Squatujeme mediální prostor od roku 2013

Příprava genocidy ve veřejném zájmu?

Rozšíření ruzyňského letiště má podporovat turismus. Levné lítání za levným alkoholem je ale něco, co bychom podporovat neměli.

Jedno soudní rozhodnutí nemůže vyvolat apokalypsu, především když se týká jednoho malého letiště v malé středoevropské zemi. Může ale k ní svoji měrou přispět jakožto další vítězství establishmentu, který nebere zřetel na udržitelnost, a v důsledku ani na základní lidské právo – právo na život.

Tak se bohužel stalo v případě rozhodnutí nejvyššího správního soudu o výstavbě další přistávací a vzletové dráhy na letišti Václava Havla v Ruzyni. Ve srovnání s největšími světovými letišti, které odbavují stovky milionů cestujících ročně, je Ruzyně se svými ročními patnácti a půl miliony drobným příspěvkem.

Soud neznalý největšího ohrožení

Správní soud dne 21. listopadu 2018 dal za pravdu podnikatelům toužícím po rozšíření letiště a zvýšení počtu turistů a zamítl námitky navrhovatelů, kteří vytýkali zamýšlené nové dráze nadměrnou zátěž životního prostředí, především hlukovou, a navrhovali, že alternativou k vybudování nové dráhy by mělo být lepší uspořádání provozu na stávajících drahách. Nejvyšší správní soud dal za pravdu dřívějšímu výroku městského soudu, který ve shodné věci rozhodl obdobně.

Turisté jsou dnes zodpovědní minimálně za osm procent světových emisí, jak zjistili autoři článku v časopise Nature.

Rozhodnutí soudu není jenom výrazem arogance vůči navrhovatelům, jejichž životní podmínky se zhorší, jak soud sám připustil, ale především vůči zachování života. Podle mnoha významných vědců jsme na pokraji či v průběhu masového vymírání života na Zemi. Příčinou není nějaký přírodní proces, ale naše abiologické chování, především stále se zvyšující emise skleníkových plynů, které mají za následek zvyšování teploty.

Generální sekretář Světové meteorologické organizace (WMO) Petteri Taalas řekl, že „současná koncentrace oxidu uhličitého byla na této zemi před třemi až pěti miliony let, teplota byla o dva až tři stupně vyšší a hladina moří o deset až dvacet metrů vyšší“. Předpokládá se, že emise oxidu uhličitého se ve svých důsledcích projeví až za deset let. Nejvyšší správní soud tato velmi pravděpodobná ohrožení nezná, v horším případě popírá a tím se v podstatě podílí na genocidě skrze postupující klimatickou katastrofu.

Létající a znečišťující turisté

Turisté jsou dnes zodpovědní minimálně za osm procent světových emisí, jak zjistili autoři článku v časopise Nature. Mezi lety 2009 a 2013 se globální uhlíková stopa cestovního ruchu ve 160 zemích světa zvýšila z 3,9 na 4,5 GtCO2e, tedy čtyřikrát více, než se dříve odhadovalo. Další nárůst se předpokládá, jak tomu nasvědčuje vedle rozhodování „nezávislé“ justice i masivní výstavba nových velikých letišť, například v Istanbulu pro 150 milionů cestujících ročně.

Na některých místech světa protestují lidé proti turistické expanzi, například v Benátkách, Barceloně, Římě, Amsterdamu, Florencii, Berlíně či Lisabonu. V Barceloně se zvýšil počet turistů z 1,7 milionu v roce 1990 na 32 milionů v minulém roce. Turisté za rok převýšili dvacetinásobně počet obyvatel Barcelony. Obyvatelé Barcelony považují miliony turistů za horší než imigranty bez jakýchkoli prostředků, a to navzdory faktu, že v minulém roce utratili třicet miliard euro.

Jak dobře vědí ti, kteří s turisty přicházejí ve svých povoláních do styku, velkou část těchto návštěvníků historie ani památky příliš nezajímají. Orientují se především na levný alkohol a levné dívky. Ve spojení s levnými letenkami je to pro ně výhodné. Je dobré připomenout, že láce mezinárodních letenek je na základě mezinárodních dohod do určité míry podmíněna nezdaněním pohonných hmot jak DPH, tak i spotřební daní.

Podnikatelské zájmy nade vše

Soudce Nejvyššího správního soudu Karel Šimka v odůvodnění rozsudku uvedl: „… nikdy není možné zajistit rozvoj ku prospěchu všech za současné záruky dosavadních standardů života pro všechny, kterých se územní plány týkají. V procesu územního plánování dochází k vážení řady zájmů soukromých i veřejných a výsledkem pak musí být rozhodnutí o upřednostnění některých zájmů před jinými.“

Výsledkem soudního rozhodnutí tedy je upřednostnění podnikatelského zájmu na zvýšení leteckého provozu a počtu turistů nejenom před hlukovou zátěží, ale také před samotnou lidskou existencí.

Tento tristní případ je dalším důkazem úplného selhání establishmentu; dvojí hru vlád, které podporují podnikatelské fosilní plány a brzdí výstavbu levné obnovitelné energie, a selhání mezinárodních organizací. Okázalé poklepávání po zádech politických špiček na mezinárodních konferencích klima ani naše životy nezachrání. Zbývá tedy vzpoura?

Autor je odborník na obnovitelné energie a člen sdružení Eurosolar.

Podpořte nás

Společně tvoříme mainstream! Podpořte Alarm.

Čtěte dále
Společně tvoříme mainstream! Podpořte nás.
close-image