Squatujeme mediální prostor od roku 2013

Pardubický Foxconn porušuje práva pracovníků

Organizace Electronics Watch informuje o tristních pracovních podmínkách v pardubické továrně na elektroniku Foxconn.

Nezávislá organizace Electronics Watch vydala zprávu o porušování zákoníku práce v pardubické továrně Foxconn, která zaměstnává kolem 3500 lidí. Mezinárodní firma sídlící na Taiwanu produkuje asi 40 procent světové elektroniky a jedná se o největšího výrobce v tomto sektoru. Foxconn je hlavním dodavatelem firem jako Hewlett-Packard nebo Cisco. Autorský kolektiv v čele s Markem Čaňkem uvádí, že 30 až 50 procent pracovníků a pracovnic pardubické továrny je zaměstnaných nepřímo, tady na dohodu o provedení práce nebo přes pracovní agenturu. Pracovní podmínky těchto pracovníků jsou odlišné od podmínek kmenových zaměstnanců. Organizaci Electronics Watch se ovšem nepodařilo prokázat, že pobírají odlišnou mzdu za stejnou práci, což by znamenalo závažné porušení pracovního práva. Zahraniční zaměstnanci a zaměstnankyně bez standardní pracovní smlouvy totiž nedostávají výplatní pásky se všemi údaji o výši hrubé mzdy a srážek.

Mongolské dělnice například vypověděly, že jim firma zakázala otěhotnět nebo onemocnět v prvním roce po nástupu do práce.

Zaměstnanci Foxconnu a nepřímo zaměstnaní pracovníci mají také odlišné podmínky pro čerpání nemocenské a dovolených. Z neúplných výplatních pásek navíc není jasné, zda firma řádně platí za své pracovníky a pracovnice sociální a zdravotní pojištění. Agenturní zaměstnanci vypověděli, že nedostávají prémie za práci o víkendech a svátcích ani za noční směny, čímž Foxconn porušuje zákoník práce. Zahraniční pracovníci navíc často nerozumějí systému přidělování bonusů.

Pracovníci si dále stěžovali na pozdní oznamování pracovních směn. Agenturní zaměstnanci se dozvídají o směnách s méně než 24hodinovým předstihem. Podle některých zaměstnankyň sice přibylo osmihodinových směn, ale dvanáctihodinové směny ohrožující jejich zdraví i soukromý život jsou pro většinu z nich stále běžné. Nepřímo zaměstnaní pracovníci přitom musí Foxconnu platit tisícikorunové pokuty za neohlášené absence nebo v případě, že odmítnou pracovat přesčas. Firma své zaměstnance disciplinuje různými způsoby. Mongolské dělnice například vypověděly, že jim firma zakázala otěhotnět nebo onemocnět v prvním roce po nástupu do práce. Pravidla jsou obecně přísnější pro pracovnice ze zemí mimo EU, které jsou zranitelnější kvůli svému nejistému právnímu postavení. Jejich nadřízené na ně údajně pokřikují nebo je rasisticky uráží, aby je přinutily pracovat rychleji a plnit výrobní plány.

Dělnické ubytovny jsou špinavé, není v nich dostatek sprch a pracovníci a pracovnice v nich trpí nedostatkem soukromí. Také jim hrozí další disciplinační srážky z platu – mohou například dostat pokutu za kouření na ubytovně. Zaměstnavatel může pokut zneužívat a dělníci se proti nim nemají kde odvolat. Obyvatelé ubytovny Hůrka například musí za trest platit za hubení škůdců. Pracovníci jsou ovšem kvůli svým nestálým příjmům a proměnlivé pracovní době na bydlení v ubytovnách odkázáni. Na standardní bydlení nedosáhnou také kvůli zvyšujícím se cenám nájmů a velké poptávce. Při hledání bydlení se s diskriminací setkali zejména mongolští dělníci. Žádná ubikace nenabízí ubytování dětem, což zahraničním dělníkům a dělnicím znemožňuje vést rodinný život. Autobusy do továrny bývají přeplněné, takže se dělníci obávají o svou bezpečnost.

Kvůli velmi rozmanité národnostní skladbě zaměstnanců hrají ve Foxconnu zásadní roli tlumočníci. Podle výpovědí dělníků jich však není dostatek a jsou často nezkušení. Mají také obavu, že se na ně nemohou spolehnout v případě sporu s nadřízenými. Odborářům jejich vedoucí oznámili, že kvůli jejich členství v odborech nebudou moci kariérně postoupit. Nemají rovněž k dispozici tlumočníky, kteří by jim umožnili hovořit s nepřímými i kmenovými zahraničními zaměstnanci. Odborová organizace také nemá nezávislého tlumočníka do mongolštiny. To představuje velký problém pro rostoucí komunitu mongolských dělníků, kteří se obávají ztráty práce a zároveň povolení k pobytu. Nepřímí zaměstnanci, kteří neustále čelí hrozbě propuštění, se nemohou obrátit na žádnou organizaci, která by hájila jejich zájmy.

Jeden ze zahraničních dělníků své zkušenosti popsal autorům výzkumu takto: „Už měsíc slýchám, že se má v dubnu propouštět. Vydají seznam se jmény lidí, kteří přijdou o práci. Řekli mi, že na seznamu nebudu, ale já to chci vidět, ne jen slyšet. Někteří říkají, že se vrátí domů nebo si najdou jinou práci. Xawax (subdodavatel Foxconnu) možná někomu nabídne jinou práci v Panasoniku, ale co když tam někdo nebude chtít pracovat? Budou smět odmítnout? Chci to vědět měsíc dopředu. Nemělo by se to ukázat ze dne na den, jestli je pro nás práce, nebo ne. Potřebuju mít plán.“

Podle serveru iDnes pracuje nyní ve Foxconnu 500 zaměstnanců z Mongolska a letos firma hodlá přivést další stovku. „Ukázalo se to jako efektivní, jsou velmi motivovaní v práci a velmi rychle se dokážou integrovat,“ uvedl pro iDnes manažer komunikace společnosti Pavel Tuček. Proti postupu firmy se ale postavilo vedení města Pardubice, podle kterého není pro dělníky z Mongolska zajištěna lékařská péče a ubytování. Podle primátora je přínos firmy Foxconn pro Pardubice nulový a požaduje, aby se o nově příchozí postarala firma nebo stát. Výrobce elektroniky se však odpovědnosti zříká. Problémy s Foxconnem popsala ředitelka organizace pomáhající cizincům v Pardubicích Helena Grundmanová: „Mongolové jsou poslušní, makají, neorientují se, ničemu nerozumějí, nejsou ochotni se učit jazyk. Mohou s nimi manipulovat a udržovat je v nevědomosti.“

 

Podpořte nás

Společně tvoříme mainstream! Podpořte Alarm.

Čtěte dále

Ochrana soukromí | Vaše údaje jsou u nás v bezpečí! OKZajímají mě cookies

Společně tvoříme mainstream! Podpořte nás.
close-image