Foto YouTube
V návaznosti na číslo čtrnáctideníku A2 věnované Orbánově kulturní revoluci jsme na dubnový večer koncertního cyklu A2+ pozvali dva budapešťské hudebníky, kteří vystupují pod jmény Rovar17 a Xpldnglke. V sobotu 27. dubna v pražském klubu Punctum ve společném setu předvedou, jak se s orbánovským marasmem vyrovnává maďarský hudební underground. Vedle nich se představí i domácí projekty White Wigwam a Säkkikangas.
Kolaborace dvou plodných maďarských zvukových tvůrců, Kálmána Pongrácze, který vystupuje pod jménem Rovar17 a jehož doménou je především industriální noise, a performera s přezdívkou Xpldnglke, který působí v experimentálně elektronickém duu L*mbik, nabídne mix hlukových ploch a elektronických beatů. Očekávat tak lze soupeření strnulosti s energičností, nebo jak uvádějí sami hudebníci, „věčný zápas o kontrolu nad mixážním pultem“ nebo „nekonečnou smyčku zahálčivosti evokující první ráno po lobotomii“.
Tvorba projektu White Wigwam, jehož jediný protagonista Martin Sýkora dříve působil mimo jiné ve skupinách Kaspar von Urbach nebo Rouilleux, je založena na pomalé, soustředěné práci s modulárním syntezátorem. Bez ohledu na to, jestli jsou jeho kompozice tanečnějšího rázu nebo setrvávají v potemnělé zádumčivosti, základním stavebním kamenem zůstává strojový industriální puls, kterému se těžko odolává, protože člověk je z určitého hlediska také jenom stroj.
Säkkikangas je alter ego Martina Režného ostravského hudebníka a dramaturga hudebních akcí v ostravské galerii Fiducia. Výchozím materiálem jeho elektronické hudby často bývají samply z cizích nahrávek, které ovšem mění k nepoznání. Svou metodu práce popsal pro Český rozhlas 3 – Vltava: „Nahrávky zrychluju, zpomaluju, přerovnávám, moduluju, ředím, měním tónovou výšku, různě manipuluju. Potřebuju materiál poznat ze všech možných a hlavně i nemožných stran. (…) Během hraní myslím na kompozici, ne ve smyslu hledání finálního, definitivního tvaru, ale ve smyslu permanentního směrování a utváření materiálu.“