Zdroj: Wikimedia Commons, UK Department for International Development
USA nedávno uvalily sérii sankcí na čtyři vysoce postavené barmské armádní činitelé a další dvě vojenské jednotky z téže země. Stalo se tak proto, že měli organizovat a dohlížet na etnické čistky páchané na rohingských muslimech, stejně jako na další porušování lidských práv, které zahrnovalo sexuální útoky i chladnokrevné vraždění. Rohingyové obývají převážně západobarmskou přímořskou provincii Rakhine. Centrální barmská (myanmarská) vláda však příslušníky této minoritní komunity neuznává jako barmské občany a považuje je za početnou skupinu nelegálních migrantů, která v minulosti přišla ze sousedního Bangladéše. Po dlouhá desetiletí rohingská komunita čelila perzekucím a násilí. Tyto kriminální činy zůstaly v drtivé většině nepotrestány, jelikož byly organizovány buddhistickými extremisty, kteří věřili, že tak chrání majoritní barmskou buddhistickou populaci před militantním islámem. Zatímco v minulosti byla tato zvěrstva páchána spíše ojediněle ve formě izolovaných a na sebe nenavazujících násilných činů, za poslední rok intenzita, promyšlenost a organizovanost útoků nebezpečně narostla do gigantických rozměrů. Tyto útoky, které z domovů vyhnaly na sedm set tisíc Rohingyů, se už dají označit za genocidu.
A co sankce proti Izraeli?
Americké sankce proti zmíněným armádním činitelům zmrazí jejich aktiva v USA a znemožní veškerý obchod či jinou formu spolupráce. Bez ohledu na přiměřenost těchto sankcí vzhledem k obrovským zločinům, kvůli kterým byly uvedeny v platnost, tento krok ze strany Spojených států ukazuje, že akce barmské armády jsou detailně monitorovány a že USA jsou ochotny jednat, pokud budou lidská práva v Barmě nadále porušována. To je samozřejmě pozitivní krok, který pozvedá hodnotu lidských práv v této otázce. Je ovšem třeba zároveň říct, že americká pozice v problematice lidských práv nebyla nikdy konzistentní – ba naopak.
Společných rysů mezi utlačovanými komunitami Palestinců a Rohingyů je poměrně dost. Proto je třeba se ptát, proč je přístup Američanů k Izraeli a k Barmě tak odlišný.
Jakkoliv nekompromisně se USA postavily proti porušování lidských práv v Barmě, zcela odlišně se staví k téže problematice, když se jedná o jejich nejbližšího spojence. Stát Izrael utlačuje Palestince posledních sedmdesát let. Ačkoliv každá komunita má svoji jedinečnou identitu a historii, záběry Rohingyů ve zmatku opouštějících svoje vesnice silně připomínají nucenou migraci Palestinců v roce 1948, kdy izraelské jednotky násilně vystěhovaly původní arabské obyvatelstvo z jejich domovů. Pro vynucený útěk Palestinců se vžilo označení Nakba (pohroma). Nabízejí se zde jistá srovnání Rohingyů a Palestinců ve vztahu k jejich utlačovateli – Barmě a Izraeli. Obě komunity se staly oběťmi kolonialismu, byly nuceny se přesunout, a to buď s přímým posvěcením vlády, anebo kvůli nelidským životním podmínkám. Oběma komunitám je také odpíráno jejich území a jejich historie je lživě přepisována, ať už vládou podporující expanzivní politiku okupace v případě Palestinců nebo extremistickou vládou nenávidějící muslimy v případě Rohingyů.
Společných rysů mezi oběma utlačovanými komunitami je tedy víc než dost. Proto je třeba se ptát, proč je přístup Američanů k Izraeli a k Barmě tak odlišný. Nejenže Američané Izrael diplomaticky podporují a velmi zřídka jej kritizují, ale navíc tomuto státu ročně vyplácejí zhruba tři miliardy dolarů, což jsou přímé dotace na zbrojení a další vojenské aktivity. Izraeli se dostává nezměrné podpory, třebaže páchá bezpočet kriminálních činů (během posledních měsíců izraelská armáda v Gaze chladnokrevně postřílela 160 Palestinců včetně dětí, novinářů nebo zdravotnického personálu). Dále pokračuje ve výstavbě nových a v rozšiřování nelegálních osad na Západním břehu. Izrael Palestincům také ve velkém měřítku krade jejich nejúrodnější půdu s klíčovými zdroji vody, takže palestinští farmáři nemůžou svoji půdu zúrodňovat. To jsou jen některé z kriminálních činů, které Izrael páchá na Palestincích již po dlouhá desetiletí.
Nemůžeme jen nečinně přihlížet
Jaký smysl dává odlišná americká odpověď na porušování lidských práv v případech Izraele a Barmy? Tyto příklady jasně ukazují, že Spojené státy ve věci lidských práv měří dvěma metry podle toho, kdo se jejich porušování právě dopouští. Pokud má jejich porušovatel nadstandardní vztahy s USA – tak jako Izrael –, jeho chování nebude kritizováno, ba dokonce bude podporováno a na mezinárodních fórech obhajováno. Příkladem může být chvála Izraele za jeho „demokratické principy“ či jeho „postup proti terorismu“ (který má na svědomí tisíce civilistů). Na druhé straně stojí země, jejichž zahraničněpolitické vztahy s USA nejsou tak dobré, a tak jsou rychle nařčeny z porušování lidských práv a okamžitě musí čelit sankcím.
V dnešní době se stalo téměř pravidlem, které jsme až na výjimky akceptovali, že politika je špinavá hra. Jenže navzdory tomu jsme všichni občany tohoto světa a součást lidského druhu, a už jen z toho důvodu nemůžeme nečinně přihlížet nepravostem, které se dějí. Musíme aktivně nutit své politické lídry k takovému jednání, které je dlouhodobě udržitelné, abychom přispěli k vytvoření férovějšího politického systému. Na samém počátku bychom se měli snažit vytvořit politiku, která bude ostře vystupovat proti každému porušování lidských práv a nebude ovlivňována účelovými zahraničněpolitickými ambicemi nebo jinými zájmy. Místo toho je třeba sladit zahraniční politiku se závazky a respektem vůči mezinárodnímu a humanitárnímu právu a lidským právům obecně, čímž se spousta zemí sice chlubí, ale jen málokterá tak činí.
Sankce namířené proti barmským armádním činitelům jsou dnes přesto krok správným směrem. Zvěrstva spáchaná proti Rohingyům musí být důkladně prošetřena na mezinárodní platformě a následně potrestána podle práva. Nejen vyspělé země, ale celé mezinárodní společenství by mělo přijmout konkrétní opatření, aby zamezilo porušování lidských práv a to s okamžitou platností. Země, které přijímají rohingské uprchlíky (v tomto případě Bangladéš) by měly být mnohem více podporovány (nejen finančně), aby se minimalizovalo riziko, že Rohingyové budou navráceni zpět do Barmy, kde by jejich životy byly zcela jistě v ohrožení. Jenže stejně tak by nemělo mezinárodní společenství opomíjet další komunity, které jsou utlačovány, a kterým jsou upírána základní práva. Tento článek ilustruje příklad Palestinců, kteří čelí sedmdesát let dlouhé okupaci a perzekuci ze strany Izraele, a tudíž ani jejich boj za lidská práva, svobodu a nezávislost by neměl unikat naší pozornosti. Měl by se naopak stát jedním z hlavních bodů agendy, pokud chceme skutečně vytvořit hodnotnější a spravedlivější svět.
Autor je publicista.