Praha potřebuje změnu

Na podzim proběhnou v České republice komunální volby. Jan Čižinský, poslanec a současný starosta Prahy 7, se rozhodl využít své komunální zkušenosti a za své hnutí Praha sobě kandidovat. Politik, kterého do zastupitelstva před lety dostalo uskupení Trojkoalice, chce podle svých slov „změnit Prahu“. Co si pod tím představuje a jaké jsou podle něj největší problémy hlavního města?

Proč jste založili iniciativu Praha sobě?

Praha potřebuje změnu – stejnou změnu, jakou prošla Praha 7. A ta změna není možná bez změny politického stylu. A my se domníváme, že chodit za lidmi a sbírat jejich podporu na ulicích je v komunální politice momentálně ta správná cesta.

Co na tento krok říkají vaši spolustraníci z KDU-ČSL? Přece jen budete kandidovat za své hnutí, a tedy proti své straně.

Byl jsem vyzván, abych složil členství, což jsem učinil. Nechtěl jsem komplikovat situaci při skládání předvolební koalice v Praze.

Takže už nejste členem strany?

Je to tak. Nechci komplikovat situaci, mým cílem je prosadit pozitivní změny v Praze.

A taková změna by se v KDU-ČSL realizovat nedala? Nebyla slučitelná se současným nastavením strany? 

Podstatný je princip sbírání podpisů pod společnou občanskou kandidátku, takto se mohou dát dohromady aktivní lidé, kteří by se společně pod hlavičkou politické strany nesešli.

Ale proč?

Shodnou se totiž na tom, co chtějí pro město, ale už se třeba zcela neshodnou na tom, co chtějí prosazovat v celostátní politice. Takto je nastaven tým, který funguje v Praze 7, i tým, který usiluje o kandidaturu na magistrát. Jediná cesta, jak využít potenciál občanské společnosti v Praze, vede podle zákona o volbách přes podpisy.

Máte zkušenost s různými typy politik – jste poslancem, zastupitelem na pražském magistrátu, starostou Prahy 7. Jaké jsou v tom rozdíly? A proč si myslíte, že právě postideologické pojetí politiky, se hodí pro magistrát, ale ne už pro celostátní politiku?

Komunální témata nejsou v drtivé většině  ideologicky zabarvená. Je potřeba uklidit chodník. Je potřeba pomoci lidem, kteří přišli o byt. Pravo-levé dělení tady příliš nefunguje.

Praha je velmi bohaté město, přesto ale nemá celopražský systém řešení bytové politiky. To je dlouhodobě neudržitelné a samy městské části to řešit nemohou.

Příkladem jsou i některé radnice, kde  politici nerespektují ideologické pozadí své strany a počínají si jednoduše rozumně. V komunální politice to pak vede k lepšímu fungování obce. Na tak velkém území, jako je Praha, to může znít zvláštně, ale i tady je ideologie spíše na obtíž. Pravo-levé spektrum pro obce prostě nestačí.

Součástí kampaně je i sběr podpisů. Vytyčili jste si cíl 100 tisíc podporovatelů.

Zákon předepisuje 90 tisíc, těch sto tisíc je s rezervou. Samozřejmě i ten počet podpisů je jistou deklarací, že máme podporu a tudíž šanci uspět. Těch podpisů máme ale zatím málo, něco přes 60 tisíc.

Co se stane, když je nesesbíráte?

Podpisy musíme sesbírat podle zákona, nic dalšího zatím neřešíme. Je ale fakt, že čas se krátí, a my potřebujeme pomoc od lidí, kteří si v Praze přejí stejnou změnu,  jaká se nám povedla v Praze 7. Stačí jedno kliknutí na našem webu.

A když to nesesbíráte?

Musíme to sesbírat.

Tak dobře, mě jen zajímalo, jestli máte i nějakou záložní variantu…

Chceme to sesbírat.

Uvažovali jste už nad tím, kdo by pro Prahu sobě byl ideálním koaličním partnerem? Vím, že volby jsou ještě daleko, ale přece jenom: s kým si umíte představit magistrátní koalici, kdyby všechno dobře dopadlo?

Naše aktivita má smysl právě proto, že  strany v současné Trojkoalici i Piráti mají názory blízké Praha sobě. S těmito subjekty si umíme představit spolupráci.

Co je z vašeho pohledu největším současným problémem Prahy?

Nulová koncepce bydlení. Nedostatkové je hlavně bydlení pro ty nejpotřebnější – seniory, rodiny s dětmi, lidi jakkoliv znevýhodněné, autisty, lidi na vozíku a podobně. Praha je velmi bohaté město, přesto ale nemá celopražský systém řešení bytové politiky. To je dlouhodobě neudržitelné a samy městské části to řešit nemohou.  Navíc Praha jako celek má pozemky, má peníze na účtu, může jednat s investory o výstavbě a o bytech, může jednat i o parkování, ale v praxi tak příliš často nekoná. My jsme v září vyzvali magistrát, aby si víc říkal o byty nebo o parkování, ale vyslyšeni jsme nebyli.

Četla jsem, že uvažujete i o tom, že by se město samotné stalo tak trochu developerem, investorem na poli bydlení.

Spíš řekněme hráčem. Praze by trvalo příliš dlouho, než by se naučila sama stavět byty. Především je potřeba, aby se nejdříve opravily prázdné byty a domy, které jsou v majetku města a chátrají. Těch je něco málo přes dva tisíce. To je hodně bytů! Kdyby se teď podařily opravit ty dva tisíce, což se podle mě dá stihnout i během roku či dvou, tak to může Praze a především potřebným Pražanům hodně pomoci.

Co by s těmi byty bylo? Daly by se na klasický komerční trh? Nebo se uvažuje o nějaké regulaci a jejich využít jiným než čistě tržním způsobem?

Většina by musela jít na bydlení, které pomáhá lidem. Menší část by mohla jít na dostupné bydlení, ne úplně komerční. Tím by se vydělávalo na bydlení potřebným. Takhle to funguje v Praze 7, tímto způsobem dotujeme byty, které využívají ti nejvíce ohrožení – typicky senioři nebo samoživitelé s dětmi, lidé v krizové situaci. My to na sedmičce zvládáme, protože jsme zdědili sto deset vybydlených bytů, opravujeme je a pronajímáme. Jenže tak to nemá každá městská část. A ani nám už to nevydrží dlouho.

 

Nemáte strach, že to ve společnosti vyvolá debatu o zásluhovosti bydlení? Takové otázky se dost řeší v Brně, kde běží oceňovaný projekt Rapid Re-housing, a mnozí to chápou úkorně…

Já tyto obavy nemám, protože desítky tisíc lidí jsou v tuto chvíli na hraně – vynakládají na bydlení velkou část svých příjmů a právě podobná opatření, jaké chceme zavádět, mají šanci pomoci i jim. Když se někdo, kdo je ve velkých problémech, rozhodne požádat město o pomoc, je přece úplně v pořádku, že ji dostane. Dostane ji na dobu, kdy to bude skutečně potřebovat, a pokud se jeho situace zlepší, využije takovou pomoc zase jiná rodina nebo osamělý senior. Podle mě dnes už každý chápe, že bydlení vyžaduje aktivitu města, nebojím se, že by to někdo odsuzoval, situace je skutečně velmi vážná.

Sledujete fenomén Airbnb? A chce Praha sobě ten obří nárůst krátkodobých pronájmů nějak řešit?

Ve sněmovně podporuji nástroj, který by umožnil se službami typu Airbnb efektivně vyjednávat, což zatím není možné. Airbnb neúnosně zhoršuje situaci na trhu bydlení a ovlivňuje životy lidí, kteří v Praze žijí dlouhodobě. Z centra města se nesmí stát skanzen.

Co dál hodláte v Praze měnit?

Bydlení je priorita, navíc na to máme recepty, umíme to a chceme to dělat. Praha hlavně musí byty nakoupit – to je první rychlé řešení. Aby se město naučilo byty i stavět, potrvá podstatně déle.  Vídeň či Kodaň se to učily desítky let. Dalším obrovským tématem je péče o majetek – lakmusovým papírkem je stav mostů. Neexistuje profesionální správa majetku. Jiné téma je zlepšení úklidu jeho podřazením pod městské části. A pak je třeba podpořit učitele. Na učitele dnešní výše nájmů strašně tvrdě dopadá, obzvláště v Praze a magistrát nemůže jen čekat na celostátní politiku, když si učitelé nedokáží z platu ani zaplatit nájem a odcházejí pryč. Také je nutné zajistit místa ve školkách, kvalitní školy. To nejde odbývat. Magistrát by měl podporovat každou městskou část, aby se o to starala. V oblasti školství se o to snaží již dnes a podporu nabízí,  je ale nutné označit školské budovy jako majetek, který není dlouhodobě pronajímatelný, a nájemní smlouvy na školní budovy musí být vypověditelné. Do situace, kdy jsme třeba na sedmičce museli pro školky a školy hledat nové budovy, protože některé byly dlouhodobě pronajaté, by se dobře fungující město nemělo nikdy dostat. Dále město musí pro své obyvatele zajišťovat dopravu tak, aby byli chodci, cyklisté i řidiči aut v harmonii. A co se týče života ve městě, Praha by měla být městem, kde je možné strávit celý rok, aby lidé nemuseli utíkat na venkov.

Na to mnozí ani nemají peníze…

Právě, proto je podstatné budovat dostatek zeleně, město musí nabízet stromy v ulicích, aby v těch horkých dnech bylo možné v Praze vůbec žít.

Co třeba otázka smogové situace? Minulý rok bylo během několika dnů pro celé skupiny lidí nežádoucí, aby chodily ven, přesto se na magistrátu nepodařilo prosadit taková opatření, která by třeba mírnila automobilovou dopravu nebo podpořila jiné možnosti dopravy po městě.

Co se týče smogové situace, já jsem zastáncem MHD zdarma. Ono to nemusí nutně tu situaci vyřešit, ale má to svůj symbolický rozměr, který spočívá v tom, že si ti řidiči, kteří MHD nepoužijí, aspoň budou připadat blbě.

Myslíte?

Myslím, že ano. I když jsou samozřejmě lidé, kteří si nebudou připadat blbě nikdy. Současně bychom také chtěli zlepšit informovanost, aby se zprávy o smogové situaci dostávaly včas do škol či školek.

V Praze se teď hodně řeší cyklistika. Přispěla k tomu situace v Praze 1, která se snaží omezit průjezd cyklistů. Obecně ale chybí jak cyklostezky, tak lepší síť cenově dostupných kol na půjčení. Co s tím?

Jak jsem říkal, musíme nastavit balanc mezi chodci, cyklisty a řidiči. To, co udělala Praha 1, je hloupé a je dobře, že to zatím neplatí. Má to jednoduché řešení: stejně jako jsou hlavní automobilové tahy spravované magistrátem, mají být spravované magistrátem i hlavní cyklistické tahy. V případě našeho volebního úspěchu rychle změníme statut města, aby o automobilových i cyklistických tazích rozhodoval magistrát. Jinak já budoucnost městské cyklistiky vidím v elektrokolech, která mají šanci cyklistiku zpřístupnit úplně všem. To je podle mě budoucnost sdílení kol. Setkal jsem se s nápadem, že by si člověk na elektrokola připojil vlastní power banku, a tím pádem by jezdil na vlastní elektřinu. To mi přijde chytré.

A co budete dělat v případě neúspěchu?

Soustředíme se teď na to, abychom umožnili změnu v Praze, a vůbec nejde o mě, ale čistě o to, aby se to tu konečně zlepšilo.