Squatujeme mediální prostor od roku 2013

Místo secese polystyren

Plánovaná přestavba jednoho z posledních secesních domů v Náchodě jeho obyvatele šokovala. Rekonstrukci totiž měla padnout za oběť zachovalá secesní výzdoba.

S Věrou a Karlem jsme se sešli na dvoře činžáku v Komenského ulici v Náchodě. O Věře předtím toho dne dopoledne ředitel Muzea Náchodska Sixtus Bolom-Kotari mluvil do telefonu jako o „zástupkyni občanské společnosti“. Radši jsem jí to neříkal. Už tak byli ona i Karel vyplašení z toho, že tu vůbec se mnou sedí.

Sporné je, do jaké míry majitel předtím věděl, že jde o dům hodný nějakého zvláštního zřetele. Takovou informaci by v případě ideální vzájemné informovanosti měl dostat od zástupců památkové péče na městském úřadě.

Přišli kvůli blízkému Můstku. „Když se přijíždí nebo vyjíždí z Náchoda, je to ten obrovskej rohovej dům, kterej má nádherný secesní prvky.“ A právě ty chtěl investor kvůli zateplení nechat osekat. „Jak jsme k tomu dostali?“ opáčí Věra. „Tím že tady bydlíme. Prostě chodíme okolo. Začaly se měnit okna, což byla první pěst na oko, že za ty okna se dávají moderní. Na internetu jsem si našla Viktora Vlacha, architekta, a tomu jsem psala dotaz. Nezjišťovala jsem, jestli je to památka, nebo není. Prostě mě to tak napadlo, jestli je to v pořádku to takhle zničit.“ Jaká byla odezva, ptám se. „Pan Vlach mi napsal, že vůbec o tom nic neví, že neví, co by se s tím dalo dělat, a že nám nezbývá, než tomu domu držet palce. Nechala jsem to bejt, protože jsem si říkala, když se nic nedá, tak nedá. Pak když teda začali stavět lešení, tak se o to začal zajímat Karel, kterej tam chodí. On je tady v uvozovkách starosta…“ Na to Věra vyprskne smíchy. „Že mám přehled, co se tady všude děje,“ upřesňuje Karel. „Chlapi na stavbě mi řekli, že se začíná osekávat fasáda a že se to bude obalovat polystyrenem a dávat klasický dvoubarevný nátěr. Všichni jsme z toho byli v šoku.“

Nečinnost městského architekta a úředníka odboru památkové ochrany v Náchodě překvapí pouze nezasvěcené. Městský architekt je mezi předvolebními sliby toutéž stálicí jako obchvat Náchoda. A odbor památkové ochrany se soustředí buď na kulturní památky, anebo na památkovou zónu. Můstek ani do jednoho nespadá.

Realita a virtualita

Pak se situace změnila. „Ráno měla naběhnout parta s kladívkama, a nepřišla.“ Věra vysvětluje proč: „Volala jsem zároveň na památkovej a psala na muzeum.“ Rozdíl mezi stavebními plány a virtuální vizualizací je totiž propastný. „Seškrábat fasádu, dát na to polystyren a natáhnout na to perlinku,“ shrnuje Karel. „V nákresu jsou ty reliéfy zachovaný,“ říká Věra o vizualizaci. „Fasáda vypadá, že ji zrestaurují.“ Na Můstek by podle vizualizace měl navazovat dvůr přestavěný na designově vytříbené komerční prostory. Má jít o „svěží bydlení v centru města“ s prodejnami, bary, kavárnou a dokonce fontánou.

Památkář Věře řekl, že „do toho vstoupí a že druhej den si to přijede nafotit. Vyjadřoval se, že to je průšvih. Přemejšlel, jestli to náhodou rychle nemá zapsat jako památku.“ Obdobně uvažovali i v Muzeu Náchodska. Jak mě ale do telefonu ředitel připomněl: „Naším úkolem je uchovávat, shromažďovat a prezentovat předměty muzejní povahy, čili základní vymezení podle zřizovací listiny je trochu jiné, nicméně snažíme se nad tento rámec rozpoutat veřejnou diskusi o hodnotě kulturního dědictví. Dali jsme na Facebook informace, co se v domě děje, se zástupcem majitele jsem hovořil o možnostech záchrany. Musím ale upozornit, že podle platné legislativy se tady neděje nic protizákonného. Pokud je mi známo, dům není památkově chráněn a neprobíhá ani řízení o prohlášení za kulturní památku. Předpisy o ochraně kulturního dědictví nedávají v takovém případě mnoho manévrovacího prostoru.“

Jeden ze stavařů přítomnost památkáře kupodivu uvítal. „Ten stavař je z toho taky nešťastnej,“ říká Karel. Doplňuje ho Věra: „On si tam veškerý dveře, co se vyhazovaly, všechno si to fotil. Našel tam noviny starý (ve skutečnosti šlo o dobovou dokumentaci stavby domu – pozn. aut.), to dones do muzea ještě, než jsme se o to zajímali. Ten sám Karla tam pustil.“ Zásluhou stavbyvedoucího byla zachráněna taktéž okenní vitráž s rostlinným dekorem.

Rozdíl mezi stavebními plány a virtuální vizualizací je propastný

Peníze vydělávající další peníze

Dění kolem Můstku začne dávat smysl, když si Věra vzpomene, že tam je psaná nějaká akciovka (Jamimi Assets, a.s.) z roku 2015. „To jsem si řekla, že založili akciovku jenom na to, že tohle koupili, opraví to, prodají a akciovku zavřou. Podle toho, jak Karel říkal, že tam dávaj ty nejlevnější okna, a ty byty mají přitom být dost drahý.“ Pořizovací cena bytů je v rozpětí od 1,7 do 2,7 milionu korun. Bez zahrady, bez balkónu (pro srovnání: dobré byty se v Náchodě prodávají za 1,5 milionu). Navíc blízká gumárna Rubena Komenského ulici znečišťuje sirným popílkem a může i za její charakteristický zápach.

S projektem „Náchodský Můstek“ je však zřejmě spojená ještě jiná akciová společnost, a to Broker Consulting a. s. (BCAS). Tuto společnost v dokumentu Jakuba Charváta OVB je zlo aneb Rada nad zlato zmiňuje „pes na finanční poradce“ Vít Kalvoda. BCAS podle Kalvody bohatne z tučných poplatků, jež jí plynou z prodeje klientsky nepřívětivých bankovních produktů. Od roku 2015 navíc podniká i v realitách a situace na hypotečním trhu firmu popohání, aby konala rychle. Ceny hypoték strmě rostou a ČNB se chystá zpřísnit podmínky pro jejich získání.

Smyslem této investice je tedy zřejmě levně koupit „investiční dům“, s co nejmenšími náklady ho opravit, aby bylo možné obhájit předražené hypotéky, a pak už jen uzavírat smlouvy.

Co teď a co potom?

Podle ředitele muzea je další vývoj hlavně na majiteli: „Probíhá komunikace s památkovým ústavem – odtud i z naší strany dostal informace o významu stavby. Dozvěděli jsme se o věci na poslední chvíli, až poté, co většina hodnot uvnitř objektu již vzala za své, jsou tam plastová okna a podobně. Sporné je, do jaké míry majitel předtím věděl, že jde o dům hodný nějakého zvláštního zřetele. Takovou informaci by v případě ideální vzájemné informovanosti měl dostat od zástupců památkové péče na Městském úřadě v Náchodě hned na začátku při povolování stavby. Zprávy o tom, jaké informace dostal, když dostával stavební povolení, se rozcházejí. Oceňuji, že došlo k pozastavení stavby, kdy vznikl prostor pro alternativní řešení. Snažíme se přispět k tomu, aby řešení bylo v maximální míře přátelské k uchování hodnot objektu. Nakolik je to možné v aktuální situaci, by se mělo rozhodnout tento týden. To není jen o tom, že se někdo rozhodne adaptovat dům, ale musí počítat s nějakou společenskou odpovědností.“

Podle posledních zpráv z Územního odborného pracoviště Národního památkového ústavu v Josefově (ÚOP NPÚ) je zachování fasády na libovůli majitele. O změně záměru nebylo ÚOP investorem informováno. Dodatečné prohlášení budovy za kulturní památku v současném stavu je spíš vyloučené. Interiér byl z většiny přestavěn.

Jestli něco může zvrátit osud náchodského Můstku, pak by to mohla být finanční stránka věci. Investor prý slyší na argument, že levněji by ho vyšlo fasádu zrestaurovat než osekat a obalit polystyrenem. Podaří-li se ho však skutečně přimět, aby cennou fasádu nezničil, vyřeší se tím pouze jeden ze dvou zádrhelů kolem secesního domu.

Autor je historik a publicista.

Jména místních občanů byla redakcí změněna.

 

Podpořte nás

Společně tvoříme mainstream! Podpořte Alarm.

Čtěte dále

Ochrana soukromí | Vaše údaje jsou u nás v bezpečí! OKZajímají mě cookies

Společně tvoříme mainstream! Podpořte nás.
close-image