Mezivládní panel pro změny klimatu (IPCC) vydal počátkem října naléhavou zprávu, která oblétla světová média. IPCC v ní vydává urgentní varování, že klimatický systém při zachování současné trajektorie emisí skleníkových plynů směřuje k takové míře globálního oteplení, které de facto vylučuje existencí stabilní lidské civilizace. Upozorňuje, že cíl Pařížské dohody, k níž se světové vlády zavázaly, je omezení oteplení globálního klimatu na 1,5 stupně Celsia oproti předindustriální úrovni teplot.
Dnes směřujeme k oteplení o 3-4 °C a cíle dohody můžeme dosáhnout pouze s okamžitým vynaložením mimořádného úsilí. Zpráva IPCC nadto uvádí, že se nacházíme v krizovém období, kdy máme poslední šanci zabránit nevratným změnám klimatického systému.
Podle IPCC máme pouhých dvanáct let na transformaci globální ekonomiky – s tím, že následující dva roky jsou obzvlášť krizové. Pokud změny neprovedeme teď, v budoucnosti již lidstvo nebude mít prostředky naše chyby napravit. V současnosti globální průměrné oteplení o jeden stupeň způsobuje mimo jiné extrémní výkyvy počasí, povětrnostní jevy, tání polárního ledu a zvyšování hladin moří.
V České republice sledujeme abnormální teploty a nedostatek srážek, který postihuje celou zemi, v současnosti především bezprecedentní kůrovcovou kalamitou, která likviduje jak naše lesy, tak podnikatele v lesnictví. Krizové scénáře nastávají již při oteplení, které je považováno za malé a „bezpečné“. Aby se podařilo omezit oteplování na 1,5 stupně, musely by se podle zprávy do roku 2030 snížit emise oxidu uhličitého způsobené člověkem o 45 procent. Do roku 2050 by pak bylo nutné dosáhnout nulových emisí.
Tento úkol se jeví jako naprosto nezvládnutelný, pokud se z něj nestane hlavní politická priorita. Proto jsme požádali zástupce všech parlamentních stran, aby odpověděli na pět otázek týkajících se klimatické politiky:
- Jaký je strategický plán vaší strany v boji s hrozbou takového rozsahu?
- Jakým způsobem hodláte tento plán aplikovat, aby byl realizovatelný v patřičné rychlosti?
- Jaká opatření jsou v boji s emisemi skleníkových plynů nejdůležitější?
- Hodláte ustanovit nějaký krizový orgán, který bude tyto změny koordinovat?
- Klimatická změna je globální problém. Jednotlivý stát není schopen na ni patřičně reagovat. Jakým způsobem hodláte v této oblasti působit na mezinárodní scéně?
Své vyjádření poskytla europoslankyně Kateřina Konečná (KSČM), poslankyně Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) a Dana Balcarová (Česká pirátská strana) a poslanec Roman Sklenák (ČSSD). Za KDU-ČSL sepsala obecné vyjádření tisková mluvčí Denisa Morgensteinová, ale neodpověděla přímo na položené otázky. Ani přes opakovanou výzvu na anketu nereagovali zástupci hnutí ANO, ODS a SPD.
1. Jaký je strategický plán vaší strany v boji s hrozbou takového rozsahu?
Kateřina Konečná, KSČM:
To je samozřejmě velmi obsáhlá otázka, která má mnoho rovin. Jednou z nich je, že je nutné na půdě OSN prosadit společenskou odpovědnost firem a zejména tedy nadnárodních korporací, které přispívají např. ke znečišťování ovzduší a odlesňování. Je samozřejmé, že všechny národní státy se musí otázce ochrany klimatu urputně věnovat, ale je také nutné, aby tak nečinily osamoceně. Firmy mají také zodpovědnost za stav a budoucnost našeho světa, a není tedy možné, aby například evropské banky pomáhaly financovat odlesňování v Indonésii a Malajsii, jak se tomu děje nyní. Primárně se však domnívám, že musíme začít brát zelenou ekonomiku nikoliv jako hrozbu či výmysl, ale obrovskou ekonomickou příležitost pro investice a zaměstnanost. Ano, budeme se muset změnit, ale pokud tak učiníme rychle, nemusí to v žádném případě znamenat, že se budeme mít hůře.
Markéta Pekarová Adamová, TOP 09:
Již jsme deklarovali, že jsme připraveni se podílet na tvorbě „plánu postupné dekarbonizace české energetiky“, jehož součástí bude závazný harmonogram odstavování uhelných elektráren a tepláren, který poskytne těžebním společnostem a vlastníkům uhelných elektráren jasnou perspektivu.
Roman Sklenák, ČSSD:
Vláda pod vedením ČSSD přijala základní strategické dokumenty v oblasti změn klimatu, konkrétně se jednalo o „Politiku ochrany klimatu“ a „Strategii adaptace na změnu klimatu“. I když Česká republika produkuje v celosvětovém měřítku „pouze“ 0,4 procenta emisí skleníkových plynů, z hlediska produkce skleníkových plynů na obyvatele jsme nad celosvětovým průměrem. Proto je z našeho pohledu nezbytné důsledně realizovat konkrétní opatření nejenom v oblasti adaptace společnosti na změnu klimatu, ale musíme také reálně snižovat produkci skleníkových plynů v Česku. Díky vládě vedené ČSSD vznikly zásadní strategické dokumenty obsahující návrhy důležitých opatření, jejichž realizaci bude ČSSD aktivně podporovat.
Dana Balcarová, Česká pirátská strana:
Na konceptu reakce Pirátů na klimatickou změnu v tuto chvíli pracuje pirátský tým pro životnií prostředí v Poslanecké sněmovně, který vedu já a odborně jej garantuje Jan Nezhyba. Do konce roku bude koncept diskutován na platformách Pirátské strany. Závažnost procesu klimatické změny si plně uvědomujeme a v mnoha aspektech na něj dlouhodobě reagujeme. A to nejen v programových tezích, ale také reálnými kroky na půdě Poslanecké sněmovny – viz naše pozměňovací návrhy k novele zákona o ochraně ovzduší, návrh razantní změny v hospodaření v lesích apod. V rámci komunálních programů řešíme hospodaření s vodou, péči o městskou a příměstskou zeleň, dopravu a územní rozvoj.
Denisa Morgensteinová, KDU-ČSL:
KDU-ČSL má několik odborných komisí, mezi nimi i komisi pro životní prostředí, jejímž předsedou je předseda lidoveckého senátorského klubu Petr Šilar. Ta při svých jednáních a odborných výstupech reflektuje aktuální otázky týkající se životního prostředí, mimo jiné právě klimatických změn. KDU-ČSL se zabývá, co se nebezpečných výkyvů počasí týče, především problematikou sucha, a to dlouhodobě. Například první místopředseda KDU-ČSL a bývalý ministr zemědělství Marian Jurečka zavedl ve svém funkčním období Meziresortní komisi VODA-SUCHO, na základě komisních jednání pak vznikla Koncepce na ochranu před následky sucha pro území České republiky. Základní vizí Koncepce bylo zvýšení odolnosti vůči suchu a nedostatku vody, tedy například schopnosti včas reagovat na výskyt sucha a na realizaci preventivních a strategických opatření za účelem minimalizace dopadů sucha a nedostatku vody na společnost, hospodářství a přírodní ekosystémy.
2. Jakým způsobem hodláte tento plán aplikovat, aby byl realizovatelný v patřičné rychlosti?
Kateřina Konečná, KSČM:
Myslím, že pokud má lidstvo pomyslnou pistoli u hlavy, pak by mělo samozřejmě konat okamžitě. Problémem často je, že i na půdě EU dochází k žonglování s čísly. Jeden příklad za všechny – v Evropském parlamentu jsem se velmi snažila o to, aby od roku 2021 již nebyl do biopaliv přidáván palmový olej, který je právem spojován s mnoha negativními vlivy na životní prostředí i na životy lidí. I rok 2021 se mi zdál pozdě, ale věděla jsem, že ambicióznější termín by získal velmi slabou politickou podporu. Nakonec to dopadlo tak, že po zásahu Evropské komise a Evropské rady (tedy členských států EU) se nebude palmový olej do biopaliv přidávat až od roku 2030. To znamená, že dalších více jedenáct let budeme tolerovat fakt, že dochází ke kácení deštných pralesů, abychom si mohli nalhávat, že jezdíme ekologicky. Osobně jsem přitom nezaznamenala, co toto rozhodnutí ospravedlňuje, když všichni víme, že se nám krátí čas a musíme konat co nejrychleji.
Markéta Pekarová Adamová, TOP 09:
V současné době jsme opoziční stranou, takže naše nástroje jsou velmi omezené. Nicméně jsme připraveni je využívat tak, abychom dosáhli cíle v rozumném čase. V tuto chvíli odpovědnost leží především na vládních stranách.
Roman Sklenák, ČSSD:
Ani ČSSD, ani Česká republika nezmůžou v oblasti řešení této globální problematiky nic, nebudou-li fungovat řešení na úrovni mezistátních dohod. ČSSD proto podporovala a nadále podporuje aktivní kroky ČR na úrovni EU. Paralelně s tím v naší veřejnosti aktivně otvíráme diskuse na tato témata a podporujeme efektivní využívání českých i evropských ekonomických nástrojů (fondů) pro rychlou adaptaci české krajiny a české společnosti na probíhající klimatické změny.
Dana Balcarová, Česká pirátská strana:
Jak napovídá odpověď výše, v tomto případě řešení vyžaduje realizaci mnoha opatření vedoucích správným směrem. Piráti budou v Poslanecké sněmovně, ale i jinde prosazovat adaptační opatření na změny klimatu a opatření omezující samotnou produkci skleníkových plynů. Já jsem jako předsedkyně Výboru pro životní prostředí Poslanecké sněmovny vyzvala k dialogu nad novou zprávou IPPC o rychle postupující klimatické změně také ministra životního prostředí Richarda Brabce. Bez nasazení ministerstva a vlády se aplikace sebelepších plánů nezdaří.
Denisa Morgensteinová, KDU-ČSL:
Pan Jurečka se tématu věnuje stále i při výkonu svého poslaneckého mandátu. Uvádí, že je nutné, aby na aktuální stav reagoval rozpočet, který musí podpořit daleko více opatření v krajině, tvorbu retenčních nádrží, rybníků, biopásů a pozemkových úprav. Doporučuje co nejdříve zavést protierozní vyhlášku, která byla za přispění Ministerstva zemědělství v loňském roce připravena. Dále je podle KDU-ČSL důležité, aby stát zajistil takový způsob hospodaření na zemědělské půdě, kdy nedochází k drancování půd a hospodaří se s kladnou organickou bilancí. V praxi bude KDU-ČSL prosazovat, aby stát pravidelně realizoval na zemědělské půdě v rámci agrochemického zkoušení půdy také sledování množství organické hmoty v půdě a utužení půdy. Je nutné kontrolovat, zda zemědělec s půdou hospodaří řádně a zlepšuje její kvalitu.
Druhá část ankety vyjde ve středu 14. listopadu.