Squatujeme mediální prostor od roku 2013

Brazilské školy: výzvy k udávání, razie a vlna solidarity

V souvislosti se zvolením ultrapravicového prezidenta Jaira Bolsonara roste v Brazílii tlak proti svobodě univerzit a škol.

Ana Caroline Campagnolo, osmadvacetiletá poslankyně brazilského státu Santa Catarina z Liberálněsociální strany (PSL), tedy partaje, za kterou byl brazilským prezidentem zvolen ultrapravicový Jair Bolsonaro, požádala brazilské studující, aby filmovali a nahrávali, co ve třídách říkají vyučující, a aby odsoudili závadné „politické, stranické nebo ideologické“ diskuse. Již v pondělí 29. října, tedy den po zvolení Bolsonara, otevřela neformální kanál, kam můžou studující zasílat videa a nahrávky a zároveň na určené mobilní číslo zaslat jméno učitelky či učitele (případně lektorky nebo lektora), název školy a města. Těm, kteří vyučující nahlásí, má být zaručena anonymita. A to není vše.

Hrozba anonymního udávání

Poslankyně Campagnolo říká, že „zítra přijde den, kdy budou učitelé a profesoři nespokojení a budou se bouřit.“ „Mnoho z nich nepotlačí svůj hněv a ve třídě budou prezentovat svůj nesouhlas s vítězstvím Bolsonara,“ uvedla. Podle poslankyně se ale „kompetentní a etičtí učitelé“ nemusí bát. Hrozí však, že se toto anonymní udávání přenese do celé Brazílie. Jednou z vlajkových lodí Bolsonara je totiž schválení projektu „Escola sem Partido(nestranická škola), který má legitimizovat sledování vyučujících. Týkalo by se to všech stupňů škol. Vyučující by směli říkat jen to, co chce vláda. S tím nesouhlasí úřad generálního prokurátora, federálním ministerstvo školství ani asociace učitelů. Bolsonaro již před volbami prohlašoval, že chce ministerstvo školství zrušit a ve školách zavést vojenský styl jako za vojenské diktatury (19641985). Studující by mimo jiné každý den přísahali na brazilskou vlajku. A vzhledem k tomu, že má již nyní mezi federálními poslanci většinu, je čeho se obávat.

Těsně před prezidentskými volbami vtrhla na základě soudního příkazu vojenská policie do téměř třicítky státních univerzit a zabavovala tam materiály, které byly kritické vůči Bolsonarovi.

Výzva k udávání vyučujících navíc není první případ zasahování Any Caroline Campagnolo do svobody škol. Již dříve, v roce 2016, zažalovala tato historička profesorku Marlene de Fáveriovou a její bývalou nadřízenou na Státní univerzitě Santa Catarina (Udesc) za údajné „ideologické perzekuce“. Soudní výrok ji neuspokojil, a tak se proti němu odvolala. „V Brazílii probíhá hon na učitele, kteří učí, že klimatická změna je problém, pařížská dohoda důležitá a Amazonie musí být zachována,“ uvedla krátce po volbách kandidátka Manuela DÁvila z brazilské komunistické strany, která kandidovala na brazilskou viceprezidentku v tandemu s Fernandem Haddadem ze Strany práce. Demokratická opozice proti tomu protestuje. Nezávislost škol hodlá bránit.

Nejvyšší soud odsoudil policejní razie

I prostřednictvím českých médií už vešlo vešlo ve známost, že těsně před prezidentskými volbami vtrhla na základě soudního příkazu vojenská policie do téměř třicítky státních univerzit a zabavovala tam materiály, které byly kritické vůči Bolsonarovi, upozorňovaly na jeho nedemokratické názory a připomínaly doby vojenské diktatury a odboj proti ní. Jednalo se hlavně o antifašistické letáky, učitelům a studentům bylo bráněno i v politických diskusích. Někteří sice namítají, že podle regionálních volebních soudů tyto materiály narušovaly „nestrannost veřejné instituce“ ve volební kampani a vojenská policie podle některých hlasů nejednala v rozporu s volebním zákonem. Jenže skutečnost je taková, že všechno zašlo mnohem dál a na univerzitách bylo bráněno jakékoli diskusi. Koneckonců samotný Nejvyšší federální soud po volbách tyto razie jednoznačně odsoudil s odůvodněním, že „jediná legitimní síla, která může zasáhnout na univerzitách, jsou svobodné a pluralitní myšlenky“.

Situace ukazuje, že nastupující autoritářské a diktátorské režimy jdou jako první po jakýchkoli záblescích nezávislosti na školách, protože nestojí o lidi s kritickým myšlením. Dobrou zprávou naopak je, že Nejvyšší federální soud se tomu vzepřel. A my si můžeme jen přát, aby mu nezávislost vydržela. Bolsonaro ovšem vyhrožuje změnou ústavy a personálními čistkami v různých institucích. Nastoupit do funkce má v lednu 2019, prostřednictvím jiných ale zastrašuje lidi už dnes. Důležitá je mezinárodní solidarita, a proto je skvělé, že za nezávislost brazilských univerzit se postavilo i 107 akademických a výzkumných pracovníků, absolventů škol, studentů a zaměstnanců univerzit z celého světa. Útok na svobodu projevu odsoudili a upozornili na to, že akademická autonomie je základním pilířem jak nezávislého výzkumu, tak fungující demokracie.

Autorka a autor jsou publicisté.

 

Podpořte nás

Společně tvoříme mainstream! Podpořte Alarm.

Čtěte dále

Ochrana soukromí | Vaše údaje jsou u nás v bezpečí! OKZajímají mě cookies

Společně tvoříme mainstream! Podpořte nás.
close-image