V úterý v noci porazila v newyorských primárkách osmadvacetiletá kandidátka do Kongresu Alexandria Ocasio-Cortez dlouholetého demokratického politika a zástupce Sněmovny reprezentantů Josepha Crowleyho. Překvapivá porážka šestapadesátiletého politického veterána, který byl zvažován jako případný nástupce předsedkyně demokratické opozice ve sněmovně Nancy Pelosi, potěšila především politicky progresivní část obyvatelstva.
Mladá Hispánka, jejíž matka pochází z Portorika a otec z Bronxu, kde se také narodila, uváděla svou kampaň slovy „Je čas na politickou revoluci“. Ve svém programu se primárně soustředí na témata, jako jsou dostupnost všeobecného zdravotního pojištění, bydlení pro všechny, zajištění vládou podporovaných pracovních míst, omezení střelných zbraní, ukončení soukromých věznic, komplexní migrační politika chránící práva přistěhovalců a s tím související zrušení kritizované vládní agentury ICE (The Immigration and Customs Enforcement), strukturální ekonomické změny zaměřené na ekologickou udržitelnost, podpora žen, LGBTQ+ části populace, seniorů a další. Ocasio-Cortez tak představuje svěží vítr pro ty, kdo jsou nespokojeni nejen s republikány, ale i s umírněnými demokraty, kteří nevytvářejí dostatečně silnou opozici vůči prezidentu Trumpovi.
Ti, co neposílají děti do našich škol, nepijí naši vodu a nedýchají náš vzduch, nás nemohou reprezentovat.
Členka organizace Demokratičtí socialisté Ameriky vystudovala ekonomii a mezinárodní vztahy na Bostonské univerzitě, přičemž v současnosti stále splácí studentské půjčky. Po dokončení školy v roce 2011 se vrátila do Bronxu, kde začala prosazovat snahy na zlepšení vzdělání a gramotnosti místních dětí. Po krátké stáži u demokratického senátora Teda Kennedyho, kterou absolvovala během studia, se do celonárodní politiky vrátila coby organizátorka prezidentské kampaně Bernieho Sanderse v roce 2016. Ani tehdy ještě nepřemýšlela o tom, že by mohla někdy kandidovat sama. „Byla jsem přesvědčená, že jediný způsob, jak smysluplně kandidovat, znamená mít bohatství, velký vliv a dynastickou moc, a já nic takového neměla,“ říká pro magazín New York. K vážné kandidatuře se ale prý odhodlala během protestů proti výstavbě ropovodu Dakota Access v Severní Dakotě.
Kdo víc nenávidí Trumpa?
Aktivismus není Ocasio-Cortez nijak cizí. Protestovala například s aktivisty v michiganském Flintu za bezpečnou pitnou vodu a v posledních dnech trávila čas na mexicko-americké hranici v Texasu, kde kritizovala Trumpovu politiku nulové tolerance, v rámci níž byly děti migrantů odtrhávány od svých rodin. Během kampaně tlačila do popředí svůj věk, gender, etnicitu a třídní původ. Minulý týden s ní měl Crowley podstoupit veřejnou debatu, ale místo toho za sebe poslal hispánskou zástupkyni. Ocasio-Cortez ho na Twitteru kritizovala za to, že za sebe poslal někoho, „kdo se mi trochu podobá“. Zároveň mu vyčítala, že přijímá korporátní peníze (Crowley obdržel od velkých donorů na kampaň tři miliony dolarů, Ocasio-Cortez disponovala jen 600 tisíci dolary, z nichž téměř sedmdesát procent tvořily individuální příspěvky nižší než dvě stě dolarů) a nežije v distriktu, za který kandiduje. „Ne všichni demokraté jsou stejní,“ říká v květnovém videu, „ti, co neposílají děti do našich škol, nepijí naši vodu a nedýchají náš vzduch, nás nemohou reprezentovat.“ Pokud Ocasio-Cortez porazí v listopadu republikána Anthonyho Pappase, stane se doposud nejmladší členkou Kongresu.
Poněkud bizarně se k výsledkům voleb vyjádřil Donald Trump. Ačkoli byl Crowley jeho velkým kritikem a například agenturu ICE nazval „fašistickou organizací“, Trump na Twitteru jeho prohru odůvodnil tím, že „měl možná být hodnější a respektovat svého prezidenta“. Od Ocasio-Cortez se ale pravděpodobně většího respektu nedočká. Ta například jeho imigrační politiku shrnula takto: „Krok 1: kriminalizovat každého, zdokumentovaného i nezdokumentovaného. Krok 2: ospravedlnit tím porušování lidských práv. #ZrušitICE.“ Jak napsal jeden z uživatelů pod Trumpův tweet: „Kámo, [Crowley] prohrál s někým, kdo tě nenávidí ještě víc.“