Foto Gigi Sorrentino, Wikimedia Commons (CC BY-SA 3.0)
Neapolskou čtvrť Rione Luzzatti zdobí od 28. ledna nové pouliční malby vycházející z románů spisovatelky Eleny Ferrante. Autorem nástěnných maleb je Eduardo Castaldo, fotograf televizního seriálu Geniální přítelkyně, založeného na prvním románu čtyřdílné knižní série. Malby znázorňující postavy ze seriálu už jsou ve veřejné knihovně a postupně se budou připojovat další prostory. Celý projekt je financován regionem Kampánie.
Nástěnné malby jsou podle Castalda „způsobem, jak vrátit městu něco zpátky“.
Rione Luzzatti je tak trochu izolovaná dělnická oblast na východě Neapole. Byla postavena v době fašismu a je charakteristická svými čtyřpodlažními bytovými domy a širokými ulicemi. V roce 1929 zde vznikl první neapolský fotbalový stadion, který byl ovšem zničen spojeneckými bombovými útoky během druhé světové války. Ačkoliv není oblast v knize přímo pojmenována, o tom, že Ferrante popisuje Rione Luzzatti, není pochyb. „Poznala jsem to okamžitě podle tunelu,“ řekla Ylenia Rettino, která v sousedství navštěvovala základní školu. „A televizní seriál mi mou domněnku potvrdil.“ V prvním díle románu se totiž nejlepší kamarádky Lila a Elena snaží dostat tunelem k pobřeží – ten tak znázorňuje hranici mezi jejich světem a zbytkem města. Ve skutečnosti se ovšem Geniální přítelkyně nenatáčela přímo v sousedství, ale na uměle vytvořeném place na severu Neapole.
Nástěnné malby jsou podle Castalda „způsobem, jak vrátit městu něco zpátky“. „Líbí se mi myšlenka vytváření malých nástěnných maleb, které dodávají místu něco ze světa knihy. Pokud jsou malby příliš velké, musíte od nich poodstoupit, abyste si je vyfotili. Ale takhle můžete vstoupit do sousedství postav. Je to způsob, jak místo blíže poznat a zároveň tam přinést nějaké peníze,“ dodává Castaldo.
Knižní série přitom v Itálii původně nedosáhla takového úspěchu jako ve Spojených státech. To se změnilo až s příchodem televizního seriálu. Italská veřejnoprávní televize Rai jej vysílala v loňském listopadu a prosinci a sledovanost dosáhla sedmi milionů diváků. „Najednou jsme se stali slavnými,“ vtipkuje Rosella Amato, bývalá učitelka místní základní školy. „Jen Elena Ferrante to tu moha proslavit. Nikdo jiný by se tu dříve ani nezastavil.“ Kromě škol, kostela, malého náměstí a nově otevřeného nákupního centra nemá čtvrť návštěvníkům vlastně co nabídnout. Přesto začala společnost City Sightseeing, známá svými červenými doubledeckery objíždějícími pamětihodnosti města, nabízet turistům tematický okruh inspirovaný místy z knihy.
Proces gentrifikace postihl již řadu neapolských městských částí. Kupříkladu Španělská čtvrť, kdysi považována téměř za zakázanou oblast, je nyní plná Airbnb bydlení. Nájemné zde vyskočilo na ceny srovnatelné se Starým městem. Rione Luzzatti se zatím nijak výrazně neproměnilo. Žádné obchody se suvenýry. Prezident Kampánie Vincenzo De Luca nicméně oznámil, že hodlá v Rione investovat dva miliony eur do otevření nového zdravotnického centra. Místní radní Carmine Meloro zase spustil petici za to, aby se chystaná druhá řada seriálu natáčela přímo ve čtvrti. Řada místních je ovšem ke všem těmto krokům skeptická. „Má dcera je právnička a řekla mi, že Rione je posledním místem, kde by si zřídila kancelář,“ říká Generoso Tarantino, bývalá zdravotní sestra, která se v Rione narodila a vyrostla. „Nemyslím si, že se toho tady moc změní. Nic tu není. Do čeho tady lze vůbec investovat? Možná si tu někdo zajde na kafe, ale to je tak všechno,“ dodává Tarantino.