Foto Wikimedia Commons, Biblioteca del Congreso Nacional de Chile, CC BY 3.0 CL
Americký Národní bezpečnostní archiv a Muzeum paměti a lidských práv v Santiagu de Chile zveřejnily klíčové dokumenty, které dokazují, že chilský diktátor Augusto Pinochet plánoval v roce 1988 druhý ozbrojený puč, aby se udržel u moci. V Chile se v té době chystalo referendum o Pinochetově odstoupení, jehož výsledky chtěl generál anulovat „s využitím násilí a teroru“, jak stojí v jednom z archivních dokumentů.
Pinochet chtěl zabránit demokratizaci Chile a mírumilovnému předání vlády – podobně jako v roce 1973, kdy provedl první ozbrojený převrat. Na chystaný puč však Pinochetovi spolupracovníci upozornili americké tajné služby a následně ho odmítli uskutečnit. Odtajněné dokumenty tak boří jeden z typických mýtů o Pinochetovi, jenž údajně „zachránil Chile před komunismem“ a po „stabilizaci země“ pokojně předal moc.
Chilané řekli diktatuře NE
Letos v říjnu uplynulo přesně třicet let od chilského referenda, které bylo vyvrcholením patnáctiletého zápasu o demokracii v zemi. Předcházely mu masivní protesty chilské společnosti proti Pinochetově diktatuře a mezinárodní nátlak stejně jako represe a násilí ze strany režimu proti jakýmkoliv projevům opozice. Teprve po mnohaletém domácím a zahraničním tlaku, kdy byla pro chilskou vojenskou juntu situace čím dál více neudržitelná, svolila vládnoucí garnitura ke konání referenda o pokračování režimu. Předpokládané výsledky referenda však chtěl samotný Pinochet potlačit pomocí tanků.
„Chilské referendum je jedním z nejdramatičtějších příkladů, kdy demokratické síly mírumilovně ukončily jednu z nejhanebnějších a nejtužších vojenských diktatur v moderní historii,“ komentuje tehdejší události ředitel amerického Národního bezpečnostního archivu, historik Peter Kornbluh. Výsledkem referenda bylo jasné „NE“ diktatuře, která se chtěla udržet u moci ozbrojeným násilím. „Chilské referendum je dodnes relevantní jako vzor pro nejrůznější politická hnutí a příštími generacemi nesmí být zapomenuto,“ dodává Kornbluh. Chilské referendum a jeho průběh byly ztvárněny ve známém filmu NO (2012) s Gabrielem Garcíou Bernalem v hlavní roli, který se dostal i na program českých kin.