Foto Petr Zewlak Vrabec
V obřím žlutočerveném šapitó se mačká několik stovek lidí, začíná poslední akční plénum před sobotní blokádou dolu Hambach. Všichni přítomní jsou delegáti afinitních skupin a zastupují víc než tři tisíce lidí, kteří se rozhodli přes víkend ilegálně vstoupit na území elektrárny a zablokovat těžbu uhlí. Mluvčí organizátorů nejprve dlouze děkuje všem, kteří se podíleli na přípravě a chodu kempu. Po více než hodině dojde na samotné informace ohledně ohlášené demonstrace a následné blokády.
Nic podstatného ovšem organizátoři říct nemůžou. Aby zůstala zachovaná konspirace a policie se nedozvěděla, kudy se tisíce lidí pokusí proniknout do dolu. Informace se tak týkají pouze technických věcí: kde nafasujeme bílé obleky typické pro radikální akce na ochranu klimatu, kde najdeme roušky proti pepřovým sprejům a kde pytle se slámou. Tón řečníků je dost vážný; řeší se i to, jestli je lepší si s sebou vzít, nebo nevzít doklady. V případě zadržení hrozí účastníkům vysoká pokuta, které se dá vyhnout, pokud se policii nepodaří účastníky identifikovat. Podrobnější informace organizátoři poskytují pouze k legální demonstraci, která proběhne na jiném místě. Několikrát zdůrazní, že akce je nenásilná, jedinou přípustnou formou je pasivní odpor a neuposlechnutí výzev policie. Atmosféra je v silném dešti trošku pochmurná. Předseda zemské vlády z CDU se nechal opakovaně slyšet, že klimatické aktivisty zničí.
Jeden německý novinář označil letošní Ende Gelände za „taktickou senzaci“. Podařilo se na čtyřiadvacet hodin zablokovat přepravu uhlí a policie s tím nemohla nic dělat.
Konspirace se druhý den ukázala jako efektivní. Klíčové bylo nejen dobré naplánování akce, ale i schopnost improvizovat. Policisté zablokovali most přes dálnici a navrhli odklon trasy, který by ztížil podmínky pro případný průnik k elektrárně. Pokud by na to aktivisté nepřistoupili, policie by zabránila pokračování nahlášeného pochodu. Vyjednavači z Ende Gelände nakonec na odklon přistoupí a pokračujeme dál. Z auta v čele průvodu se od organizátorů ještě ozývá výzva „k dodržení podmínek dohody s policií“, k čemuž mluvčí dodává, že to říká „se vším podtextem, který to obsahuje“. Vyrážíme dál, skoro kilometrový had lidských těl v bílých kombinézách se táhne po odkloněné trase malou silničkou.
V jednu chvíli se ozve řev a prvních pár lidí se rozběhne do pole po levé straně. Policisté vypadají zaskočeně, narozdíl od demonstrantů, kteří hromadně vyrážejí. Dobíháme k dálničnímu náspu, strháváme plot a stoupáme nahoru. Naše afinitní skupina prošla celá. Za náspem je dvouproudová dálnice, na níž už stojí policisté, ale situaci zjevně nezvládají. Vrchol náspu sice kropí vodní dělo a policajti na silnici mávají tonfami a stříkají po aktivistech slzný plyn, těžko to však může zastavit nápor tisíců lidí. Po několika mírných zásazích kesrem pronikáme mezerou mezi dvěma policisty, přeskakujeme svodidla a běžíme na druhou stranu dálnice. Po pár stech metrech sestupujeme do železničního koridoru, kudy se vozí uhlí z dolu do elektrárny. Policie je v tuto chvíli bezmocná. Šance vytahat několik tisíc lidí ze strmého koridoru je takřka nulová.
[better-ads type=’banner‘ banner=’38427′]
Samba party pod policejními reflektory
Už v noci z pátku na sobotu se desítky lidí dostaly přímo do dolu, kde obsadili rypadlo. Důl tak zůstane paralyzovaný po celou sobotu. Na kolejích nám nezbývá než se bavit. Anebo se nudit a mrznout. Většinou vítězí nějaká podoba zábavy, jako je skandování, tancování, hraní karet a další osvědčené formy zabíjení času. Když se setmí, většina účastníků ztichne a působí dost unaveně, přesto se jen malá část rozhodne vrátit se do kempu. Zbytek pokračuje v blokádě i přes noc. Policie z megafonu každých dvacet minut vyzývá k opuštění kolejí s tím, že nebude nikoho legitimovat. Snaží se snížit počet účastníků, neboť proti takovému množství lidí je jakýkoli zásah nemyslitelný. Policisté nakonec mimoděk zachrání atmosféru, když namíří směrem dolů obří reflektory. Pod nimi začne samba party a znovu se ozve skandování. Se spaním pod světly není problém.
Přes noc se podaří lidem z kempu na koleje propašovat jídlo a horký čaj. Policie je víceméně pasivní – její činnost se omezuje na opakování výzvy k odchodu. Že si policisté skutečně nemohou dovolit klást vůbec žádné podmínky, se potvrdí i dopoledne: většina lidí koleje opouští bez kontroly totožnosti, a tedy bez jakéhokoli postihu. Ze strany policie ale nejde o dobrou vůli. Hned po našem odchodu se dost nevybíravě vrhne na zhruba stovku aktivistů, kteří se rozhodli ještě zůstat. Pouze obrovský počet účastníků jim do té doby bránil v zásahu.
Akci pochopitelně předcházely přísné policejní kontroly. Už při cestě z Prahy nás na hranicích několik hodin prohledávali a to samé se opakovalo v pátek ráno po příjezdu do Dürenu. Místní nádraží blokovaly stovky policistů.
Jeden německý novinář označil letošní Ende Gelände za „taktickou senzaci“. Podařilo se na čtyřiadvacet hodin zablokovat přepravu uhlí a policie s tím nemohla nic dělat. Akce se zúčastnilo několik tisíc lidí ochotných strávit den i noc v nepohodlí a riskovat zatčení a policejní záznam. Šlo o rekordní počet takto odhodlaných lidí. A bude jich přibývat.
Autoři jsou klimaaktivisté.