Foto: Pixabay.com, PeterKraayvange
Komunistický svaz mládeže se v neděli 30. září u příležitosti výročí mnichovské dohody vydal na Václavské náměstí. Proti demonstrantovi, který se vybavil vlajkou s portrétem Che Guevary, zasáhl policista, legitimoval ho a hájil své konání tím, že jej podezíral z trestného činu projevu sympatií k hnutí směřujícímu k potlačení práv a svobod. Pak vyzval skupinku dalších účastníků demonstrace, v níž byl přítomen i místopředseda KSČM Josef Skála, aby ukázala prapor, který si chtěl vyfotografovat, a prohlásil, že Che Guevara byl jedním z nejhorších vrahů v historii.
Je v pořádku, že si policista vyhrazuje právo na výklad dějin ze svého pohledu?
Je v pořádku, že si policista vyhrazuje právo na výklad dějin ze svého pohledu? Na světě je spousta politiků, které bychom mohli označit za masové vrahy. Noam Chomsky například ve svém rozhovoru pro ČT řekl, že podle Norimberského procesu by většina amerických prezidentů mohla být odsouzena k trestu smrti. Jinými slovy, dali by se označit za válečné zločince. Che Guevara v revolučních letech nechal popravovat odpůrce revoluce. Pokud ale policista bude považovat Che Guevaru za „výjimečného masového vraha“, nebude se jednat o názor morální konzistence, ale spíše o subjektivní politický názor. Marek Švehla z týdeníku Respekt ovšem toto policistovo jednání kvitoval s nadšením. Představme si ale, že by například na demonstraci 17. listopadu zasáhli policisté proti lidem s transparenty, na kterých měli portrét Ronalda Reagana. Přitom zásah proti Reaganovi, který svojí neoliberální politikou a podporou nejrůznějších diktátorů a vraždění v řadě zemí rozhodně pomohl zničit více životů než Che Guevara, by byl jistě také přinejmenším morálně konzistentní.
Devátého října uplynulo 51 let od mimosoudní popravy Ernesta Che Guevary v Bolívii, která následovala den po jeho dopadení za spolupráce amerických tajných služeb a speciálních vojenských složek tamního diktátorského režimu prezidenta Barrientose, proti němuž tento rodák z Argentiny bojoval. S jeho vypátráním údajně pomáhal Američanům i nacistický zločinec Klaus Barbie, jak se aspoň snaží dokázat ve svém filmu My Enemy’s Enemy (Nepřítel mého nepřítele, 2007) britský režisér Kevin Macdonald.
Che Guevara je vnímán především jako symbol boje proti útlaku, a proto se s ním často ztotožňují lidé po celém světě. Zvláště oblíbená jsou trička s Che Guevarou například v Palestině. Ačkoli Josefa Skálu (stejně jako spoustu dalších členů KSČM) v žádném případě nemůžeme považovat za morálně konzistentní figuru, je levicová podpora Che Guevary jako hrdiny boje proti americké hegemonii v Latinské Americe dosti pochopitelná. Podobně nekriminalizujeme jiné politické ikony, jakými jsou třeba Winston Churchill nebo Charles de Gaulle kvůli statisícům nebo milionům obětí jejich koloniální politiky v Africe. Je totiž nepředstavitelné těmto osobnostem upírat zásluhy v boji proti nacismu. I když tedy policista mohl mít ke svému konání oprávněné důvody, museli bychom pak podobně hodnotit veřejné projevy sympatie k již zmíněnému Reaganovi a mnoha dalším rozporuplným politikům. Je tohle skutečně cesta, kterou chceme jít?
Autor je publicista.