Squatujeme mediální prostor od roku 2013

- Inzerce -

Všichni dobří přátelé Benjamina Netanjahua

Izraelský premiér si na návštěvu pozval kontroverzního prezidenta Filipín Rodriga Duterteho. Jejich pohled na svět je v lecčem podobný. 

Izraelská vláda si poslední dobou buduje přátelství s vládami a režimy, které můžeme považovat za autoritářské. Tentokrát dorazil na státní návštěvu do Izraele filipínský prezident Rodrigo Duterte, který nechvalně proslul svým nekompromisním bojem s drogami, za což ho kritizují mnohé lidskoprávní organizace. Duterte doslova prohlásil: „Hitler zmasakroval tři miliony Židů. U nás máme tři miliony závislých a já je také velmi rád povraždím.“ Krvavá válka proti drogově závislým za sebou zanechala v ulicích filipínských měst tisíce mrtvých.

Nevídaný stupeň násilí

Novinář Daniel Berehulak, který na Filipínách dokumentoval Duterteho válku proti drogám, nadepsal svůj článek pro deník The New York Times titulkem „Vraždí nás jako zvířata“. Novinář, který si prošel válkou v Iráku, Afghánistánu i dalšími konflikty v Africe, se o tom, co viděl na Filipínách, vyjadřuje jako o nevídaném stupni násilí. V článku popisuje policisty chladnokrevně vraždící lidi byť jen podezřelé z prodeje nebo užívání drog.

Poslední dobou se ukazuje, že izraelská vláda v čele s Benjaminem Netanjahuem nemá se skutečnými antisemitskými výroky a se sympatiemi k nacistům žádný problém.

Benjamin Netanjahu měl na konci srpna u příležitosti přejmenování atomového centra Dimona po zesnulém exprezidentovi Šimonu Peresovi projev, v němž prohlásil, že platí jediné pravidlo: není místa pro slabé. Dále podotkl, že slabí bývají nakonec povražděni a vymazáni z dějin, zatímco silní přežijí. Z těchto myšlenek je více než zřejmé, proč Netanjahu chová k filipínskému prezidentovi sympatie. Duterte v Jeruzalémě  řekl: „Sdílíme stejnou touhu po míru, sdílíme stejnou lásku k lidským bytostem. Také nehodláme dovolit lidem s pokřivenou ideologií, aby ničili životy našich rodin.“ Tato sdílená láska k lidskému životu musela v potocích krve v ulicích Manily a dalších filipínských měst novináři Danielu Berehulakovi uniknout. Tatáž láska jako na potvoru unikla i zrakům novináře Maxe Blumenthala, když točil svůj dokument Killing Gaza během izraelské operace Ochranné ostří, která si vyžádala přes dva tisíce mrtvých Palestinců, většinou civilistů.

Izraelské ministerstvo obrany nachystalo Dutertemu i přehlídku vojenské techniky. Mělo by tedy dojít k dohodám o prodeji zbraní mezi oběma zeměmi. Mimoto se obě země domluvily na sbližování v oblasti turismu. Novináři měli na tuto přehlídku zbraní zákaz vstupu, stejně jako měli zákaz dokumentovat Duterteho setkání s filipínskou komunitou v Izraeli.

Spolupráce s obdivovateli nacismu

Poslední dobou se ukazuje, že izraelská vláda v čele s Benjaminem Netanjahuem nemá se skutečnými antisemitskými výroky a se sympatiemi k nacistům žádný problém. Rodrigo Duterte se nepřímo přirovnal k Hitlerovi, navíc v této řeči hrubě podcenil počet zabitých Židů za druhé světové války. Orbán, který nedávno navázal s Netanjahuem velmi vřelé vztahy, zas otevřeně chválil maďarskou pronacistickou kolaborantskou vládu. Netanjahu se také začal sbližovat s autoritářsky laděnou vládou v Polsku a nerozezlil jej ani nedávno přijatý zákon, který lze označit za popírání holokaustu, neboť zakazuje vinit Poláky z utrpení Židů. Netanjahu sice do Polska přijel, ale vyjednal jen jeho mírné a nic neřešící úpravy. Je zřejmé, že pro Netanjahua je daleko důležitější přátelství s nacionalistickými a ultrapravicovými vládami z bývalého východního bloku než potřeba řešit jejich xenofobii a potenciálně i antisemitismus. Není asi náhoda, že Benjamin Netanjahu a jeho ultrapravicová vládní koalice má daleko blíže k homogenním společnostem na východě Evropy s většími sklony k rasismu než třeba k multikulturnímu Německu, Anglii či Francii, kde se na rozdíl od zemí bývalého východního bloku rasismus tvrdě trestá.

Jeruzalémský památník holokaustu Jad vašem je v poslední době svědkem absurdních návštěv. Jaký má současná izraelská vláda vztah k heslu „Nikdy více“? Za vše asi mluví vřelé vztahy s barmskou vládou, která si během páchání etnických čistek od Izraele nakupovala zbraně. Zmíněné heslo Elieho Wiesela, který měl vždy blízko k izraelským politickým špičkám, postrádalo svou univerzalitu i v dobách, kdy Izrael podporoval jihoafrický apartheid nebo zbrojil téměř genocidní juntu v Guatemale. Rozdíl je asi jen v tom, že v tehdejší době měl Izrael také vřelé vztahy se západní Evropou. Nyní se zdá, že nejlepší přátele si Izrael volí mezi šovinisticky laděnými vládami východoevropských zemí (které navíc byly odedávna baštou antisemitismu) či rovnou mezi autokraty hrubě porušujícími lidská práva.

Autor je publicista a specialista na Blízký východ.

 

Podpořte nás

Alarm funguje především díky Vám – našim čtenářkám a čtenářům.

Čtěte dále

Ochrana soukromí | Vaše údaje jsou u nás v bezpečí! OKZajímají mě cookies

Alarm přináší nezávislou žurnalistiku pro všechny. Podpořte nás!
close-image