Squatujeme mediální prostor od roku 2013

- Inzerce -

Kdy bude další finanční krize?

Na záchranu globálního finančního systému byly po krizi 2008 vydány biliony uměle vytvořených dolarů. Vznikly tak nové finanční bubliny, které časem prasknou. 

Světové centrální banky včetně Federálního rezervního systému Spojených států během krize roku 2008 vypustily do globálního finančního systému biliony dolarů uměle vytvořených peněz. Ty posléze vytvořily světový dluh ve výši 325 bilionů dolarů, což je trojnásobek světového HDP. Banky a korporace tyto peníze shromažďovaly, banky je vypůjčovaly se zlodějskou úrokovou sazbou, vytvářely se z nich úroky z nesplatitelných dluhů anebo se za ně odkupovaly akcie, ekonomické elity z nich získávaly miliony v kompenzacích. Zkrátka se tyto peníze neinvestovaly do skutečné ekonomiky. Nevyrábělo se ani neprodávalo zboží. Pracovníkům nebyl umožněn návrat do střední vrstvy s dostatečnými příjmy, benefity a penzemi. Nevznikaly žádné infrastrukturní projekty. Tyto uměle vytvořené peníze opět nafoukly obrovské finanční bubliny vzniklé z dluhů a obalily finanční systém odsouzený ke zhroucení.

Ještě větší deregulace

Co odstartuje příští krizi? Třeba 13,2 bilionů dolarů v neudržitelném dluhu amerických domácností? Nebo půldruhý bilion dolarů neudržitelných studentských dluhů? Miliardy, které se na Wall Street investují do průmyslu, který už utratil o 280 miliard víc, než byl jeho provozní zisk? Kdo ví. Jisté je, že další světová finanční krize je nevyhnutelná – a bude horší než ta z roku 2008. A s úrokovými sazbami téměř na nule nebude mít ani americká vláda žádný únikový plán. Finanční struktura se nejspíš rozpadne. A světová ekonomika se může dostat do spirály smrti. Obávám se, že zlost zrazené a ožebračené populace ještě posílí pravicové demagogy, kteří slibují pomstu světovým autoritám, „morální obnovu“, křesťanský fašismus a jakési biblické obrození, zvěstující návrat k mytickému zlatému věku, kdy přistěhovalci, ženy a barevní lidé věděli, kde je ve společnosti jejich místo.

Přijde den, kdy veškeré optimistické představy o ziscích z průmyslu přestanou být efektivní zástěrkou pro peněžní injekce do hroutících se podniků, zatížených dluhy, které nejsou schopny splácet.

Ekonomka Nomi Prinsová podotýká, že finanční krize 2008 udělala „z centrálních bank novou elitu tvořenou mocnými makléři“. Ti rozkrádali státní pokladny a nasyslili si miliardy, aby tím získali politickou a ekonomickou všemocnost. Ve své knize Collusion: How Central Bankers Rigged the World (Tajná dohoda. Jak centrální bankéři zmanipulovali svět) popisuje, jak bankéři a největší finanční instituce na světě podvodným způsobem ovlivnili globální trhy a používali uměle vytvořené (anebo, jak přímo říká, „falešné“) peníze, kterými nafoukli bubliny aktiv pro krátkodobý zisk a tím nás hnali směrem k „nebezpečnému finančnímu srázu“.

„Ještě před krizí se nic neřešilo, totiž Federální rezervní systém v USA nic neřešil. Přitom právě on by měl být hlavním regulačním orgánem velkých bank v USA,“ řekla mi Prinsová, když jsme se sešli v New Yorku. „Finanční krize přišla proto, že je regulovali špatně. Místo aby je regulovali, tak je ve skutečnosti spíš deregulovali. Bezprostředně po finanční krizi se začalo řešit, jak ekonomiku zachránit před další velkou krizí nebo recesí. Nazývali to pokaždé různě a řešením bylo vytvořit miliardy a miliardy dolarů z elektronického éteru.“

Bezúročné půjčování peněz bankám

Federální rezervní systém (Fed) předal americkým bankám odhadem 29 bilionů dolarů uměle vytvořených peněz, jak uvádí odborníci z Missourské univerzity. Devětadvacet bilionů dolarů! Za to bychom mohli uhradit každému studentovi školné na univerzitě, opravit rozpadající se infrastrukturu, přejít na čistší energetické zdroje, odpustit studentům dluhy, zvýšit mzdy, pomoci domácnostem topícím se v dluzích, vytvořit veřejné banky pro investování s nízkou úrokovou sazbou, poskytnout pro každého občana garantovaný minimální příjem a zorganizovat obrovskou burzu zaměstnání pro osoby bez práce nebo s nedostatečným zaměstnáním. Šestnáct milionů dětí v USA by nemuselo chodit spát o hladu. Duševně nemocní a bezdomovci by nebyli ponecháni životu na ulici nebo za mřížemi. Ekonomika by ožila. Ale místo toho se 29 bilionů dolarů vložilo do rukou finančním gangsterům, u kterých se většina prostředků vypaří, což nás uvrhne do takové hospodářské krize, která bude směle konkurovat té světové z roku 1929.

Odstavec amerického zákona ošetřující případy mimořádné nouze, uvedený v zákonu o federální rezervě z roku 1913, umožňuje Federálnímu rezervnímu systému poskytovat likviditu zmáhanému bankovnímu systému. Ale Fed se nezastavil jen u vytvoření několika stovek miliard dolarů. V absurdním množství jimi zaplavil finanční trhy tak, aby to vypadalo, že ekonomika se vzpamatovala. A pro oligarchy, kteří k těmto uměle vytvořeným penězům měli na rozdíl od nás přístup, se vzpamatovala doopravdy.

Fed v USA snížil úrokové sazby téměř na nulu. Některé centrální banky v Evropě zase zavedly záporné úrokové sazby, což znamená, že za pořízení půjčky subjektu zaplatí. Fed dokonce díky vychytralému účetnictví připustil, aby zmožené banky využívaly těchto bezúročných půjček na skupování dluhopisů. Banky pak tyto dluhopisy předávaly zpět do Fedu a ten jim za ně poskytoval čtvrtprocentní úrok. Ve zkratce, Fed bankám půjčoval peníze prakticky bezúročně, načež jim ještě za vypůjčené peníze vyplatil úrok. Fed také od bank odkoupil bezcenná hypoteční aktiva. Jelikož orgány Fedu si mohly vytvářet tolik peněz, kolik se jim zachtělo, na způsobu utracení zase tolik nezáleželo.

„Je to jako přijít k někomu na garážový prodej a říct: Chci támhleten bicykl bez kol. Dám vám za něj sto tisíc. A proč? Jsou to přece moje peníze,“ řekla mi ekonomka Prinsová. O bankéřích zase prohlásila, že „tito lidé zmanipulovali systém. Na vrcholu se vyrábí peníze. Ty se pak používají k vypumpování finančních aktiv včetně akcií. Odněkud ale musejí přicházet. Protože jsou peníze levné, v korporátní rovině se více půjčuje. Ve vládní rovině je více půjčených peněz“. „Jak je ale potom půjdete splatit?“ zeptala se. „Obrátíte se na stát. Jdete do ekonomiky. Peníze vymámíte ze základní ekonomiky, ze sociálních programů. Zavedete úsporná opatření a škrty.“

Tikající časovaná bomba

S ohledem na obrovské množství vytvořených peněz, které je potřeba splatit, musejí banky vytvářet větší a větší zadluženost. Proto když se zpozdíte se splacením kreditní karty, úroková sazba někdy vyskočí až na 28 procent. Proto když vyhlásíte v Americe osobní bankrot, stále zůstáváte zodpovědní za splácení vašich studentských půjček, třebaže milion lidí ročně promešká lhůtu na splacení a čtyřicet procent všech zadlužených nezvládne do roku 2023 půjčky splatit. Proto mzdy stagnují, zatímco náklady na věci od zdravotní péče a farmaceutické produkty až po bankovní poplatky a základní potřeby strmě stoupají. Vynucená tvorba dluhů roste a pohání tím systém – až do okamžiku, kdy se podobně jako u rizikových hypoték systém zhroutí kvůli masivnímu nesplácení. Stejně jako v případě všech ostatních finančních bublin přijde den, kdy veškeré optimistické představy o ziscích z průmyslu přestanou být efektivní zástěrkou pro peněžní injekce do hroutících se podniků, zatížených dluhy, které nejsou schopny splácet.

Globální finanční systém je zkrátka tikající časovaná bomba. Otázka nezní, jestli exploduje, nýbrž kdy exploduje. A až se tak stane, neschopnost světových spekulantů používat vytvořené peníze s nulovým úrokem k zakrytí katastrofy odstartuje obrovskou nezaměstnanost, vysoké ceny za import a základní služby a přinese též devalvaci, v níž dolar přijde o veškerou hodnotu a přestane být jednou ze světových rezervních měn. Takto vyvolané finanční tsunami přemění samotné Spojené státy, které již teď jsou selhávající demokracií, v autoritářský policejní stát. Život ztratí hodnotu a doplatí na to zejména ty nejzranitelnější – nenahlášení pracovníci, muslimové, chudí lidé barevné pleti, dívky a ženy, kritici kapitalismu a imperialismu označovaní za agenty cizích mocností. Ti všichni budou démonizováni a obviňováni, že krizi zapříčinili oni. A ekonomické elity, v zoufalé snaze uchránit si svoji neomezenou moc a bohatství, vykuchají ze Spojených států i to poslední, co z nich zbude.

Autor je novinář a nositel Pulitzerovy ceny.

Z anglického originálu Conjuring up the next depression, publikovaného v online magazínu Truthdig, přeložila Linda Fořtová. Redakčně upraveno.

Podpořte nás

Alarm funguje především díky Vám – našim čtenářkám a čtenářům.

Čtěte dále

Ochrana soukromí | Vaše údaje jsou u nás v bezpečí! OKZajímají mě cookies

Alarm přináší nezávislou žurnalistiku pro všechny. Podpořte nás!
close-image