Vláda v demisi se chystá přijmout velkou reformu vyplácení dávek na bydlení, příspěvku a doplatku na bydlení. Reforma ohrozí ztrátou střechy nad hlavou zhruba třináct tisíc obyvatel ubytoven, z toho tři tisíce dětí, kterým má podporu zkrátit na 60 procent nákladů. O tyto chudé by se měly dle vládního návrhu postarat obce. Ty však s ničím takovým nepočítají. Druhá změna se týká příspěvku na bydlení a může způsobit kolaps úřadů práce.
Dle Platformy pro sociální bydlení jde o nejrizikovější reformu desetiletí, která přivede tisíce lidí do neřešitelné situace.
Před třemi měsíci vláda v demisi zadala přípravu reformy dávek na bydlení, jejímž cílem mělo být dle úředního dokumentu „omezit nadužívání dávek na bydlení“. Nyní se chystá rozhodnout o jejím přijetí, konkrétně o změně zákona o státní sociální podpoře, zákona o pomoci v hmotné nouzi a změně metodiky Úřadu práce. Narychlo připravená úprava se však setkává s odporem měst, veřejné ochránkyně práv, odborů, krajů, poslanců i odborné veřejnosti. Není podle nich kvalitní a nepovede ani k úsporám. O výhradách, které k zákonu měly některé instituce, jsme na Alarmu informovali. Ministerstvo některé výhrady přijalo, mnohá rizika reforem však podle odborné veřejnosti přetrvávají. Dle Platformy pro sociální bydlení jde o nejrizikovější reformu desetiletí, která přivede tisíce lidí do neřešitelné situace.
„Ministryně práce a sociálních věcí Jaroslava Němcová připravila nejrizikovější reformu desetiletí – hrozí naprostý kolaps měst i Úřadů práce. Navrhuje, aby se dávky vyplácené lidem na ubytovnách zmenšily na polovinu. Záměrem je ubytovny uzavřít a ubytované hodit na města, která se o ně mají postarat. Ale ani ta nejmotivovanější města s velkým bytovým fondem to nemohou zvládnout. Například Brno chce vlastními silami zabydlet všechny rodiny s dětmi v bytové nouzi a zvládnout to má za sedm let. Obce by však měly podle vlády zabydlet domácnosti z ubytoven do příštího léta. Tisíce rodin se mohou ocitnout na ulici a až tři tisíce dětí v dětských domovech, “ říká ředitel Platformy pro sociální bydlení Vít Lesák.
Podle dat z roku 2016 žilo skoro 44 tisíc domácností pobírajících doplatek na bydlení v bytech, přes 12 tisíc na ubytovnách. Těm má reforma podporu nyní omezit na 60 procent nákladů. Chudým žijícím v komerčním bytě pak bude vypočítávat dávku podle nájmů v bytech městských, a dojde tak k další mezeře mezi reálnými náklady a státní podporou. Vedle toho vláda chystá i změnu tzv. příspěvku na bydlení, který pobírá zhruba 215 tisíc domácností. Vláda u jeho příjemců plánuje zavést přísnější testování příjmů a nové testování majetku, a to bez jakékoliv podrobnější analýzy důvodů a dopadů změn.
Proti připravované reformě se postavili někteří politici, například poslankyně Olga Richterová (Piráti) nebo senátorka Renata Chmelová (nestraník za KDU-ČSL) či starosta Prahy 7 Jan Čižinský (Praha 7 sobě). „Nejde o kvalitní návrh. Výsledkem bude reforma, která destabilizuje jediný pilíř podpory dostupného bydlení a tím desítky až stovky tisíc domácností. Reforma navíc přináší celou řadu nových povinností pro úřady práce. Buď bude potřeba armáda nových úředníků, nebo můžeme čekat kolaps,“ uvedla Richterová. „Navrhované snížení pravděpodobně vůbec nevykompenzuje nové náklady na administrativu – až 800 zaměstnanců Úřadu práce,“ dodává Lesák. „Již teď kolabuje v Praze vyplácení příspěvků na bydlení, protože Úřady práce nezvládají administrativní zátěž, kterou přinesla předchozí novela. Lidem jsou příspěvky vypláceny i s tříměsíčním zpožděním, a ti se dostávají do neřešitelné situace, protože jim nezbývají prostředky na živobytí. Bylo by velkou chybou reformu přijmout,“ sdělila senátorka Chmelová.
Změna zákona a metodiky se výrazně dotkne všech českých měst a obcí. S úpravami nesouhlasí ani Jan Čižinský, starosta Prahy 7 a kandidát na primátora, který k tématu svolává mimořádnou schůzi poslanecké sněmovny: „Od těchto změn je třeba ustoupit, jsou překotné a nejsou v souladu s ostatními plány vlády v demisi: sjednocením dávek do jedné a přípravou zákona o sociálním bydlení. Ve chvíli, kdy vláda slíbila připravovat legislativu, která by měla snižovat počty lidí v bytové nouzi, není možné navrhovat změny, které naopak zvýší počet lidí v bytové nouzi o desetitisíce, a to na úkor obcí.“