Značná část obyvatel Spojených států se v posledních týdnech obává karavan několika tisíc migrantů, mezi nimiž jsou prý zločinci a teroristé i lidé s leprou a neštovicemi, kteří jsou navíc financováni liberály a Georgem Sorosem. Nic z toho není prokazatelně pravda, přesto se tyto názory objevily v nejsledovanějších médiích, případně je šířil na svém Twitteru Donald Trump. Jeho administrativa se následně rozhodla k hranici s Mexikem vyslat patnáct tisíc vojáků. Řada kritiků upozorňuje na to, že se Trump a konzervativci před volbami uchýlili ke zveličování problému a démonizaci lidí, kteří by naopak potřebovali pomoc, a že vyvoláváním strachu bojují o voličské hlasy.
Neustálé bombardování veřejnosti senzacechtivými zkratkovitými zprávami vede k tomu, že se něco tak absurdního jako vyslání patnácti tisíc vojáků proti neozbrojeným a navíc vyčerpaným uprchlíkům zdá jako rozumná a adekvátní reakce.
Podle poznatků startupu Robhat Labs, který založili studenti z univerzity v Berkeley Ash Bhat a Rohan Phadte, bylo v prvních dnech kolem 60 procent twitterové komunikace tvořeno propagandistickými boty, automatickými programy, které obvykle šíří lži a konspirační teorie. Poté co byla událost přehlušena tragédií v pittsburské synagoze, se jejich aktivita snížila na 40 procent. „Když se stanou podobné katastrofy, obvykle se objeví vlna reakcí na sociálních médiích, a pak je těžké zpětně analyzovat, co všechno z toho šíří boti,“ říká Bhat magazínu Wired. Proto se začal soustředit na vývoj aplikací, které dokáží tuto aktivitu mapovat.
Prvním výsledkem týmu bylo rozšíření prohlížeče Chrome s názvem BotCheck.me, které uživatelům Twitteru ukazuje, které příspěvky na jejich účtech jsou pravděpodobně od botů. Nynější aplikace FactCheck.me cílí na zpravodajské organizace a umožňuje novinářům vidět, jak velkou část komunikace týkající se konkrétního tématu či hashtagu vedou boti. Program zároveň dokáže identifikovat memy a obrázky spojené s daným tématem, které jsou nejčastěji sdíleny. Aplikace je ale stále v rané fázi vývoje, takže je potřeba, aby data zadával Bhat se svým osmičlenným týmem ručně.
Teprve před pár měsíci Twitter vymazal několik milionů automatických účtů, které rozdmýchávaly debaty pod příspěvky celebrit a politiků. Podle nové studie Knight Foundation je ovšem přes 80 procent účtů, které měsíc před americkými prezidentskými volbami rozšířily přes 6,6 milionu tweetů konspiračních teorií a fake news, stále aktivních. Bhat tvrdí, že boti jen tak nevymizí. Naopak se vyvíjejí, a tak místo toho, aby tweetovali snadno rozpoznatelné příspěvky, nyní šíří radikální tweety napsané skutečnými lidmi.
Kauza „invaze karavan“ je symptomem epistemické krize, kterou Spojené státy procházejí, píše na portálu Vox David Roberts. Pravicové mediální prostředí začalo spekulovat o absurdních údajích spojených s údajnými karavanami uprchlíků, aniž by byly jakkoli založené na realitě. Robertsova „tribalistická epistemologie“ spočívá v tom, že v polarizované společnosti znamená pravda prostě jen „naši verzi“ příběhu. Už v roce 2010 řekl konzervativec a častý konspirátor Rush Limbaugh, že „žijeme ve dvou vesmírech, z nichž jeden je celý lživý“. Přitom prakticky neexistují společné výchozí body debaty, tudíž spolu strany nemohou vést skutečný dialog.
Sociální média mají obrovský vliv na podobu veřejné debaty o celospolečenských problémech. Tím, že v obrovském měřítku šíří faktické lži, extrémně deformují společenský dialog. Neustálé bombardování veřejnosti senzacechtivými zkratkovitými zprávami pak vede k tomu, že se něco tak absurdního jako vyslání patnácti tisíc vojáků proti neozbrojeným a navíc vyčerpaným uprchlíkům zdá jako rozumná a adekvátní reakce.