Squatujeme mediální prostor od roku 2013

Žluté vesty slaví úspěch

Francouzská vláda po masových protestech odstupuje od zvýšení daně benzínu.

Francouzská vláda v úterý 4. prosince odstoupila od návrhu zdražení ceny pohonných hmot, který vyvolal po celé zemi tzv. protesty „žlutých vest“. Znovu by se tématem, stejně jako zdražováním elektřiny, měla zabývat za půl roku. Co na to „hnutí žlutých vest“?

Největší krize od zvolení prezidenta

Předseda vlády Édouard Philippe přiznal, že Francie momentálně čelí největší krizi od zvolení Emmanuela Macrona prezidentem. Stačily necelé dva roky ve funkci. I z toho důvodu premiér během pravidelné tiskové konference podle deníku Le Monde prohlásil: „Od poloviny prosince chci zahájit širokou společenskou debatu o daních a veřejných výdajích. Měla by přinést konkrétní řešení. Teď je čas na debatu.“ Jeho rozhodnutí je jistě reakcí na vyhrocení situace ve společnosti. Sobotní masivní demonstrace doprovázelo násilí, trvají ale také blokády pracovišť a některých škol. Tisíce středoškoláků solidárně stávkují, také studenti pařížské Sorbonny 1 a 3 na svém veřejném shromáždění odhlasovali podporu „hnutí žlutých vest“.

Obrazy hořících aut by neměly zastínit ostatní fakta, tedy požadavky „žlutých vest“, ani postoje vlády či představitelů opozice.

Rozhodnutí vlády ale málokdo bere skutečně vážně. Hrozí totiž, že návrh stejně bude schválen, jen později a ve větším klidu. V minulosti se tak stalo například v případě novely zákoníku práce nebo se změny přijímacího řízení na vysoké školy Parcoursup. Naplánovány jsou další protesty, například v Paříži už na tuto sobotu. „Žluté vesty“ se tak v ulicích budou míjet s klimatickými aktivisty, kteří organizují velký pochod v souvislosti s konáním konference COP24 v Katovicích. Sejdou se a najdou společnou řeč? A budou francouzská i mezinárodní média opět referovat o „revolučním násilí“?

Revoluce?

Sobotní demonstrace provázelo násilí. O tom není pochyb. Obrázky hořící Paříže, rozbitých výloh a slzného dýmu u Vítězného oblouku zaplavily téměř veškerá mainstreamová média. Prezident Macron protesty odsoudil, a dokonce mluvil o vyhlášení výjimečného stavu. Kdekdo si mohl skutečně myslet, že revoluční gardy v reflexních vestách nastoupí do Elysejského paláce a setnou hlavě státu hlavu.

Není jistě v pořádku ničit bezhlavě malá pekařství, autobusy hromadné dopravy nebo posprejovat památník obětem první světové války. Daleko účinnější by bylo obrátit se vůči velkým korporacím. Zároveň ale nelze redukovat protesty jen na násilí „žlutých vest“ a vůbec se nezabývat chováním policie. Jen v Paříži totiž v sobotu represivní složky použily zhruba deset tisíc slzných granátů. V Marseille na následky zranění takovým granátem zemřela osmdesátiletá žena. Obrazy hořících aut by neměly zastínit ostatní fakta, tedy požadavky „žlutých vest“, ani postoje vlády či představitelů opozice. Nebylo by to ale poprvé – stejně to dopadlo letos po velké prvomájové manifestaci. Namísto diskuze nad důvody nespokojenosti stovek tisíc lidí se řešilo, kolik aut „black blocks“ zapálily.

Přitom „žluté vesty“ v minulém týdnu vydaly seznam požadavků, které odeslaly vládě. Mezi nimi například okamžité řešení bezdomovectví, navýšení minimální mzdy, důstojné zacházení s migranty a žadateli o azyl, podporu malým živnostníkům, a dokonce určení maximální mzdy ve výši 15 tisíc eur. Ale také snížení počtu pracujících cizinců v zemi a zmírnění migrace. Požadavky odrážejí atmosféru v menších městech a na vesnicích, kde střední a nižší třída dlouhodobě nevzkvétá. Hnutí dále zůstává poměrně kontroverzní, vyskytují se v něm postavy spojené s krajní pravicí, jeden člověk je zadržen a podezříván ze znásilnění a mluvčí hnutí zatím zrušili všechny schůzky s vládními představiteli. Pokud ho ale městské levicové obyvatelstvo odsoudí, naprosto ztratí kontakt s lidmi z regionů. Liberálové a levice by tím navíc uvolnili prostor krajní pravici, což by si samozřejmě ze všech nejvíce přála Marine Le Pen.

Před dalším uzavíráním se liberálně-levicových velkoměst varuje mezi mnoha jinými také spisovatel Édouard Louis, který se v Česku proslavil autobiografickým románem Skoncovat s Eddym B, ve kterém popisuje dospívání v chudé francouzské vesnici. Problémy a požadavky „žlutých vest“ jsou mu tak velmi blízké a proti přezíravému pohledu na ně se vymezuje: „Když vidím, že se někdo naváží do žlutých vest, naváží se do mého otce.“

Autorka studuje politologii.

 

Podpořte nás

Společně tvoříme mainstream! Podpořte Alarm.

Čtěte dále

Ochrana soukromí | Vaše údaje jsou u nás v bezpečí! OKZajímají mě cookies

Společně tvoříme mainstream! Podpořte nás.
close-image