Squatujeme mediální prostor od roku 2013

Politika bydlení podle ANO: škrty a represe

Vláda připravuje novelu zákonů, které výrazně omezí jak doplatky, tak příspěvky na bydlení.

Vláda v demisi se nefláká. Maká mimo jiné na novelách zákonů o pomoci v hmotné nouzi a o státní sociální podpoře. První novelou chce výrazně omezit doplatek na bydlení, který je „chudinskou dávkou“ a často se o něm diskutuje v souvislosti s předraženými ubytovnami, které poskytují lidem nekvalitní bydlení. Návrhem zákona by se snížila maximální výše doplatku na bydlení ze současných osmdesáti procent normativních nákladů na bydlení na padesát procent v případě, že je vyplácen lidem, kteří bydlí na ubytovně. Tvůrci novely odůvodňují opatření tím, že jím zamezí obchodu s chudobou, a pronajimatelé tak nebudou mít neúměrné zisky. V praxi to bude znamenat, že tříčlenná a jakákoli početnější rodina v malé obci, která dnes může obdržet maximálně 7 762 korun, bude po změně dostávat maximálně 4 851 korun. Stejně početná rodina v Praze může dnes na doplatku dostávat až 12 093, po změně bude maximální výše doplatku 7 558 korun. Změna zasáhne zhruba třináct a půl tisíce osob, které dnes na ubytovnách bydlí a doplatek pobírají, a stát na doplatcích do ubytoven vyplatí přibližně 31 400 000 korun.

Chudí a černí

Autoři novely a důvodových zpráv se pozastavují nad tím, že do ubytoven vyplácí stát často vyšší částky, než když lidé bydlí ve standardních bytech, a předpokládají, že změna bude motivovat lidi, aby si hledali normální bydlení. Pomáhat jim v tom prý budou obce. Zdá se, že tvůrci novely v posledních dvaceti letech nežili v České republice, nezaznamenali letitou debatu o obchodnících s chudobou, neposlouchali, na co vládu upozorňovali lidé z neziskového sektoru, sociálních služeb, nečetli noviny a nevědí, co v posledních třech letech strhlo za debatu mimo jiné se starosty a obcemi okolo zákona o sociálním bydlení. Jinak by nemohli fantazírovat nad tím, že obce budou ochotně pomáhat lidem z ubytoven, aby slušně bydleli. Situaci zřejmě nesledují ani v současné době, protože by jim jinak neuniklo, jak to vypadá, když se obchod s chudobou přestane vyplácet. Na příkladu zrušené ubytovny v Brně v Šámalově ulici si mohli uvědomit, s jakými situacemi se budou obce potýkat. V Brně se naštěstí našli politici, kteří se snažili rodinám pomoct, ale co se stane, až podobná situace nastane v obcích, které vyhlásily celé město jako oblast se zvýšeným výskytem sociálně nežádoucích jevů?

Snaha omezit výdaje státu se může zdát pochopitelná. Proč si ale vláda nepoloží otázku, jak je možné, že tolik lidí má problémy s bydlením?

Věří tvůrci novely skutečně tomu, že obce rodinám pomohou? A proč si myslí, že rodiny bydlí na ubytovnách dobrovolně a že jen s trochou snahy bydlení najdou? Neslyšeli nikdy nic o diskriminaci? Nebo nevědí, že když se člověk stěhuje do nového bytu, platí často kauci plus jeden nebo dva nájmy? Srdce rasisty možná zaplesá, protože na ubytovnách často bydlí romské rodiny. Radost budou mít možná i lidé, kterým vadí to, že se obohacují prospěcháři a majitelé ubytoven tahají od státu peníze, ale domýšlejí důsledky? Když se rodina ocitne na ulici, děti poputují do dětských domovů. Kdo nemá srdce, mohl by slyšet alespoň na to, že to je pro stát ta úplně nejdražší možnost. A kdo navrhuje jiné řešení, například účinnou pomoc rodinám, může začít hned teď. Lidé se z plesnivých a štěnicemi zamořených ubytoven, kde se tísní často v mnoha lidech jen v jedné místnosti, moc rádi přestěhují do normálních bytů.

Lháři a podvodníci

Kromě doplatku na bydlení si chce vláda posvítit i na příspěvek na bydlení. To není úplně chudinská dávka a dosud byla vyplácena jen lidem, kteří bydleli v místě svého trvalého bydliště a měli nájemní smlouvu. Na příspěvek má nárok ten, jemuž třicet – v Praze třicet pět – procent jeho příjmů nestačí na zaplacení nákladů na bydlení. Dávka je zároveň limitovaná výší normativních nákladů na bydlení, které se liší podle velikosti obce a početnosti rodin. Maximální počet pak jsou v současné době čtyři lidé, početnějším rodinám se normativ nezvyšuje. Po změně už tedy budou mít čtyř- a vícečlenné rodiny stejně jako tříčlenné.

Dávka pomáhala lidem z nižších středních a středních vrstev udržet si standardní bydlení a nemuset se přestěhovat do menšího a levnějšího například v situaci, kdy jeden ze dvou rodičů pobíral rodičovský příspěvek, čímž se příjmy snížily. Pomáhá také četným důchodcům, hlavně těm osamělým a zejména samoživitelkám.

Podmínka trvalého bydliště mizí, zato se novela zákona jen hemží různými opatřeními. Lze je rozdělit do dvou skupin. Ta první se vypořádává s tím, že lidé podvádějí, a příspěvek tak mohou brát i lidé, kteří vlastní nějakou nemovitost, ve které sami nebydlí. Autoři také předpokládají, že se ve velkém podvádí s paušálními platbami za nájem a energie. Smlouva, která tyto dvě částky neodděluje, už do budoucna příspěvek neumožní. Nájemníci tak prý aspoň budou motivováni najít si byt, kde jsou platby rozdělené. Tvůrci novely také předpokládají, že jim lidé lžou ohledně toho, kdo v bytě bydlí a nebydlí, a hodlají si na to posvítit kontrolami.

Kromě toho, že novela předpokládá podvody, chce zamezit i tomu, že by dávku pobírali lidé příliš bohatí, kteří ji nepotřebují. Jednotlivcům bude smět zůstat dvojnásobek životního minima, ale dvěma osobám už jen 1,5násobek a rodině, která má čtyři a více členů, 1,2násobek životního minima. Pro představu, jednomu člověku může zbýt maximálně 6 820 korun po úhradě nákladů na bydlení a čtyřčlenné rodině se dvěma dětmi osm a šestnáct let 12 300 korun.

 

Řešení v nedohlednu

Snaha omezit výdaje státu se může zdát pochopitelná, částky vydávané na příspěvky a doplatky jsou vysoké, ročně víc než jedenáct miliard. Proč si ale vláda nepoloží otázku, jak je možné, že tolik lidí má problémy s bydlením? Co vlastně náš stát dělá od privatizace velké části bytů v devadesátých letech kromě toho, že to lepí příplatky a později příspěvky a doplatky na bydlení? Minulá vláda nedotáhla zákon o sociálním bydlení do konce, také proto, že se proti němu stavělo Ministerstvo pro místní rozvoj, respektive ANO. Tato vláda má v plánu místo zákona o sociálním bydlení stvořit cosi, co bude hlavně lidi dělit do dvou kategorií. V jedné budou lidé, kteří si za svou bytovou nouzi mohou sami, v druhé pak ti, kteří jsou v tom nevinně. Ani na tento svůj výtvor ale nespěchá tolik jako na přiskřípnutí těch nejchudších i těch, kteří díky příspěvku na bydlení na dno ještě nespadli. Obě novely, které mají zabránit „nadužívání“, by mohly platit už od ledna příštího roku. V červnu mají jít na vládu.

Možná by nebylo od věci kromě makání také trochu přemýšlet. Dokud se budou obce zbavovat svých bytových fondů, stát nebude investovat do výstavby bytů, z turisticky atraktivních měst budou hotely pro turisty, prázdné domy budou dál klidně chátrat a padat lidem na hlavu a lidé budou vydělávat tak málo jako dosud, situace s bydlením se nezlepší. Vláda se svými represemi nevyřeší nic a bude problémy jen zhoršovat.

Autorka je redaktorka A2larmu.

 

Podpořte nás

Společně tvoříme mainstream! Podpořte Alarm.

Čtěte dále

Ochrana soukromí | Vaše údaje jsou u nás v bezpečí! OKZajímají mě cookies

Společně tvoříme mainstream! Podpořte nás.
close-image