Foto Fraktion DIE LINKE. im Bundestag
V bavorském Mnichově byl dnes vynesen konečný rozsudek v případu série neonacistických vražd spáchaných skupinou Nationalsozialistischer Untergrund (Nacionálně-socialistické podzemí). Beate Zschäpe, poslední z tříčlenné skupiny, která zůstala naživu, dostala doživotní trest. Soudce v konečném rozsudku obvinil Zschäpe z „šíření strachu a nejistoty“ ve společnosti a rasisticky motivovaného vraždění.
Následkem útoků zmíněného tria zemřelo v Německu mezi lety 2000 a 2006 celkem devět lidí. Osm z nich bylo původem z Turecka a jeden z Řecka. Většinou se jednalo o drobné podnikatele. Trojice navíc zavraždila německou policistku, připravila dva bombové útoky v přistěhovaleckých čtvrtích, při kterých bylo zraněno dvacet lidí, a přepadla patnáct bank. Rasistické vraždy byly německou policií od začátku vyšetřovány jako výsledek vyřizovaní účtů mezi cizineckými mafiemi a navzdory výpovědím příbuzných byly samotné oběti považovány za součást organizovaného zločinu. Ke změně názoru policii donutily až dokumenty, které po sobě zanechali Uwe Mundlos a Uwe Bönhardt, kteří byli součástí tria spolu s Zschäpe. Ti spáchali sebevraždu v karavanu, kde se skrývali před policií po bankovní loupeži. Zschäpe se nakonec sama udala policii.
Jedním z nejzásadnějších otazníků je podíl policejních agentů z německé státní informační služby na zločinech.
Rozsudky dnes vynesl soud také nad dalšími čtyřmi obžalovaným. Bývalý funkcionář extrémně pravicové Národně demokratické strany Německa půjde do vězení na deset let, protože sháněl pro trojici pistoli české výroby, kterou byly všechny vraždy vykonány. Soud to posoudil jako napomáhání devítinásobné vraždě. Carsten S., který pistole doručoval, byl odsouzen na tři roky. Holger G. dostal za doručení zbraní a přenechání svých dokumentů triu také tři roky. Překvapivý byl rozsudek pro blízkého důvěrníka vrahů Andrého E., který jim pomáhal organizovat ubytování. Státní zástupce pro něj požadoval dvanáctiletý trest, soud mu dal pouze dva a půl roku. Rozsudek oslavila přítomná neonacistická veřejnost jásotem.
Státní podpora neonacismu?
Od vyhlášení rozsudku se konají v Mnichově i dalších německých městech desetitisícové demonstrace. Ty mají za cíl kromě uctění památky obětí důslednější prošetření celého případu. Vedle neschopnosti policie a úřadů odhalit pravý motiv vražd, což bylo evidentně podpořeno rasistickými stereotypy, je totiž vraždění opředeno množstvím dalších otazníků.
Jedním z těch nejzásadnějších je podíl policejních agentů z německé státní informační služby na zločinech. Agent Temme totiž vraždy nenahlásil, ačkoli byl podle důkazů na místě vraždy jedné z obětí v internetové kavárně v Kasselu. Temme není kvůli ochraně policejních agentů souzen, přestože byl podle výpovědí sám přesvědčeným neonacistou a existuje podezření, že vraždu dokonce spáchal. Dalším problémem jsou peníze, které skrze policejní agenty do neonacistické scény plynuly. Stát tak vlastně neonacistické aktivity sponzoroval.
Organizátoři demonstrace nazvané Kein Schlusstrich (volně přeloženo Žádná tečka za případem) požadují pečlivější prošetření událostí. Vadí jim, že se proces účelově omezil na nejužší skupinu, která by podle nich ovšem nebyla schopná jednat, kdyby nebyla součástí širších neonacistických struktur. Dále vyzývají k odškodnění pozůstalých a zahrnutí jejich perspektivy do celé diskuse. Požadují také rozpuštění kontraproduktivně působící státní informační služby. Nakonec upozorňují na vzrůstající rasistické nálady v německé společnosti, časté rasově motivované násilí proti migrantům a opakované nálezy zbraní mezi organizovanými ultrapravičáky.