Squatujeme mediální prostor od roku 2013

Maďarsko stojí před „otrockým zákonem“

Přinášíme rozhovor s Balázsem Bábelem a Nikolettou Kiss, členy Výboru mládeže Maďarské konfederace odborových svazů, kteří se podíleli na organizaci víkendových protestů v Maďarsku proti novele zákoníku práce.

V sobotu protestovaly v Budapešti tisíce lidí proti novému návrhu zákoníku práce, který má zásadně prodloužit přesčasovou práci. Již tento týden by o novele měl hlasovat maďarský parlament, a pokud změny schválí, hrozí výrazné zhoršení pracovních podmínek v Maďarsku.

Mohli byste představit obsah plánované změny zákoníku práce? Proč tomu říkáte „otrocký zákon“?

Vláda chce zvýšit maximální množství přesčasů z 250 na 400 hodin ročně. Pokud se tato změna schválí, stačí, aby měl zaměstnavatel písemnou dohodu se zaměstnancem, a může po něm chtít 400 hodin práce navíc. A jak víme, zaměstnanci jsou často vůči zaměstnavateli ve slabé pozici. Mají pocit, že mu nemůžou odporovat. Navíc, protože těch 400 hodin bude založeno na písemné dohodě, v některých případech se tyto hodiny nemusí ani považovat za přesčas a zaměstnanci nedostanou příplatek.

Existuje významná podobnost mezi situací studentů a pracovníků – v obou případech vláda provádí politické a legislativní změny bez řádných konzultací s těmi, na koho pak dopadnou.

Další důležitou součástí pozměňovacího návrhu je to, že se tzv. vyrovnávací období u nerovnoměrně rozvržené pracovní doby prodlouží z šesti až na 36 měsíců ve firmě, kde je kolektivní smlouva. Prakticky by to vedlo k tomu, že ve zvláštních případech, například když někdo pracuje v nepřetržitém směnném provozu, může mít nárok pouze na jednu volnou neděli za měsíc. Množství přesčasů by se také mohlo vypočítávat až za období tří let. To může vést k tomu, že zaměstnanec dostane zaplaceno za přesčasy až mnoho měsíců po jejich odpracování.

V sobotu proběhl protest v Budapešti. Dělo se něco i mimo hlavní město, například v maďarských průmyslových městech?

V Debrecíně, který je budoucím sídlem automobilky BMW, byl jeden menší protest a ve Veszprému se odehrála blokáda silnice. A chystají se další protesty v Pécsi a Győru, kde jsou továrny automobilky Audi a jejích dodavatelů.

Co si myslíte o dopadech nového zákona na pracovní podmínky a především na pracovní dobu?

Rozšíření pracovní doby by mělo velmi negativní dopady na zaměstnance v průmyslu a obchodě, kde působí naše odbory, ale také například na dopravní a chemický sektor. Obáváme se, že 400 hodin přesčasů by mimo jiné mělo za následek větší počet nehod a úrazů.

Byl pro vás tento legislativní návrh překvapením z hlediska vládní politiky? Jak se snaží premiér Orbán získávat podporu pracujících?

Po přijetí zákoníku práce z roku 2012, který zhoršil postavení zaměstnanců a ztížil činnost odborů, už nás nemůže překvapit, když se vláda snaží protlačit větší flexibilitu na úkor zaměstnanců. Vláda navíc běžně chystané změny se sociálními partnery nekonzultuje. V tomto případě novelu zákoníku práce předložili dva poslanci vládní strany Fidesz. Pak je možné přeskočit konzultace se sociálními partnery a prostě přejít k parlamentní diskusi a přijetí zákona.

Orbán získává podporu především populismem a demagogií, když svaluje problémy na uprchlíky nebo EU. Zároveň v roce 2016 zásadně vzrostla minimální mzda pro kvalifikované pracovníky, což celkově pozvedlo platy. I tak ale mzdy v Maďarsku zaostávají za platy v regionu.

Jaké odbory či jiné organizace se podílely na organizaci víkendové demonstrace?

Demonstraci organizovala Maďarská konfederace odborových svazů a další čtyři odborové konfederace se připojily a protest podpořily. Také všechny opoziční strany byly přítomné na protestu. Mimo to se zapojila nová iniciativa – Univerzitní studentské odborové sdružení, zastoupené více než sto lidmi, kteří podporují solidaritu mezi pracujícími a studenty.

A2 předplatné

Na jedné straně je tu západní kritika neliberální vlády v Maďarsku, na straně druhé nadnárodní společnosti s potěšením využívají maďarskou levnou pracovní sílu. Jaká byla role zaměstnavatelů při přípravě zmíněné novely zákoníku práce? Sami zaměstnavatelé (včetně Německo-maďarské průmyslové a obchodní komory) popírají, že by v tomto směru byli jakkoli aktivní.

O roli zaměstnavatelů nemáme přesné informace. Je ale jasné, že návrh zákoníku práce je výhodný pro ně, a ne pro zaměstnance. Proto si myslíme, že pochází od velkých zaměstnavatelů v Maďarsku. Hodně lidí si myslí, že jsou za návrhem německé automobilky, ale jak říkáte, popírají to.

Myslíte si, že útoky na pracující souvisí s útoky na média nebo na univerzity? Mohlo by se vytvořit spojenectví mezi pracujícími a studenty?

Co by mohlo tyto útoky spojovat, je zájem vlády o větší kontrolu nad více oblastmi společnosti. Existuje také významná podobnost mezi situací studentů a pracovníků – v obou případech vláda provádí politické a legislativní změny bez řádných konzultací s těmi, na koho pak dopadnou. A pokud jde o propojování pracujících a studentů, jsme již v kontaktu. Máme za sebou několik setkání a uvažujeme o způsobech spolupráce.

Jaké jsou vaše další plány?

Budeme pokračovat v blokádách silnic a v blízké budoucnosti zvažujeme i stávky v různých odvětvích.

 

Podpořte nás

Společně tvoříme mainstream! Podpořte Alarm.

 
Čtěte dále

Ochrana soukromí | Vaše údaje jsou u nás v bezpečí! OKZajímají mě cookies

Společně tvoříme mainstream! Podpořte nás.
close-image