Squatujeme mediální prostor od roku 2013

- Inzerce -

Smrt mezi protestem a ikonami

Zakladatelka radikálně feministické organizace Femen Oksana Šačko pravděpodobně spáchala ve svém pařížském bytě sebevraždu. Její boj si zaslouží připomenutí. 

Minulé pondělí bylo v Paříži nalezeno mrtvé tělo Oksany Šačko, jedné ze tří zakladatelek hnutí Femen. Radikálně feministická skupina vznikla v roce 2008 na Ukrajině a pouštěla se do boje s takovými populistickými lídry typu Vladimira Putin, Donalda Trumpa nebo Miloše Zeman. Hnutí se stalo světoznámým fenoménem a rozšířilo se do Brazílie, Francie, Německa, Tuniska nebo Spojených států. Hnutí Femen se dotklo české politické situace, když byl Miloš Zeman v den druhého kola prezidentských voleb zaskočen ženou s nápisem na prsou, který ho označoval za Putinovu děvku.

Členky Femen uvádějí, že na počátku jejich aktivismu je zážitek ženského těla, mluví o Bohyni a nahotě, která je jejich jedinou zbraní. Šačko byla jednou ze tří členek hnutí, které byly v roce 2011 po protestu před sídlem KGB uneseny, polity hořlavinou a nuceny v lese provádět striptýz. Únosci jim vyhrožovali ještě drsnějšími způsoby mučení, ale naštěstí se jim nakonec povedlo s pomocí obyvatel nedaleké vesnice uprchnout. Tento incident nebyl jediný, Oksana Šačko byla několikrát zbita a hospitalizována.

Podle výpovědí přítelkyň zemřelé po sobě Šačko zanechala vzkaz na rozloučenou, což by nasvědčovalo tomu, že spáchala sebevraždu. Dalším indikátorem mohou být předchozí dva suicidální pokusy nebo třeba i celkově depresivní ladění umělčina Instagramu. Na počátku června ostatně napsala, že už nemá chuť žít. Na oficiální verzi francouzské policie se ovšem stále čeká.

Opravdu nepotřebujeme hrdinky na barikádách?

Oksana Šačko byla umělkyní s velkou citlivostí pro svět kolem sebe. V roce 2013 získala politický azyl ve Francii, stáhla se z přední aktivistické linie a věnovala se výtvarnému umění. Její dílo se zabývá náboženskou tematikou, obrací naruby patriarchální zaměření pravoslavných ikonostasů. Zobrazovala vlastní vizi mateřství a ženství, odhalováním ženského těla pobuřovala společnost a zároveň malovala madony s tváří zakrytou černým závojem, společně s Femen narušovala náboženské obřady a svou výstavu věnovala tradiční malbě pravoslavného křesťanství. Dopis na rozloučenou prý obsahoval slova z jejího posledního instagramového příspěvku: „Jste falešní.“

Šačko byla opakovaně označována za silnou ženu a hrdinku – ať už svými aktivistickými kolegyněmi, redaktory uměleckých časopisů nebo dokumentaristy. Sama sebe namalovala jako ženu s odhalenou hrudí na barikádách, připomínající alegorickou Svobodu z obrazu Eugèna Delacroixe. Osud Šačko stojí v zajímavém kontrastu k právě probíhajícímu Berlínskému bienále s titulem Nepotřebujeme hrdinu (We don’t need another hero). Bienále je neseno na vlně feminismu převážně černých žen, a ačkoli také pracuje s formou protestů, snaží se probudit ženskou imaginaci a podpořit ženy v emancipačním boji, zcela evidentně volí spíše smířlivou cestu pomalého rozmývání hranic mocenských struktur než jejich přímé napadání. Oksana Šačko se tak stává symbolem zcela jiného feministického směru.

Velmi bych si přála, abychom už skutečně nepotřebovali žádné hrdinky, ale snad ještě více, aby Oksanu Šačko její hrdinství nakonec nestálo život. Šačko patrně podobně jako my věděla, že v současné době potřebujeme hrdiny více než cokoli jiného. Doufejme, že se její osud stane mementem a že v jejím životě – nikoli smrti – budeme i nadále hledat inspiraci.

Autorka je teoložka a feministka.

 

Podpořte nás

Alarm funguje především díky Vám – našim čtenářkám a čtenářům.

Čtěte dále

Ochrana soukromí | Vaše údaje jsou u nás v bezpečí! OKZajímají mě cookies

Alarm přináší nezávislou žurnalistiku pro všechny. Podpořte nás!
close-image