Squatujeme mediální prostor od roku 2013

Konflikt a křehké příměří v Gaze

Mezi Izraelem a Hamásem proběhly tvrdé střety, které skončily dočasným příměřím. Proč ke konfliktu došlo a padne v jeho důsledku izraelská vláda?

Před více než týdnem podnikli Izraelci v pásmu Gazy ozbrojenou operaci, při níž zabili druhého nejvyššího člena brigád al-Kassám, ozbrojeného křídla Hamásu. Zabitým velitelem byl Núr Baraka, který zodpovídal za komplex tunelů v Gaze. Izraelské elitní jednotky vnikly do Gazy, byly však odhaleny a čelily tuhému odporu Palestinců. Izraelci museli povolat drony, které pomocí bombardování ze vzduchu pomohly členům izraelského komanda stáhnout se zpět na své území. Celá akce si vyžádala sedm palestinských životů a život jednoho izraelského důstojníka.

Izrael operaci jednoznačně nezvládl. Hamás poté odpověděl raketami a vyhnal tisíce obyvatel jižního Izraele do protiraketových krytů. Izrael ovšem svou nezdařenou operací porušil chystané příměří. V posledních dnech před incidentem se dokonce mluvilo o dohodě, kterou měl zajistit Egypt. Rovněž Katar se domlouval s Izraelem na plánu uvolnění blokády, podle kterého měl probíhat obchod mezi Gazou a Evropou po trase přes Kypr. Mělo také dojít k dohodě o výměně vězněných příslušníků Hamásu za ostatky zabitých Izraelců, kterou by zprostředkovalo Norsko. Tato dohoda byla na spadnutí. Izraelská operace proto dost pravděpodobně všechny tyto snahy na nějakou dobu zmrazila a lze se pouze dohadovat, jaký byl její důvod.

Odpoutání pozornosti od vraždy Chášukdžího?

Hamás a další palestinské frakce vystřelily na Izrael údajně zhruba čtyři sta raket. Jedna z nich shodou okolností usmrtila ve městě Aškelon Palestince ze Západního břehu, který žil v Izraeli. Hamás také zveřejnil video, na němž je vidět, jak jeho člen vysílá řízenou střelu (údajně se jednalo o protitankovou střelu typu Kornet) na izraelský vojenský autobus. Na videu je zajímavé, že útočník počká, až všichni vojáci z autobusu vystoupí, a teprve pak střelu odpálí. Zraněn byl nakonec jen jeden voják. Evidentně se zdá, že Hamás mohl uštědřit nepříteli daleko větší ztráty, což kontrastuje s tím, jak je často líčen izraelskou vládní propagandou – tedy že se jedná o zcela fanatickou organizaci, která nemá žádné pragmatické myšlení a chce jen pozabíjet co nejvíc Izraelců.

Dočasně uzavřený smír se zatím jeví spíše jako vítězství Hamásu. Premiérovi Benjaminu Netanjahuovi se totiž začala rozpadat vládní koalice v důsledku uzavřené dohody s Hamásem.

Izrael však v pondělí 12. listopadu zahájil nejmasivnější bombardování pásma Gazy od poslední velké intervence v roce 2014, kdy bylo zabito 2220 Palestinců, z toho 1492 civilistů. Také tentokrát Izrael zaútočil na mnoho cílů včetně civilní infrastruktury. Například izraelská stíhačka F-16 srovnala se zemí budovu ar-Rahma, která sloužila jako centrum několika neziskových organizací ve městě Gaza. Její vlastník Ahmed Abú Sajf pracoval čtyřicet let v Saúdské Arábii a veškeré své úspory vložil do této budovy. Stanici al-Džazíra majitel řekl: „Doufal jsem, že mi peníze z pronájmu zajistí důstojné stáří.“ Zasaženy byly i další nevojenské cíle, jako třeba budova vedení televizní stanice al-Aksá řízené Hamásem nebo hotel al-Amal. Při bombardování zemřelo dalších sedm Palestinců.

S velmi zajímavou informací přišel londýnský server Middle East Eye: podle jeho saudskoarabských zdrojů prý princ Muhammad bin Salmán, de facto vládce Saúdské Arábie, přemlouval izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, aby zaútočil na Gazu, a odpoutal tak pozornost světové veřejnosti od vraždy saúdského novináře Chášukdžího, ke které došlo před nedávnem na saúdském konzulátu v Istanbulu. Válka v Gaze byla údajně jedním z nápadů královského krizového štábu, jak čelit této kauze, která kazí obraz Saúdské Arábie ve světě. Tato zpráva nezní úplně nereálně, jelikož Netanjahu a bin Salmán k sobě mají poslední dobou blízko. Deník Washington Post citoval nejmenované vládní činitele, kteří prohlašovali, že Netanjahu označil bin Salmána za strategického partnera na Blízkém východě. Netanjahu, stejně jako údajně i egyptský prezident Sísí, požádal vysoké činitele v Bílém domě, aby Muhammada bin Salmána i nadále podporovali.

Dočasný úspěch Hamásu

Nakonec bylo minulé úterý mezi Izraelem a Hamásem uzavřeno příměří, které zprostředkoval Egypt. Dočasně uzavřený smír se však zatím jeví spíše jako vítězství Hamásu. Premiérovi Benjaminu Netanjahuovi se totiž začala rozpadat vládní koalice v důsledku uzavřené dohody s Hamásem. Ve středu rezignoval ministr obrany Avigdor Lieberman, protože byl rozhořčen „příliš měkkým“ postupem proti Hamásu, a nakonec opustila vládní koalici celá jeho strana Jisra‘el bejtenu (Izrael, náš domov). Druhá důležitá strana Netanjahuovy koalice ha-Bajit ha-Jehudi (Židovský domov) nejprve pohrozila, že když její předseda Naftali Benet nedostane post ministra obrany, opustí koalici také. K této změně ale nakonec nedošlo, a nyní se očekává rezignace dvou ministrů této ultranacionalistické strany. Pokud k ní opravdu dojde, položí to celou izraelskou vládu a můžeme počítat s předčasnými volbami. Proti uzavřenému příměří ovšem neprotestovali jen ultranacionalisté v rámci vlády, ale i obyvatelé na jihu Izraele, a to dokonce po několik dnů. Je tedy dost možné, že se preference Jisra‘el Bejtenu a Židovského domova o něco zvýší, nicméně opět se dá očekávat vznik koalice pravicového Likudu s ultrapravicí, jako tomu bylo po minulých volbách. Hamás si naopak tento rozpad vládní koalice vykládá jako svůj velký úspěch.

Autor je publicista.

 

Podpořte nás

Společně tvoříme mainstream! Podpořte Alarm.

Čtěte dále

Ochrana soukromí | Vaše údaje jsou u nás v bezpečí! OKZajímají mě cookies

Společně tvoříme mainstream! Podpořte nás.
close-image