Squatujeme mediální prostor od roku 2013

Mají matky vůbec sex?

Zapni si tu blůzku, obleč si delší sukni a hlavně neříkej, že si sex užíváš. Jsi přece máma!

Když se v roce 1991 na titulní straně Vanity Fair objevila fotografie nahé Demi Moore v sedmém měsíci těhotenství, probudila vlnu odporu mezi americkými konzervativními křesťany. Časopis musel být prodáván v hnědém papírovém sáčku a některé obchodní řetězce ho raději stáhly z pultů úplně. Mateřství je přece posvátné a tímto počinem je velmi pošpiněno, ozývalo se z velké části společnosti. Od té doby uplynul nějaký čas. Sexuální revoluce je dávno za námi, ale sexualita a mateřství je stále velmi tabuizované téma.

Mateřství sice začíná sexem, ale jakmile je povinnost plození dokončena, očekává se, že by ženy měly v podstatě odmítnout tuto integrální součást svého bývalého já.

Transformace ženské sexuality po narození potomka je velmi komplikovaný proces ovlivněný mnoha faktory. Hormonální bouře, možný traumatický porod a poporodní komplikace, kojení, nedostatek spánku, únava, úzkost, nespokojenost s vlastním tělem. Články a knihy vám sice poradí, kdy se sexem po porodu začít, tím ale jejich pole působnosti končí. Poté přijdou na řadu motivační citáty a kurzy. „Objevte v sobě vnitřní ženu, rozhýbejte svoje pánevní dno, nechte v sobě proudit sexuální energii!“ Každopádně si ale dejte bacha, ať si vaší sexuality nikdo nevšimne. Mohly byste totiž tvrdě narazit.

Společně tvoříme mainstream!

Takhle nejsi dokonalá máma

Se společenskou stigmatizací sexuality matek jsem se poprvé setkala pár měsíců po porodu. „Nino, zapni si tu blůzku, ta rtěnka je moc výrazná, podvazky už bys nosit neměla, obleč si delší sukni a hlavně neříkej, že si sex užíváš. JSI PŘECE MÁMA!“ Společnost se mi najednou snažila vštípit poselství o tom, jak má dokonalá máma vypadat, jak se oblékat, jak prožívat svou sexualitu i sex samotný. „V těch šatech nevypadáš jako máma. Teď, když ses stala rodičem, bys měla opustit svou sexuální identitu nebo ji aspoň nechat za zavřenými dveřmi.“ Pokud to neuděláte, ženská část populace začne zpochybňovat vaše mateřské dovednosti a muži vás pravděpodobně začnou označovat termínem MILF (Mother I’d like to fuck), který je známý zejména z oblasti pornografie a s představou dobré a slušné mámy má pramálo společného. Proč nikdo nezpochybňuje rodičovské dovednosti Martina Luthera Kinga či Mahátmy Gándhího, kteří byli pověstní svou sexuální otevřeností? Proč seschopnosti ženy být dobrou matkou hodnotí na základě její sexuality?

Podle některých odborníků je propojování mateřství s asexualitou žen součást biologicko-společenského konstruktu. Mateřství sice začíná sexem, ale jakmile je povinnost plození dokončena, očekává se, že by ženy měly v podstatě odmítnout tuto integrální součást svého bývalého já. Sexualita je totiž pořád zabarvená špatností a matky by měly být dokonalé, čisté a hříchů zbavené bytosti. Pokud jsou sexuální, jsou sobecké a špatné. V naší kultuře se bohužel stále nehovoří o mnohostranné identitě matek. Archetyp Panny Marie a Máří Magdaleny, obraz dobré matky a sexuální bytosti, tu nemohou koexistovat. Pokud ženy chtějí zapadnout do společenského obrazu „dokonalé mámy“, musí předefinovat svojí sexualitu. Ale proč by to dělaly?

Některé ženy jsou matky. Některé nejsou. Některé ženy chtějí být sexy. Některé ne. Jsem žena, která by za svého syna položila život. Jsem matka, která si sexu a své sexuality užívá i mimo akt vědomého plození dětí. Definuje mě to tedy jako špatnou mámu?

Autorka je koreanistka.

 

Podpořte nás

Společně tvoříme mainstream! Podpořte Alarm.

Čtěte dále
Společně tvoříme mainstream! Podpořte nás.
close-image