Válka v Jemenu začala v březnu roku 2015 poté, co hútijští rebelové ovládli hlavní město Saná. Jemenský prezident Mansúr Hádí se tehdy ocitl v obleženém hlavním městě Adenu a raději uprchl do Saúdské Arábie, která v tu dobu společně se Spojenými arabskými emiráty vstoupila do konfliktu na straně jemenského prezidenta. Hutíové (oficiálně Ansáru Alláh – Pomocníci Alláhovi) jsou jakožto jemenští šíité spojenci Íránu, zatímco Hádího vláda, která zastupuje sunnity, má podporu Saúdské Arábie. V médiích se často mluví o Mansúrovi Hádím jako o legitimním prezidentovi Jemenu. Když došlo v Jemenu k protestům vzešlým z arabského jara roku 2011, souhlasil tehdejší diktátor Alí Abdulláh Sálih s rezignací na svůj post s tím, že jeho místo zaujme dosavadní viceprezident Mansúr Hádí. O pár měsíců později se konaly prezidentské volby, v nichž Mansúr Hádí jako jediný kandidát obdržel 99,8 procenta hlasů. Mansúr Hádí je tedy spíše produkt mocenské rošády. Musíme ho také považovat za muže Rijádu, a to doslova – sám totiž v Rijádu dočasně přebývá.
Ofenzíva ze Saúdské Arábie
Zmatků arabského jara využili hútijští rebelové, kteří již několik měsíců po vypuknutí protestů ovládli tři provincie země. Bývalý diktátor Alí Abdulláh Sálih, který v minulosti s Hútíi bojoval, se dokonce v roce 2014 přidal na jejich stranu. Bylo to spojenectví nepřátel, nicméně rebelům se hodila dobře vyzbrojená armáda Sálihových loajalistů. Sálih si zase pravděpodobně sliboval, že se s jejich podporou vrátí zpět do prezidentského paláce. Bývalý diktátor se ještě jednou pokusil o převléknutí kabátu, když znovu jednal o spojenectví se Saúdskou Arábií koncem roku 2017. Tentokrát se mu to však stalo osudným: byl hútijskými rebely zabit.
Nikdo obeznámený s téměř tříletým jemenským konfliktem si nedělá iluze, že by koalici nebo Hádího vládě šlo skutečně o dobro jemenských občanů.
Třináctého června letošního roku zahájily jednotky loajální jemenskému prezidentovi Mansúru Hádímu s podporou Saúdské Arábie a Spojených arabských emirátů útok na jemenský přístav Hudajda, který od roku 2014 drží hútijští povstalci. Tento přístav na Rudém moři je velmi důležitý jak pro zásobování hútijských rebelů, tak pro humanitární pomoc jemenským civilistům. Přes Hudajdu jde sedmdesát procent veškerého importu do Jemenu. Saúdská Arábie tvrdí, že přístav je používán pro dopravování zbraní z Íránu do Jemenu. Jak Hútíové, tak Teherán to popírají. Generální tajemník OSN António Guterres již dříve varoval, že vyřazení tohoto přístavu z provozu by zkomplikovalo již tak zoufalou humanitární situaci v Jemenu, a snažil se vyvinout iniciativu směřující k zastavení operace.
Po několika dnech bojů se vládní jednotky podporované Saúdskou Arábií zmocnily letiště v Hudajdě a jejích jižních předměstí. Rebelové se poté stáhli dále do města, kde se připravují na další ofenzívu útočící armády. Do města údajně míří posily z jiných částí Jemenu. Spojené arabské emiráty, jež jsou součástí koalice vedené Saúdskou Arábií, tvrdí, že vypracovaly plán humanitární pomoci, pokud se boje prodlouží. Amanda Catanzano, ředitelka neziskové organizace Mezinárodní záchranný výbor, nicméně varuje, že tato ohlášená humanitární pomoc má sloužit pouze jako propaganda pro zakrytí vojenské akce s katastrofálními následky. Dále se Catanzano opřela do Saúdy vedené koalice se slovy, že nikdo obeznámený s tímto téměř tříletým konfliktem si jistě nedělá iluze, že by koalici nebo Hádího vládě šlo skutečně o dobro jemenských občanů. Spojené arabské emiráty jsou navíc obviňovány, že na jemenském území vedou tajné věznice, ve kterých jsou odpůrci Hádího vlády mučeni.
Západ podporuje válečné zločiny
Spojené státy a Velká Británie patří mezi aktivní podporovatele této invaze, která už stála životy tisíců lidí. Západní média se o roli těchto dvou zemí diskrétně nezmiňují. Situace v Jemenu je nyní podle OSN nejhorší humanitární krizí na světě. Obyvatelstvo sužují hlad a nemoci, nejvíce se mluví o choleře. Podle generálního tajemníka OSN zemře v Jemenu každých deset minut jedno dítě ve věku do pěti let na nemoci, jimž lze ve fungující společnosti předejít. Spojené státy i Britové se hájí tím, že saúdskou invazi proti Hútíům přímo nepodporují. Jejich pomoc Saúdské Arábii se údajně omezuje na doplňování paliva letounů a na logistickou pomoc. Nicméně v prosinci roku 2017 byl vyslána na jemensko-saúdskou hranici americká speciální jednotka (tzv. zelené barety), která má za úkol pomoci Saúdům porazit hútijské rebely. Představitelé americké vlády se svěřili deníku New York Times, že tito američtí vojáci pomáhají odhalovat a ničit výcvikové tábory Hútíů. Britští důstojníci rovněž pomáhají se zaměřováním hútijských cílů a trénují saúdské vojáky.
Obě země používají také diplomatické prostředky pro ochranu Saúdské Arábie před mezinárodním tlakem. V roce 2016 se pokusila Evropská unie prosadit nezávislou komisi, která by vyšetřovala potenciální válečné zločiny Saúdské Arábie v Jemenu. Britský ministr zahraničí Boris Johnson tehdy tvrdil, že britská vláda má přesné informace o tom, co se děje v Jemenu, a tudíž není žádná komise zapotřebí. Tou dobou už Britové prodali Saúdské Arábii zbraně a vojenskou výbavu za více než tři miliony britských liber a v následujících dvou letech tomu nebylo jinak. Potvrdilo se dokonce, že Britové dodávají Saúdům rakety vzduch-země, jedná se tedy o bomby, kterými jsou velmi pravděpodobně páchány válečné zločiny. Saúdský princ Muhammad bin Salmán, který je považován za strůjce invaze do Jemenu, navštívil v březnu tohoto roku Británii, kde se setkal s premiérkou Theresou Mayovou i s britskou královnou. Lídr opozičních labouristů Jeremy Corbyn za to premiérku ostře napadl v britském parlamentu, když její podporu saúdské invazi označil za „účast na tom, co OSN považuje za válečné zločiny“.
Protihútijské koalici se až doposud za více než tři roky nepodařilo získat ani jedno velké město. Dobytí přístavu Hudajda, který je jedním z nejdůležitějších míst pro zásobování země, by v tomto konfliktu mohlo znamenat podstatný zlom.
Autor studuje arabistiku.