Andrés Manuel López Obrador, známý také pod iniciály AMLO, se stal mexickým prezidentem až napotřetí. Nejprve se ucházel o prezidentský úřad ve volbách v roce 2006, poté v roce 2012 a nakonec ve volbách 2018, v nichž získal fantastických padesát tři procent hlasů, zatímco jeho největší konkurent Ricardo Anaya pouhých dvacet tři procent. Manuel López Obrador kandidoval v těchto volbách za stranu s názvem MORENA (Movimento Regeneración Nacional, česky Strana národní obrody), kterou sám založil v roce 2012 jako neziskovou organizaci a posléze ji v roce 2014 registroval jako politickou stranu. V předchozích volbách kandidoval za Stranu demokratické revoluce, která se posléze transformovala z levicové strany na stranu centristického establishmentu. Nově zvolený prezident byl také v roce 2000 zvolen starostou hlavního města Ciudad de México a tento úřad zastával až do roku 2005.
Proti establishmentu
Manuel López Obrador sliboval ve své kampani radikální transformaci, boj s chudobou, vymýcení korupce a zlepšení bezpečnostní situace. Zároveň by chtěl zavést státem hrazenou podporu pro studenty a až dvojnásobnou penzi.
Obrador se staví do pozice proti establishmentu – a do jisté míry právem, jelikož většina hlavních podnikatelů a velkých firem podporovala jeho pravicového soka, jímž byl Ricardo Anaya. Pravice se snažila od začátku vykreslit Obradora jako nového Nicoláse Madura, který „přivede Mexiko k ekonomickému krachu, tak jako k tomu došlo ve Venezuele“. Navíc mu bylo vyčítáno, že je ve svých čtyřiašedesáti letech moc starý. Vůči zvolenému prezidentovi se však objevila kritika i zleva. Velké pobouření AMLO vzbudil, když oznámil, že si zvolí za šéfa své kanceláře milionáře a byznysmena Alfonsa Roma. Jisté pochybnosti vyvolávají i jeho dobré vztahy se stranou konzervativních evangelikálů Partido Encuentro Social, která vstoupila do voleb v koalici se stranou MORENA.
Vzhledem k tomu, že Obradorova politická strana MORENA dosáhla i značných úspěchů ve volbě guvernérů, dá se očekávat, že vítěz prezidentských voleb bude mít velmi silný mandát k prosazení slibovaných reforem.
Tyto volby znamenají, že se v Mexiku poprvé dostane k moci skutečně demokraticky zvolený levicový prezident. V této latinskoamerické zemi můžeme totiž o demokratických volbách mluvit až od roku 1999, kdy se tehdejší prezident Ernesto Zedillo zřekl práva jmenovat svého nástupce a následující rok se konaly vůbec první primárky. Od roku 2000 byli zvoleni pouze tři prezidenti ze dvou pravicových stran. Tentokrát měla na volbě Mexičanů pravděpodobně podíl narůstající kriminalita a zhoršující se bezpečnost v zemi, která začala gradovat za dosluhujícího prezidenta Peñi Nieta. Minulý rok si násilnosti mezi soupeřícími drogovými kartely vyžádaly rekordní počty obětí.
Hysterie v USA
Ve Spojených státech probíhala téměř konstantně po dobu všech Obradorových kandidatur hysterie z toho, že by prezidentem Mexika mohl být zvolen levicový politik, který odmítá americkou hegemonii. Za „mexického Huga Cháveze“ označil Obradora například Marco Rubio, který prosazuje jestřábí politiku vůči zemím Latinské Ameriky. Marco Rubio prosazoval proti vládě v Caracasu velmi tvrdé sankce, které podle ekonoma a experta na Latinskou Ameriku Marka Weisbrota prakticky znemožňují Venezuele dostat se z hluboké ekonomické krize. AMLO na kritiku ze Spojených států často odpovídal, že není antiamerický, ale proti jakékoli regionální nadvládě. Jméno Manuela Lópeze Obradora skloňovali v posledních letech i další američtí politici. Možnost jeho zvolení považoval za hrozbu mimo mnohých dalších i senátor za stát Arizona a bývalý prezidentský kandidát John McCain.
Na druhé straně byl Manuel López Obrador velkým kritikem Donalda Trumpa během jeho prezidentské kampaně, a to především kvůli tomu, jak republikánský kandidát mluvil o Mexičanech. Nynější zvolený prezident tehdy upozorňoval, že Donald Trump se o Mexičanech vyjadřuje rétorikou, jakou nacisté mluvili o Židech, než rozjeli jejich perzekuci a následné „konečné řešení“. Trumpovu proklamovanou zeď na hranici s Mexikem označil za nelidskou. AMLO také podal stížnost u Vysokého komisaře OSN pro lidská práva s cílem chránit práva mexických migrantů. Po volbách však Donald Trump svému nově zvolenému protějšku gratuloval k vítězství. Na Twitteru mimo jiné napsal, že se těší na vzájemnou spolupráci a že je mnoho věcí, které se dají udělat pro blaho obou zemí. Vstřícné gesto mu opětoval jeho mexický protějšek slovy, že hodlá utužit přátelské vztahy Mexika a Spojených států, nicméně zdůraznil, že má na mysli vztahy skutečně přátelské, nikoli vztahy podřízenosti. Také dodal, že Mexiko je svobodná a suverénní země, která se nebude podřizovat žádné cizí vládě.
Vzhledem k tomu, že Obradorova politická strana MORENA dosáhla i značných úspěchů ve volbě guvernérů, dá se očekávat, že vítěz prezidentských voleb bude mít velmi silný mandát k prosazení slibovaných reforem. Zajímavým příslibem by mohlo být i to, že starostkou mexické metropole se stala žena ze stejné politické strany. V komunální volbách v mexické metropoli se o primátorský post ucházelo pět žen z celkového počtu sedmi kandidátů. V Ciudad de México nakonec zvítězila Claudia Sheinbaum, šestapadesátiletá vědkyně pocházející z židovské rodiny. Jestli všechny tyto události skutečně povedou k pozitivním změnám, to se dozvíme až v následujících měsících po Obradorově inauguraci.
Autor studuje arabistiku.