Po místech, jako je Most, neštěkne pes. Do obecného povědomí se sedmdesátitisícové město zapsalo povrchovými doly, paneláky, rasismem a chudobou. Celostátní média o severních Čechách obvykle píší, až když něco praskne: vyklidí se ubytovna, někdo udělá miliardový tunel nebo vypuknou rasové nepokoje. Podobně nyní zafungovala na sociálních sítích hojně sdílená předvolební rasistická kampaň místního Sdružení Mostečané Mostu a jejich konkurence Otevřené radnice Most. Hesla „Vesnice pro lůzu“ a „Deratizace parazitů“ byla příliš i na poměry domácí debaty a na Sdružení Mostečané Mostu („lůza“) a Otevřená radnice Most („deratizace“) bylo podáno několik trestních oznámení. Příběh „zaostalé a rasistické periferie“, jak ji občas z nepochopení líčí pražská média, může bez škobrtnutí pokračovat.
Dění na Mostecku je jen špičkou ledovce neúspěšné politiky posledních tří dekád.
Chudoba a rasismus ale do Mostu, ani jinam, nespadly z nebe. Realita, kdy se v předvolební kampani do komunálních voleb místní strany předhánějí, která bude autentičtěji rasistická, je především výsledkem dlouhodobé bytové krize. V případě Mostu hraje v celém příběhu hlavní roli Stavební bytové družstvo Krušnohor, personálně, mediálně i jinak propojené s politickým Sdružením Mostečané Mostu (SMM). Spojení byznysu s politikou není v tomto případě žádným tajemstvím a obě organizace se k němu otevřeně hlásí. V interním Zpravodaji Krušnohor běží kampaň pro Sdružení Mostečané Mostu a oba spolky sdílejí jednu budovu i tiskového mluvčího. Funkcionáři Krušnohoru kandidují za SMM do voleb. Za oběma organizacemi pak stojí jako guru, šedá eminence a operační šéf František Ryba.
Tři Fabie pro voliče
Stavební a bytové družstvo Krušnohor vzniklo už v roce 1967. V roce 1996 byl do představenstva družstva zvolen bývalý funkcionář Socialistického svazu mládeže František Ryba. V té době měl v Mostě Krušnohor pět tisíc bytů. V několika privatizačních vlnách v Mostě i jinde se družstvo rozrostlo a okruh jeho činnosti se rozšířil o správcovství bytových domů, které se po privatizaci ocitly v soukromých rukách. Ve správě má Krušnohor jen v Mostě celkem 240 bytových domů. Tomu, že takřka všechna společenství vlastníků bytových jednotek (SVJ) v Mostě svěřila správu právě Krušnohoru, výrazně pomohl i fakt, že Krušnohor byl v Mostě zodpovědný za privatizace, kdy byt napřed přišel do vlastnictví Krušnohoru, a ten ho posléze prodal nájemníkům. I díky tomu se dnes Krušnohor stará o víc než dvacet tisíc bytů v Mostě, Litvínově a Meziboří.
Druhé výrazné rozšíření portfolia přišlo v roce 2002, kdy si Krušnohor založil politickou stranu Sdružení Mostečané Mostu. V roce 2006 ve spojení s multimilionářem Jiřím Zelenkou dokázal Krušnohor vyhrát volby do zastupitelstva díky kampani, která lákala voliče na výhru jízdních kol (100 kusů) notebooků (65 kusů) a hlavně tří Fabií. Trik byl v tom, že losování o Fabie bylo slíbeno jen v případě, že Krušnohor vyhraje volby. Voličů chtivých auta bylo nakonec víc než dost a Sdružení Mostečané Mostu volby vyhrálo. To se jim povedlo zopakovat i v roce 2010. Osm let tak mohl Krušnohor dohlížet na své zájmy přímo z radnice.
Tenhle obchod s chudobou
Klíčovým tématem komunální volební kampaně v Mostě, které sice není pod rasistickými hesly tolik vidět, zato ale děsí místní obyvatele, je obrana před spekulanty s bydlením. A nejde jen o klasické migrování různých „nepohodlných“ a „nepřizpůsobivých“, ze kterých si udělaly realitní agentury svá rukojmí.
V Mostě, stejně jako na jiných místech severních Čech i celé republiky, se objevil nečekaný, ale závažný problém – zadlužená společenství vlastníků jednotek. Už několik let v médiích vycházejí články, které o situaci SVJ na severu Čech referují jako o časované bombě. Nejedná se jen o problém zadlužených nájemníků či vlastníků žijících v daném bytě. Část majitelů ve svých bytech nežije a často se jedná o spekulanty nebo neprůhledné firmy. Pokud přitom neplatí svou část za energie, zbytek majitelů SVJ se dostává do problémů. Sdružení není schopno se kvůli nepřítomným majitelům usnášet a dluhy za společně placené služby rostou. Hrozí pak i to, že kvůli dluhům způsobenými neplatiči dodavatelé vypnou vodu a topení všem. Dům se stane neobyvatelným a ztratí veškerou hodnotu.
A právě obrana před spekulacemi, které mohou být jedním z důvodů pádu celých SVJ, je zásadním tématem mosteckých voleb. Sdružení Mostečané Mostu svázané s Krušnohorem se proti jednání spekulantů vymezuje na politické rovině a tvrdí, že aby se zamezilo obchodu s chudobou, musí vzniknout bezdoplatková zóna po celém Mostě. „Vesnice pro lůzu“ naopak bezdoplatkovou zónou nebude. Když vyšlo najevo, že si podnikatel s realitami Jan Zedník koupil kolem stovky bytů na Mostecku, vymezili se proti tomuto jednání Mostečané Mostu na své facebookové stránce slovy: „Tenhle obchod s chudobou je přesně důvodem, proč chce Sdružení Mostečané Mostu vyhlásit bezdoplatkové zóny pro všechny bytové domy. Zastavme tak v Mostě tento neférový obchod s chudobou!“ Redakce Alarmu má přitom k dispozici smlouvy, ze kterých je patrné, že alespoň část bytů prodal Zedníkovi právě Krušnohor, a to za velmi nízké ceny kolem sta tisíc korun za jeden byt. Tyto smlouvy jsou za poplatek přístupné v katastru nemovitostí.
SBD Krušnohor se totiž svého bytového fondu zbavuje a ponechává si jen správu bytů. Byty přitom často prodává i spekulantům, kteří pak dluží za energie a fond oprav. Za poslední čtyři roky se družstvo zbavilo podle svých výročních zpráv devíti set bytů, takže v současné chvíli jich zbývá už jen šest set. Není úplně jasné, proč se Krušnohor bytů takto zbavuje. Jisté je jen to, že umí vydělávat a vydělává především na správcovství bytových domů. Přičemž zbavit Krušnohor této správy je skoro nemožné, stejně jako je nemyslitelné, že by se podařilo vyměnit současné vedení družstva (přestože podle stanov to teoreticky možné je).
Nějaký šéf mafie, nebo jak bych to nazval
Na situaci se spekulacemi jsme se zeptali společného mluvčího Krušnohoru a Sdružení Mostečané Mostu Petra Prokeše. Ten vidí hlavní příčinu spekulací v tom, že obce daly veškerý svůj bytový fond do privatizace a privatizací někoho pověřily. „V našem případě jsme to byli my jako Stavební bytové družstvo Krušnohor. Od města Mostu jsme převzali 85 procent bytového fondu a s městem jsme se dohodli, že podmínkou převzetí těch domů bude, že do určité doby, u nás to byly dva roky, předáme ty byty do osobního vlastnictví. To se stalo,“ vzpomíná Prokeš. Podle mluvčího si tak každý dřívější nájemník v městském domě koupil za určitou částku městský byt. V průměru zaplatili zájemci za byt o velikosti padesáti metrů čtverečních i se všemi poplatky (daň z nemovitosti a další právní a organizační úkony) celkem 50 tisíc korun.
„Do této chvíle je to v pořádku. Ale co potom nastalo? Řada lidí, bývalých nájemců, a tedy kupců těch bytů, se odstěhovala nebo dojíždí do práce a tam je na ubytovně, a tak se stalo to, že ty byty prodali někomu, zpravidla realitním agenturám, nebo někomu, kdo skupuje byty, což může být i nějaký šéf mafie, nebo jak bych to nazval… Dnes bychom řekli obchodníci s chudobou, pro které je to byznys, a tím se stalo, že do těch bytů se nastěhovala spousta lidí, kteří jsou sociálně nepřizpůsobiví a začali ta sídliště likvidovat,“ nastiňuje Prokeš, jak to vidí Mostečané Mostu a Krušnohor. Podle něj se s tím nedá dělat vůbec nic, protože nelze sahat na soukromé vlastnictví. „To je případ třeba sídliště Janov v Litvínově. Takže tento problém bují a v tomto žijou ti spekulanti, pro které je to strašně výhodná věc,“ uzavírá Prokeš svůj výklad událostí. Na otázku, proč Krušnohor prodává své byty spekulantům, když se proti spekulacím s byty jako družstvo i jako politická strana tak silně vymezuje, vyrukoval Prokeš s nečekanou tezí, a sice že smlouvy, které toto jednání Krušnohoru dokazují, jsou zřejmě podvrh.
Kromě toho, že Krušnohor prodává své byty přímo těm, kteří se na nich snaží rychle vydělávat, prodává je za nízké ceny i realitkám a ty je obratem přeprodávají dál s víc než stoprocentním ziskem. Krušnohor tak prodal firmě Housing Real byt za 119 tisíc korun. V den, kdy byl byt přepsán v katastru nemovitostí na Housing Real, ho realitka prodala dalšímu majiteli za 256 tisíc. I to označil mluvčí Krušnohoru za nesmysl.
Mostečané Mostu hlásají v programu, že odstěhují „nepřizpůsobivé“ někam za město. Bezdoplatkové zóny pak budou chránit zbytek obyvatel proti lidem v sociální nouzi. Je to prý nutné právě kvůli spekulacím s byty. Podobně se vyjadřují i ve zpravodaji družstva, který už od roku 1998 chodí pravidelně do schránek všem lidem v domech, které Krušnohor spravuje. Aktuálně vychází v nákladu 22 536 výtisků. Na zpravodaji se od začátku podíleli dva profesionální novináři Radek Petržilka a Petr Prokeš, tedy výše citovaný mluvčí Krušnohoru i Sdružení Mostečané Mostu. Kromě toho, že se ve zpravodaji nájemníci mohou dočíst o různých problémech se správou bytů, jsou neustále zahrnováni ujištěními, že Krušnohor se o ně stará tak dobře, jak je to jen možné. Dokonalosti stojí v cestě jen vnější okolnosti, jako je veřejná ochránkyně práv, nedostatečná legislativa a někteří politici. Ve zpravodaji se také hojně řeší problém s nepřizpůsobivými a „cikány“. Před volbami je pak jeho náplní i kampaň pro Sdružení Mostečané Mostu.
Nechávají dluhy narůstat
S družstvem Krušnohor mají své zkušenosti také majitelé bytů z jednoho SVJ, kteří by se rádi zbavili správy Krušnohoru a spravovali si své záležitosti sami. Odejít od Krušnohoru chtějí hlavně proto, že by se rádi cítili jako majitelé svých bytů. „Chtěli jsme se sejít a domluvit se, co budeme dělat, ale Krušnohor nám řekl, že mají nasmlouvané firmy a oni vyberou, které firmy to budou, která nabídne nejlepší částku. My jsme na to říkali: Proč vy budete vybírat, když je to naše, proč nevybíráme my? Chtěli bychom si sami vybírat firmy na opravu, na deratizaci. Chtěli jsme plastová okna, ale nechtěli jsme je od ELA-PLASTU, protože je nejdražší. Oni řekli, že vybrali nejlepší firmu sami, no a byl to ELA-PLAST!“ rozčilují se mladá žena a muž ve středním věku, kteří jsou sousedé a společně vedou boj za odchod z Krušnohoru. Jejich identitu známe, ale když jsme se jich zeptali, jestli je můžeme citovat i se jmény, řekli nám: „Vy odjedete do Prahy a my tu s nimi musíme zůstat žít.“
Kromě námitky, že Krušnohor nehospodaří dobře s jejich penězi, mají obavy z dluhů. „Oni s těmi dluhy nakládají divně, neřeší je, dluhy rostou, platí se právníci na vymáhání, a nic z toho není, a nám teď vyhrožují, že nám vypnou teplou vodu a teplo, když od nich budeme chtít odejít,“ vysvětluje muž, který ví, že i v jejich domě nějaké dluhy jsou, byť nejsou zatím vysoké. „Když se jedná o byty v majetku družstva Krušnohor, nenechají dluhy dojít tak daleko. Jak někdo dluží víc jak osmdesát tisíc, rozloučí se s ním, ale v případě SVJ, která spravují, je jim to jedno. Nechávají dluhy narůstat, a když už je SVJ před krachem, prostě odejdou,“ doplňuje ho žena, která spolu s ním usiluje o zrušení správy Krušnohorem. Oba dva si přitom uvědomují, že ani když si budou spravovat své SVJ sami, nevyhnou se problému s dluhy. Ale aspoň se o nich včas dozvědí a budou je moci snáze řešit.
Odejít se jim nakonec možná podaří paradoxně právě díky metodám zastrašování. Hlavní problém dosud byl, že většina ostatních členů jejich SVJ nechtěla mít problémy, nechtěli nic řešit a být pod Krušnohorem jim vyhovovalo, byť je to trochu dražší. Když však zažili výhrůžky, že jim odpojí teplou vodu, touha po odchodu začala mezi majiteli bytů převažovat.
Špička ledovce polistopadové politiky
Sdružení Mostečané Mostu založilo svou kampaň na boji proti „nepřizpůsobivým“ a proti obchodníkům s chudobou. Všechny problémy chce řešit segregací, přitom se ale na prodávání bytů spekulantům samo podílí skrze Krušnohor. A ve své kampani opomíjí ještě jeden podstatný fakt. Za dluhy SVJ nenesou vinu jen spekulanti a sociálně vyloučení Romové. Na dluzích v mosteckých bytech se výraznou měrou podílejí i „slušní občané“, kteří v minulosti měli třeba tu smůlu, že přišli o práci, dostali se do dluhů a teď jsou v insolvenci. Část dluhu, který během insolvence nesplatí, za ně přitom musí zaplatit ostatní majitelé v domě.
Kdyby chtěl Krušnohor – neboli Mostečané Mostu – opravdu pomoci, začal by zjišťovat, jaké jsou struktury dluhů a jaké jsou výhledy pro jednotlivá SVJ. Jako správce velké části z nich by to mohl udělat a jako politická strana by mohl hledat účinnou pomoc. Místo toho však vyvolává rasistické démony a snaží se předstírat, že za všechny problémy s bydlením v Mostě mohou Romové.
Mediální pohoršení nad děním v Mostě je naivní. Představitelé politiky Krušnohoru, jako je František Ryba, nejsou žádní výjimeční rasisté či mafiáni. Představují spíše esenci devadesátkového kapitalismu, který byl postaven na bezpodmínečné důvěře v neregulovanou privatizaci, omezené legislativě a nulové kontrole. Rasismus, s nímž operují ve svých volebních programech, je jen postupem opsaným z reálpolitiky parlamentních stran. A to včetně politických byznysprojektů nových stran. Ukazuje se přitom, že pokud neexistuje žádná pozitivní strategie rozvoje chudých regionů, zvítězí ten postup, který je nejsnáze proveditelný. A tím je takřka bez výjimky kampaň postavená na strachu a nenávisti. Koneckonců Most to zažil již několikrát. Například ve třicátých letech, kdy se zde na troskách hospodářské krize podařilo rozvrátit soužití Čechů a Němců.
Dění na Mostecku ovšem není ničím zvláštním či extrémním. Je to výstraha pro celý náš stát a směr, kterým se ubírá. Dění na Mostecku je jen špičkou ledovce neúspěšné politiky posledních tří dekád.
Autoři jsou redaktoři Alarmu.