Shromáždění na Albertově, na kterém Miloš Zeman jako první český prezident otevřeně posvětil českou ultrapravici, předcházel incident – policie do těchto míst nevpustila studenty z Karlovy univerzity, kteří zde chtěli položit květiny. Oslava boje studentů za svobodu mohla začít. Demonstranti na akci Bloku proti islámu se těšili na příchod hrdiny Zemana, jehož jméno se v projevech Konvičky a dalších opakovalo skoro pořád a vždy vzbudilo bouřlivý aplaus.
Prezident osvoboditel Zeman
Policie nenechala nic náhodě a okolí pódia, kde měl Zeman řečnit, pečlivě střežila před všemi potenciálními narušiteli. Kromě toho v davu fungovala i vnitřní ochranka IvČRN složená z agroskinheadů, záložáků a dalších dobrovolníků, kteří se cítili na něco víc. Když jeden muž na protest proti Zemanovu projevu vytáhl červenou kartu, skupinka těchto ochránců mu okamžitě zkroutila ruku a kartu mu vytrhla. Na námitky několika lidí, že na to nemá samozvaná ochranka právo, policisté nereagovali a krčili rameny.
Ani druhorepublikový prezident Emil Hácha se v pomnichovské době neodvážil vystoupit na akci fašistického hnutí Vlajka.
Po příchodu Zemana dav propadl euforii, držel na Zemanovu výzvu minutu ticha za pařížské oběti teroristických útoků a vyslechl si projev. Asi nejlíp událost popsali sami Zemanovi nohsledi ze Strany práv občanů: „Totální triumf Miloše Zemana: Tisíce lidí řvaly nadšením a prezident zpráskal ty, kteří nám podle něj vymývají mozky.“ Zeman pošpinil svoje tradiční nepřátele novináře, přidal k nim extremisty (rozuměj: všechny, kteří proti němu demonstrují) a sám se označil za „hlas národa, nikoli médií“. Rádoby levicový prezident Zeman, mluvící řečí „svých“ frustrovaných občanů, ovšem pro svůj lid nedělá vůbec nic, kromě urážek jeho domnělých protivníků a používání jadrného jazyka. To nicméně neznamená, že pro jeho příznivce není poslech prezidentova projevu až extatickým zážitkem. Jeden muž začal při jeho příchodu napřed v poblouznění řvát a při projevu objal svoji ženu a dojatě poslouchal projev o tom, že nikdo nemá právo nazývat lidi jako Konvička „rasistou, islamofobem, xenofobem, fašistou“ a tak dále.
Postupný rozchod po akci na Albertově okořenila asi třicítka zhruba padesátiletých mužů v různých kusech vojenských oděvů se standartou „Českoslovenští vojáci v záloze stojí za svým prezidentem“. V trojstupu pak odpochodovali z místa akce. Policie kvůli nim neváhala otevřít bariéru a parta trampů s českými vlajkami a jedním idiotem v čele mohla v klidu odpochodovat. Během celé akce padaly slova o „dávání na držku“ různým lidem skoro pořád, čili militantní závěr poněkud směšných tatíků nemohl překvapit.
No borders, no nation!
Od 13 hodin se na náměstí Míru uskutečnila demonstrace Tahle země patří všem – Refugees Welcome, kterou zorganizovala uskupení Proti projevům nenávisti a Zleva proti xenofobii. Sešlo se zde asi 1200 lidí, kteří vyjádřili solidaritu s uprchlíky před válečnými konflikty do Evropy. S projevy vystoupili například politička a herečka Táňa Fischerová, zastupitel za Stranu zelených Michal Berg nebo literární historik Martin C. Putna, který kritizoval účast prezidenta Miloše Zemana na akci Bloku proti islámu. „Ani druhorepublikový prezident Emil Hácha se v pomnichovské době neodvážil vystoupit na akci fašistického hnutí Vlajka,“ řekl Putna. Shromáždění si připomněli i studenty, kteří byli v roce 1939 nacistickými okupanty zčásti zavraždění a zčásti odvlečeni do koncentráků. Připomínal se také 17. listopad 1989, jakožto symbol konce autoritářského režimu a odporu proti nesvobodě.
Těsně před druhou hodinou odpoledne se dav vydal na pochod, který mířil na pražský Albertov, kde se v tu dobu konala akce Bloku proti islámu. Když demonstranti sestupovali z Apolinářské k ulici Na Slupi, nastal zmatek – policie se rozhodla průvod odklonit od plánované trasy, aby nedošlo ke konfrontaci s druhým táborem. Policie průvod zastavila asi na dvacet minut a nepouštěla nikoho dál. Výjimkou byl jen reinkarnovaný předseda někdejších republikánů Miroslav Sládek, kterého policisté uvítali slovy: „Sládek, legenda české ultrapravice“ a bez průtahů ho pustili.
Videozáznam Apoleny Rychlíkové
Krátce nato byl zadržen jeden z anarchistů, prý kvůli tomu, že si i přes vyzvání policie zahaloval tvář. Další incident nastal asi o dvacet minut později a o sto metrů dál, když se zasahující policisté pustili do člověka, který zapálil fialovou dýmovnici. Údajně ohrožoval ostatní účastníky pochodu. Demonstranti vzápětí dali jasně najevo, co si o zásahu policie myslí a došlo k potyčkám s těžkooděnci. I kvůli těmto uměle vyvolaným konfliktům se pochod blížil k Václavskému náměstí, kde se měl spojit s demonstrací Setkání dobré vůle, s hodinovým zpožděním. Na procházející demonstranty lidé z oken mávali červenými trenkami, symbolem antizemanovského postoje, ale někteří také volali: „Střílejte do nich!“
Jakmile se průvod propojil s prouprchlickou demonstrací na Václavském náměstí, došlo ke dvěma potyčkám mezi demonstrujícími a příznivci iniciativy Islám v ČR nechceme. Nejprve mladý aktivista vytrhnul pořvávajícím islamofobům dvě vlajky IvČRN a krátce poté jeden z islamofobních provokatérů rozbil v hádce účastníkovi průvodu drahé brýle. Zatímco na mladíka s vlajkami se ihned vrhl houf těžkooděnců a následně ho vyslýchali dvě hodiny na stanici v Bartolomějské, demonstrantovi s rozbitými brýlemi se vysmáli. Předmětem výslechu „zloděje vlajek“ dle jeho slov nebyl samotný akt krádeže, který policie zatím klasifikuje jako přestupek, ale především to, proč hájí islámské běžence.
Fašismem proti globalizaci
Celý letošní 17. listopad jako by nebyl bez závěrečného pochodu před Úřad vlády. Národovecká koalice konvičkovců, bartošovců a nácků z DSSS v počtu podle policejních odhadů asi pěti tisíc lidí napochodovala před úřad vlády a dožadovala se uzavření hranic. Promluvila zde „legenda české ultrapravice“ Miroslav Sládek a skandovalo se „Ať žije Sládek“, „Ať žije Zeman“ a „Zavřete hranice“. Pokud bylo Zemanem podpořené setkání na Albertově násilné spíše jen teoreticky, posílení davu lidmi s vlajkami DSSS a Národní demokracie udělalo z výhrůžky i reálnou možnost. 17. listopad nebyl tentokrát vyprázdněnou oslavou svobody, ale naopak protestem proti její současné podobě, proti zřízení orientovanému na Západ, Evropskou unii a NATO. Nevyřčenou alternativou byl fašismus na lokální úrovni – dráty, omezení svobody slova a policejní stát. Tak si vyberte.
Autoři jsou redaktoři A2larmu.