Foto Petr Zewlak Vrabec
Když byla na úterním zasedání zastupitelstva Prahy 3 odvolána z pozice starostka Vladislava Hujová, známá svým arogantně „královským“ pojetím úřadu a v poslední době třeba také třeba bizarním tažením proti guerilla gardeningu, srdce obyvatel Žižkova mohlo poskočit nadějí na světlejší zítřky. Do role starosty byl ale následně dosazen Alexander Bellu, tedy člověk, s nímž je spojené dohazování pochybných radničních zakázek známým, propagace velkoústého konceptu Smart City bez valných výsledků, souvislé útoky na centrum Klinika (a feministické procitnutí jen ve chvíli, kdy se sexuální násilí odehrává právě tam) nebo v poslední době zaříznutí dotační podpory pro organizace kritizující dílčí aspekty práce hlavního města.
Jak píše Matěj Žaloudek z opozičních Zelených: Bellu je především mistrem sebepropagace, kterou účinně jede přes svůj facebookový profil, kde už se také pochlubil novopečeným starostovským titulem a svojí politickou vizí, v níž hraje hlavní roli navýšení počtu strážníků v ulicích Žižkova a vyrovnaný rozpočet. Heil Saša!
Bellu je synem individualismu, jehož morální hodnotou je počet prodaných bot, nepřítelem občanské společnosti a pokračovatelem myšlenky, že „snowboard je levicový“.
Z jakého důvodu ale střídá leckým vysmívanou starostku „italský mačo hřebec“ a co to znamená pro Prahu 3?
Afro místo Hujovky
Politický pád exstarostky Hujové začal v nedávné době, kdy ji k opuštění řad TOP 09 dovedla počínající generační obměna strany a pocit straníků, že to nejlepší, co můžou pro budoucnost lokální buňky udělat, je Hujové se zbavit. Vlastně to dává smysl: ženu, která svým jednáním často připomínala úřednici, jíž se nějakým nedopatřením dostala do rukou větší porce moci, než je její ego schopno unést, vystřídá na čele volební kandidátky Dominik Feri, mladý muž s mimořádným sociálním kapitálem, pravičák s lidskou tváří a neopominutelným afrem. Afro přece nemůže být arogantní. Zapomeňte na Hujovku, teď je tu Domča. Faktickým lídrem kandidátky TOP 09 (společně se STAN) nicméně bude Jiří Ptáček, toho času šéfredaktor místního komentářového webu kauza3.cz.
Hujová s Belluem tvořili za „starých časů“ u radničního pultíku veselou dvojici. Zmatená Hujová mávala při zastupitelstvech rukou jak žezlem a většinu času trávila odrážením výtek na adresu své nekompetentnosti. Bellu se ji snažil doplňovat racionálně a mravně působícími projevy, za kterými byla většinou cítit především účelovost a prázdnota. Ale když na červnovém zastupitelstvu došlo k rychlému a nijak neodůvodněnému odvolání Hujové (proběhlo bez rozpravy) a jejímu nahrazení Belluem, bylo jasné, že to, co je spojovalo, byla především funkce, nikoliv hluboké souznění na bázi přátelské či politické. Sama Hujová na Twitteru situaci na zastupitelstvu okomentovala velkým množstvím hořce působících příspěvků, ve kterých se mimo jiné strefuje do přeběhlictví členů opozičních stran s vidinou tříměsíční pozice v radě městské části. Ta je nově složená z šesti stran, přičemž starostovské a místostarostovské pozice v ní mají strany s jedním členem v radě (ODS, TOP 09 a původně opoziční KDU-ČSL).
Všechnu moc opozici
Sama Hujová se pak rozhodla díky „podpoře významných osobností Prahy 3“ vytvořit „menší politický subjekt“, jenž je zatím obestřen tajemstvím a který bude soupeřit se starými známými v podzimních komunálkách. Jedinou opravdu významnou opozicí ale na „trojce“ zůstávají Zelení, kteří tvoří nejpočetnější a nejaktivnější místní politické sdružení. Škoda jen, že se Zeleným nepodařilo dohodnout na koalici s Piráty. Už současné složení rady, ve které figurují nově Svobodní, KDU-ČSL a STAN a nově vzniklá Koalice pro Prahu 3 (ODS, Svobodní, KDU-ČSL s podporou Soukromníků, Realistů nebo Konzervativní strany), ukazuje, jakým směrem se bude vyvíjet povolební vyjednávání. Jediná šance pro Zelené tak zůstává v možnosti povolebního spojenectví s Piráty, kteří sice netvoří na Praze 3 velikou buňku, ale celorepublikově mají našlápnuto slušně. Nemám o Zelených žádné naivní a bezpodmínečně nadšené mínění, jejich trojková základna je ale dle mého poctivým reprezentantem žižkovské pestrosti a Ondřej Rut v jejich čele dokáže dobře sjednotit i jinak rozhádané proudy.
Lepší svět je možný – bez Bellua
Kampaň do podzimních komunálek začala trochu jinak, než jak bychom si mohli běžnou kampaň představovat. Potenciální vláda Bellua a spol. by skutečně znamenala opětovnou vládu „politických loutek a kšeftování s funkcemi“, jak tweetovala ex-starostka onoho osudového dne, kdy přišla o moc. Znamenala by ale bohužel i mnohem víc. Bellu je synem individualismu, jehož morální hodnotou je počet prodaných bot, je nepřítelem občanské společnosti i alternativní a svobodné kultury, pokračovatelem myšlenky, že „snowboard je levicový“ a komunitní způsob myšlení i fungování je neomarxismus. Malý fantazijní exkurz do myšlení novopečeného starosty dodalo i Radio Tuleň, v jehož interview se starosta přiznal k zálibě „pěstovat v sobě prasátko“. Zatímco to poslední nemusíme brát vážně, všechno ostatní ano – pokud nechceme, aby o našem životě rozhodoval člověk, jehož nejsilnější politickou motivací je bezprecedentní touha po moci.
Věřím, že Žižkov bude chtít zůstat barevný a otevřený, nikoliv smart-vekslácký. Přiznávám: nejsem v tomhle objektivní, se Sašou mám letmé zkušenosti a pokaždé jsem z nich vyšel přinejmenším jako feťák, a to nepiju ani tvrdý alkohol! Jen se zkrátka bojím, že se jednoho dne probudíme a Saša se svým kariérním pohonem bude kandidovat na primátora. Když jsem před jistou dobou napsal, že Bellu „idiotem je a zůstane“, vyčítali mi někteří přátelé nedostatek víry v to lepší v člověku, absenci myšlenky, že každý má šanci na obrat a změnu. Dnes bych přece jen chtěl prezentovat svoji naději v to, že změna je možná a Bellu prozře a rozpozná, že to nejlepší, co může pro svět udělat, je opustit politiku a prodávat dál boty.
Autor je tulák a věří v člověka.