Squatujeme mediální prostor od roku 2013

Máme 12 let na záchranu světa. Co na to politické strany? (Díl druhý)

Zeptali jsme se politiků parlamentních stran, jak se hodlají zasadit o omezení oteplování klimatu na 1,5 stupně Celsia.

Mezivládní panel pro změny klimatu (IPCC) vydal počátkem října naléhavou zprávu, která oblétla světová média. IPCC v ní vydává urgentní varování, že klimatický systém při zachování současné trajektorie emisí skleníkových plynů směřuje k takové míře globálního oteplení, které de facto vylučuje existencí stabilní lidské civilizace. Upozorňuje, že cíl Pařížské dohody, k níž se světové vlády zavázaly, je omezení oteplení globálního klimatu na 1,5 stupně Celsia oproti předindustriální úrovni teplot.

Dnes směřujeme k oteplení o 3–4 °C a cíle dohody můžeme dosáhnout pouze s okamžitým vynaložením mimořádného úsilí. Zpráva IPCC nadto uvádí, že se nacházíme v krizovém období, kdy máme poslední šanci zabránit nevratným změnám klimatického systému.

Podle IPCC máme pouhých dvanáct let na transformaci globální ekonomiky – s tím, že následující dva roky jsou obzvlášť krizové. Pokud změny neprovedeme teď, v budoucnosti již lidstvo nebude mít prostředky naše chyby napravit. V současnosti globální průměrné oteplení o jeden stupeň způsobuje mimo jiné extrémní výkyvy počasí, povětrnostní jevy, tání polárního ledu a zvyšování hladin moří.

V České republice sledujeme abnormální teploty a nedostatek srážek, který postihuje celou zemi, v současnosti především bezprecedentní kůrovcovou kalamitou, která likviduje jak naše lesy, tak podnikatele v lesnictví. Krizové scénáře nastávají již při oteplení, které je považováno za malé a „bezpečné“. Aby se podařilo omezit oteplování na 1,5 stupně, musely by se podle zprávy do roku 2030 snížit emise oxidu uhličitého způsobené člověkem o 45 procent. Do roku 2050 by pak bylo nutné dosáhnout nulových emisí.

Tento úkol se jeví jako naprosto nezvládnutelný, pokud se z něj nestane hlavní politická priorita. Proto jsme požádali zástupce všech parlamentních stran, aby odpověděli na pět otázek týkajících se klimatické politiky:

  1. Jaký je strategický plán vaší strany v boji s hrozbou takového rozsahu?
  2. Jakým způsobem hodláte tento plán aplikovat, aby byl realizovatelný v patřičné rychlosti?
  3. Jaká opatření jsou v boji s emisemi skleníkových plynů nejdůležitější?
  4. Hodláte ustanovit nějaký krizový orgán, který bude tyto změny koordinovat?
  5. Klimatická změna je globální problém. Jednotlivý stát není schopen na ni patřičně reagovat. Jakým způsobem hodláte v této oblasti působit na mezinárodní scéně?

Své vyjádření poskytla europoslankyně Kateřina Konečná (KSČM), poslankyně Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) a Dana Balcarová (Česká pirátská strana) a poslanec Roman Sklenák (ČSSD). Za KDU-ČSL sepsala obecné vyjádření tisková mluvčí Denisa Morgensteinová, ale neodpověděla přímo na položené otázky. Ani přes opakovanou výzvu na anketu nereagovali zástupci hnutí ANO, ODS a SPD.

První část odpovědí najdete zde.

3. Jaká opatření jsou v boji s emisemi skleníkových plynů nejdůležitější?

Kateřina Konečná, KSČM:

Souhlasím se závěry IPCC, že je důležité rozšířit obnovitelné zdroje, jadernou energetiku a elektromobilitu. Dále musíme rozšířit oběhové hospodářství. EU musí přijít s akčním plánem proti odlesňování, který by zakázal dovoz zemědělských komodit pěstovaných na původně lesní půdě, která byla nezákonně přeměněna na půdu zemědělskou. Abychom zamezili globálnímu oteplování o 1,5 °C, budeme muset provést prudkou a rychlou redukci emisí a odstranit oxid uhličitý již z atmosféry. Tuto práci za nás vykonávaly pralesy po více než 300 milionů let. Rozsáhle obnovení ekosystému by mohlo odstranit zhruba 330 gigatun oxidu uhličitého do konce tohoto století, což je ekvivalent roční emise výfukových plynů 550 miliard aut. Nejvíce změn nás musí čekat v odvětví dopravy, ale musíme být obezřetní, aby se nestal podobný případ jako u biopaliv s palmovým olejem. Flotily nákladních lodí z celého světa se například nedávno dohodly, že přejdou na čistší paliva, a tím sníží míru, s jakou znečišťují ovzduší. Nezamýšleným důsledkem ovšem bude větší znečištění oceánů, což je samozřejmě nepřijatelné.

Markéta Pekarová Adamová, TOP 09:

Omezení výroby elektřiny v uhelných elektrárnách přinese celou řadu výzev. Produkce z uhelných elektráren bude nahrazena elektřinou z obnovitelných zdrojů, energetickými úsporami, vlastní výrobou a spotřebou elektřiny a tepla domácnostmi a energetickými komunitami. Zejména oblast energetických úspor a energetické účinnosti přináší velké benefity.

Roman Sklenák, ČSSD:

V podstatě se jedná o dva typy opatření. Prvním je široká škála opatření pomáhajících adaptovat českou krajinu na klimatické změny. Patří sem konkrétní projekty ovlivňující vodní režim v určitém území, kdy zadržováním vody v krajině a obnovou přírodních prvků typu remízků a mokřadů pozitivně ovlivňujeme tzv. malý vodní cyklus, který dokáže velmi efektivně tlumit extrémní výkyvy teplot, které zažíváme v posledních letech. Druhým typem opatření je postupné snižování emisí skleníkových plynů, kterého je možné dosáhnout postupným snižováním výroby energií neobnovitelnými fosilními palivy a jejich nahrazováním jiným typem zdrojů energie. Jedná se o oblast velmi širokou s dopadem nejenom do energetických sektorů, ale třeba také do oblasti silniční dopravy.

Dana Balcarová, Česká pirátská strana:

Jako důležité vidíme otevření otázky aplikace antifosilního zákona v ČR, omezování produkce skleníkových plynů z dopravy a udržitelnou péči o krajinu. Alarmující je ale to, že stát, potažmo vláda jdou mnohdy svými plány a skutky docela opačným směrem, a to v mnoha ohledech. Ne jen udržováním fosilní energetiky a podpory důlního průmyslu, ale i tlakem na spalování odpadů nebo oživováním devastačních nápadů, jako je kanál Dunaj-Odra-Labe.

Denisa Morgensteinová, KDU-ČSL:

Zemědělci by měli být motivování k tomu, aby se aktivně podíleli na ochraně vody a zvyšování kvality vod. V tomto ohledu KDU-ČSL doporučuje přijmout zvýhodnění pro ty zemědělce, kteří se v ochranných pásmech povrchových vod zřeknou produkce. Dále důrazně doporučuje sjednotit takzvané odstupové vzdálenosti od vod. Dalším podpůrným krokem by mělo být zvýhodnění zemědělců, kteří se dobrovolně zaváží hospodařit na menších pozemcích, podobně jako je to například v návrhu mysliveckého zákona, a uznávání škod na pozemcích menších než 30 hektarů. U pozemků vedených jako ostatní plocha (trvalé dřeviny, krajinné prvky, remízky, biopásy) navrhuje KDU-ČSL zavést nulovou daň z nemovitosti a motivovat tímto způsobem výsadbu na pozemcích ohrožených větrnou a vodní erozí. Opatřením, které chrání půdu před plošnou degradací, je také ukončení podpory spalování slámy a sena (pelet či briket z nich). Organická hmota patří zpátky na pole, nikoliv do spalovny.

4. Hodláte ustanovit nějaký krizový orgán, který bude tyto změny koordinovat?

Kateřina Konečná, KSČM:

To je otázka, která ukazuje na komplexnost celého problému. Nejlepší by samozřejmě bylo, aby tento krizový orgán fungoval globálně a měl podporu co největšího množství států. To znamená, že jako nikoliv ideální, ale politicky nejvíce průchozí krizový orgán se jeví OSN. Není ovšem žádným tajemstvím, že význam této organizace dlouhodobě upadá, a to i toho důvodu, že zrcadlí primárně stav světa po druhé světové válce. Na místě tedy je reforma OSN, ale to je téma, nad kterým se dají trávit roky, zatímco ledovce budou tát, pralesy hořet a teplota stoupat.

Markéta Pekarová Adamová, TOP 09:

V tuto chvíli neuvažujeme o krizovém plánu, nicméně jsme připraveni konfrontovat vládní strany v pravidelných interpelacích se stavem příprav dekarbonizace české energetiky.

Roman Sklenák, ČSSD:

Jsem přesvědčen, že ustanovení speciálního krizového orgánu není nutné. Za řešení této problematiky je v ČR zodpovědné ministerstvo životního prostředí, které podle mého názoru svoji roli plní dostatečně. Upozorňuji však na nutnost kooperace dalších ministerstev, bez jejichž aktivního přístupu bude realizace některých opatření realizovatelná problematicky.

Dana Balcarová, Česká pirátská strana:

Piráti mají více vnitřních pracovních skupin, například tým pro životní prostředí a zemědělství, kde již nyní tyto otázky řešíme. Na jaké platformě bude koncept reakce Pirátů na klimatickou změnu prosazován, budeme vědět začátkem příštího roku.

5. Klimatická změna je globální problém. Jednotlivý stát není schopen na ni patřičně reagovat. Jakým způsobem hodláte působit na mezinárodní scéně v této oblasti?

Kateřina Konečná, KSČM:

Prvním krokem musí být to, že USA podepíší a začnou naplňovat Pařížskou dohodu o změně klimatu. Bez tak významného hráče na mezinárodním poli se jen těžko dá hledat globální řešení. Diplomacie je skvělá věc, která umožnila nebývalé období míru, ale obávám se, že i v rámci debat o ustanovení krizového orgánu může způsobovat prodlevy, které si nemůžeme dovolit. EU je v tuto chvíli jedním z největších tahounů témat spojených se životním prostředím a její tlak na ostatní státy se v této problematice bude muset stupňovat. Ale zároveň je nutné, abychom šli v těchto věcech příkladem i konkrétními kroky. Pařížská dohoda o změně klimatu není dokonalá, ale o to více musíme tlačit na to, aby se k jejímu plnění všechny státy zavázaly a skutečně dle toho činily.

Markéta Pekarová Adamová, TOP 09:

EU dlouhodobě usiluje o zohlednění škody způsobené spalováním fosilních paliv a o to prostřednictvím systému obchodovatelných emisních povolenek EU ETS dát uhlíku odpovídající cenu. I když tento pokus selhává, řada států jako Velká Británie, Irsko, Švédsko, Finsko a nově i Kanada přistoupila k zavedení vlastní uhlíkové daně. TOP 09 je součástí EPP, která v Evropském parlamentu opatření vedoucí ke snížení emisí výrazně podporuje.

Roman Sklenák, ČSSD:

Na klimatickou změnu je skutečně nutné nahlížet jako na celosvětový problém, který nemohou řešit jednotlivé státy bez vzájemné spolupráce. Jako zásadní se proto v současné době jeví postoj USA, které deklarovaly odstoupení od mezinárodních dohod v této oblasti, a naopak pozitivní postoj Číny v oblasti omezování produkce skleníkových plynů. ČSSD bude podporovat aktivní jednání ČR v rámci EU, protože jsme přesvědčeni, že jednotný postoj a jednotná politika EU hrají v celosvětovém měřítku významnou roli a že tento jednotný postoj EU má šanci přesvědčit jiné (neevropské) země o důležitosti společného postupu v této oblasti.

Dana Balcarová, Česká pirátská strana:

Sledujeme a podporujeme kroky, které jdou z EU. Např. je to zásadní změna v přístupu k odpadům, ať už směrem k cirkulační ekonomice, nebo omezení jednorázových plastů. Stejně tak prosazujeme – a především budeme hlídat – dosahování cílů Agendy 2030. Dále hodláme promítnout tuto problematiku do společného programu evropských Pirátů, kde téma udržitelnosti a klimatické změny prosazují dva čeští členové předsednictva – Mikuláš Peksa a Markéta Gregorová.

 

Podpořte nás

Společně tvoříme mainstream! Podpořte Alarm.

Čtěte dále

Ochrana soukromí | Vaše údaje jsou u nás v bezpečí! OKZajímají mě cookies

Společně tvoříme mainstream! Podpořte nás.
close-image