější zákon v Evropě má v tomto ohledu Polsko.
Mnoho Irek zákon obchází a podstupují interrupce v zahraničí. Nejčastěji za potraty míří do Spojeného království. Ročně tam potrat podstoupí něco málo přes tři tisíce Irek. Počet cest za potraty se však za posledních deset let snížil na polovinu. Další možností, kterou Irky volí, potřebují-li vyřešit nechtěné těhotenství, jsou potratové pilulky. Ročně si je nelegálně objedná zhruba dva tisíce žen.
Pokud se v současném referendu podaří zrušit osmý dodatek ústavy, vláda chce prosadit zákon umožňující potrat do dvanáctého týdne těhotenství. Do tohoto stáří plodu se provádějí potraty ve většině zemí. Podle posledních průzkumů podporuje zrušení dodatku o zákazu potratu 44 procent dotázaných, naproti tomu 32 procent se chystá hlasovat proti. Zbývajících 24 procent dotázaných není rozhodnuto nebo nechce na otázku odpovědět.
Dnešní Irsko je jiné
Potraty jsou v Irsku zákonem zakázané od roku 1861. V roce 1983 však pro-life aktivisté vyvolali referendum, které zakotvilo protipotratový postoj přímo do ústavy: „Stát uznává právo na život nenarozených, s patřičným ohledem na stejné právo na život matky, a zaručuje se jej, pokud je to možné, ve svých zákonech respektovat,“ zní osmý dodatek irské ústavy. Pro dodatek hlasovalo před pětatřiceti lety 67 procent voličů, proti bylo 33 procent hlasů. Účast v tomto referendu činila 53 procent oprávněných voličů.
Po neštěstí v roce 1992, kdy spáchala sebevraždu čtrnáctiletá dívka, která otěhotněla po znásilnění, v Irsku proběhlo referendum o uvolnění přísného protipotratového zákona. Změna měla vést k tomu, aby se za ohrožení života matky považovaly i případné sebevražedné tendence těhotné ženy. Referendum však dopadlo v neprospěch změny zákona. Obdobně skončilo podobné referendum v roce 2012.
Irsko se však od té doby navzdory konzervativním tlakům výrazně liberalizovalo. V roce 2015 země legalizovala stejnopohlavní sňatky. Irsko se tak stalo první zemí, kde byla manželství leseb a homosexuálů odsouhlasena ve veřejném hlasování. Pro sňatky se vyjádřilo 62 procent hlasujících. V případě potratů se však očekává, že výsledek hlasování bude mnohem těsnější.
Podle mezinárodní organizace Centrum pro reprodukční zdraví umožňuje potraty bez udání důvodu 74 zemí světa. Přístup k bezpečným interrupcím tak nemá 40 procent světové populace. Irsko je poslední evropskou zemí, kde jsou potraty zcela zakázány, pokud nehrozí smrt matky. Druhý nejpřísnější zákon v Evropě má v tomto ohledu Polsko. Potraty povoluje pouze v případě znásilnění, incestu a poškození plodu. Podobně je na tom i Finsko a Island. Úplně jsou potraty zakázané na Maltě. Česká republika naopak v přístupu k potratům patří mezi jednu z nejprogresivnějších zemí světa. Legálně je u nás možné potrat podstoupit již od roku 1957.
Autorka je spolupracovnice redakce a spoluzakladatelka spolku Konsent.