Foto Facebook Boston Symphony Orchestra
Bostonský symfonický orchestr patří k největším ve Spojených státech. V tělese působí šedesát tři mužů a třicet dva žen. První flétnistka Elizabeth Rowe sedí vedle prvního hobojisty Johna Ferrilla. Jejich rovnocenné postavení v orchestru ale narušuje fakt, že Ferrillo bere o 64 451 dolarů ročně víc než Rowe. I proto se flétnistka rozhodla s orchestrem soudit. Její případ by mohl změnit stávající systém, jakým orchestry platí ženám.
Ačkoliv si Rowe svého místa v orchestru cení a chtěla by zde zůstat, nechce se smířit s nespravedlností.
Elizabeth Rowe se hlásila na uvolněnou pozici první flétnistky před čtrnácti lety. Účastnila se několika konkurzů, které byly specifické tím, že vystupující, schovaný za vysokou polystyrenovou zdí, nebyl pro komisi viditelný. Dvanáctičlenná komise se tak rozhodovala pouze podle předvedené hry, nikoliv podle toho, jestli hraje muž, žena, černoch nebo třeba Hispánec. Elizabeth Rowe byla vybrána z dvou set padesáti uchazečů. I přesto ale nakonec její gender určitou roli sehrál. Dostává zhruba o sedmdesát tisíc dolarů ročně méně než její kolega, hobojista John Ferrillo. Po letech jednání se nakonec Elizabeth Rowe rozhodla, že se obrátí na soud. Rowe už údajně neviděla jinou možnost, jelikož na její výzvy vedení orchestru nereagovalo. Zároveň tak otestuje nově upravený massachusettský zákon o rovnosti platů z roku 1945, který od letošního července jasněji stanovuje případy, kdy se nerovnost platů mezi muži a ženami stává nezákonnou. Požaduje dvě stě tisíc dolarů jako náhradu za roky neoprávněného vyplácení menšího platu.
Bostonský symfonický orchestr vysvětluje fakt, že Ferrillo dostává podstatně víc peněz než flétnistka Rowe, tím, že hobojista má v orchestru důležitější pozici a ovládnout hru na hoboj je daleko těžší než flétnu. Navíc se na tuto pozici vybírá z menšího počtu lidí. Hlavní argument Bostonského symfonického orchestru vyvrací ovšem i sám Ferrillo. „Je hoboj vedoucím nástrojem v souboru? Ano. Je těžké na něj hrát? Ano. A je těžké hrát na flétnu? Dívali jste se někdy na to, co všechno musí flétnista zahrát? Musí zahrát miliony tónů,“ řekl v rozhovoru pro Washington Post. Ten taky napsal vyjádření na podporu Elizabeth Rowe, kterou označuje za rovnocennou partnerku. Ačkoliv si Rowe svého místa v orchestru cení a chtěla by zde zůstat, nechce se smířit s nespravedlností. Věří, že soud jí dá zapravdu.
Podle zveřejněných čísel se však nejedná o ojedinělý případ. Ve dvaceti pěti největších orchestrech v USA je jedenáct prvních flétnistek. Žádná z nich se však neobjevuje na seznamu sedmdesáti osmi nejlépe placených členů orchestrů v USA, který sestavil list Washington Post. Objevuje se v něm však pět prvních flétnistů a všichni to jsou muži. Prostředí vážné hudby ve Spojených státech se přitom letos už jednou propíralo v médiích v souvislosti se skandálem ohledně sexuálního zneužívání členek orchestrů. Rowe doufá, že vyřešení platového znevýhodnění žen v orchestrech by mohlo pomoci napravit pošramocený obraz tohoto oboru.