Squatujeme mediální prostor od roku 2013

Americká levice je na koni

Ve Spojených státech jsou na vzestupu levicoví kandidáti. Sliby, které ještě před několika lety působily jako utopické, se teď zdají být proveditelné.

Největší posun v názorech amerického voličstva nastal v posledních letech ve sféře zdravotnictví. Před několika lety Barack Obama horko těžko prosadil svoji zdravotní reformu, která je plná kompromisů a ve skutečnosti jako by z oka vypadla republikánským plánům z půlky devadesátých let. Vše se změnilo volbami 2016 a kampaní Bernieho Sanderse. Podle letošních průzkumů podporuje ideu státem hrazeného zdravotnictví („Medicare-for-all“) okolo 60 procent Američanů. A v určitých podobách se mu nebrání ani tradičně republikánští voliči.

Ve vnitrostátních otázkách je americké voličstvo daleko ochotnější experimentovat s levicovými myšlenkami než doposud.

Podobným tématem je univerzitní vzdělání. Medicare-for-all bylo ještě před dvěma lety příliš radikální i pro demokratickou kandidátku na prezidentku Hillary Clintonovou, a tak se státem hrazené univerzitní vzdělání postupně stalo jedním ze stěžejních bodů jejího volebního programu. „Necháme Trumpa postavit tu jeho zeď a po celé délce postavíme hrací automaty. Výdělek zaplatí celou zeď, a co zbude, investujeme do školství zdarma,“ vtipkoval Bill Clinton během kampaně v roce 2016. Podle loňských průzkumů ideu nezpoplatněného vzdělání podporuje 47 procent republikánů oproti 45 procentům, kteří jsou proti.

Noční můry pravice

Není proto divu, že američtí konzervativci panikaří. Příkladem je sloupek Virginie Kruty pro konzervativní web Daily Caller. V textu za hranicí sebeparodie vyděšená Kruta popisuje atmosféru mítinku demokratických socialistů v Saint Louis za účasti novopečené celebrity americké levice Alexandrie Ocasio-Cortez. „Viděla jsem, jak jednoduše mohou rodiče přijmout ideu, že jejich děti si zaslouží zdravotní péči a vzdělání. Viděla jsem, jak atraktivní může pro někoho, kdo zápolí s tím, jak se uživit, být představa, že nárok na ‚existenční minimum‘ je lidské právo. A především jsem pochopila, jak snadné je přijmout myšlenku, že úkolem vlády je toto všechno zařídit,“ píše Kruta apokalyptickým tónem. Autorku si několik dní po zveřejnění komentáře pozvali i do pořadu Fox & Friends, ranní show pravicové kabelovky Fox News, kde své zděšení mohla předat ještě většímu publiku.

Je pozoruhodné sledovat, že zatímco státem hrazené školství či zdravotnictví vyvolává v autorce textu neskonalý děs, podporu Palestinců v izraelsko-palestinském konfliktu a volání po zrušení imigrační agentury ICE zmiňuje jen letmo. Není to podle mě náhoda. Svědčí to o tom, čeho se americká nejvíce bojí. Ohledně zdravotnictví a školství roste u voličstva obliba levicových plánů. Naopak podpora Palestinců je pro velkou část Američanů stále za hranou. Ostatně ještě před pouhými dvěma, třemi dekádami znamenalo vyjádřit jednoznačnou podporu palestinské straně konfliktu v USA politickou sebevraždu.

Agentura ICE se stala v posledních měsících důvodem levicových protestů především kvůli zprávám o oddělování dětí imigrantů od jejich rodin. Levicoví demokraté proti postupům agentury protestují nejčastěji pod heslem „Abolish ICE“, tedy doslova „Zrušme ICE“. I v rámci samotné demokratické strany se ovšem vedou boje ohledně této formulace. Podle některých demokratů je volání po zrušení agentury přehnané – nejedná se přitom o žádné mdlé centristy, do této skupiny patří například i Elizabeth Warren. Mnozí demokraté si evidentně uvědomují, že volání po zrušení imigrační agentury je příliš a chtějí ji raději zreformovat a zabránit budoucím excesům.

Pochopit průměrného Američana

V posledních dnech vyvolal menší skandál demokratický senátor Corey Booker, jehož jméno se často objevuje na seznamech potenciálních kandidátů na prezidenta na rok 2020. Corey Booker se nechal vyfotit s propalestinskými aktivisty s plakátem, na kterém stálo: „From Palestine to Mexico, all the walls have got to go“ (Od Palestiny po Mexiko musí všechny zdi pryč). Booker se vzápětí omluvil a poměrně těžko uvěřitelně tvrdil, že netušil, že se plakát nevztahoval pouze k neslavné Trumpově zdi na hranici s Mexikem, ale také k izraelské bariéře oddělující palestinský Západní břeh. Pro senátora, jehož voličskou základnu v New Jersey tvoří členové ortodoxního hnutí Chabad, výrok pochopitelně představoval problém.

Podobné škobrtnutí potkalo i Alexandrii Ocasio-Cortez, a sice krátce po jejím strhujícím vítězství v newyorských primárkách. V rozhovoru pro pořad televizní stanice PBS použila termín „okupace Palestiny“. „Víte, nejsem geopolitický expert na toto téma. Pevně věřím v dvoustátní řešení této situace a ráda se sejdu se zástupci obou stran,“ vykoktala Ocasio-Cortez, když ji moderátor požádal o vysvětlení. Paradoxně tak naštvala jak svoje skalní příznivce, kteří v její reakci viděli podvolení se americkému politickému mainstreamu, tak své odpůrce, kteří v ní vidí nebezpečnou radikálku.

Ocasio-Cortez ještě definitivně svoje místo v americkém Kongresu nedobyla. Oproti Bookerovi má ovšem tu výhodu, že v jejím volebním okrsku je nepravděpodobné, že by voliči přeběhli k republikánskému kandidátovi. Zároveň je zjevné, že ve vnitrostátních otázkách je americké voličstvo daleko ochotnější experimentovat s levicovými myšlenkami než doposud.

Ocasio-Cortez už volání po zrušení ICE a vyjadřování podpory Palestincům v rámci letošních voleb do Kongresu asi nepoškodí. Její ideoví souputnicí by ale měli být opatrnější. Což neznamená, že by se nutně měli vzdát svých dozajista upřímně myšlených názorů. Stačí, když si uvědomí propast mezi svou názorovou bublinou a postoji voličstva. Průměrný Američan na jejich „antiimperialistická“ gesta totiž stále není příliš zvědavý.

Autor je publicista a redaktor Radia Wave.

 

Podpořte nás

Alarm funguje především díky Vám – našim čtenářkám a čtenářům.

Čtěte dále

Ochrana soukromí | Vaše údaje jsou u nás v bezpečí! OKZajímají mě cookies

Alarm přináší nezávislou žurnalistiku pro všechny. Podpořte nás!
close-image