Foto F. F. Bauer / Bundesarchiv, Wikimedia, CC BY-SA 3.0
Dnes uplynulo osmdesát let od důležitého a úspěšného atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Právě 27. května 1942 na něj totiž v pražské Libni zaútočili výsadkáři Jozef Gabčík a Jan Kubiš. Heydrich po několika dnech zraněním podlehl a zemřel. Atentát byl završením několikaměsíčních příprav diverzní Operace Anthropoid ze strany exilových československých branných sil. S historikem Jaromírem Mrňkou jsme si v aktuálním dílu podcastu Kolaps povídali o tom, co tento čin znamenal pro československé dějiny 20. století, ale také o tom, jak vypadala tehdejší realita odbojové činnosti v protektorátu i v zahraničí a jakou ránu pro nacistické Německo znamenalo zavraždění takto vysoce postavené osoby v nacistické hierarchii. Jaromír Mrňka momentálně působí v Ústavu pro studium totalitních režimů. Specializuje se na protektorát, české dějiny druhé světové války a vykonávání spravedlnosti v poválečném Československu. Poslechněte si kompletní díl podcastu Kolaps s historikem Jaromírem Mrňkou.
Jak významný byl atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha pro československé dějiny? Dá se to zhodnotit?
Byla to velmi podstatná, skoro klíčová událost. Československo v době, kdy byl atentát spáchán de facto a de iure neexistovalo. Atentát působil jako páka, aby exilová vláda mohla působit jako zastupitelka československých zájmů. Otevřela se tak cesta, aby Československo mohlo být po válce obnoveno a přijato. Z tohoto pohledu to byla klíčová událost. Když se na to podíváme z hlediska třetí říše, zasáhlo ji to na významném místě a byl to pro ni šok.
Jaká byla reakce nacistů?
To víme z reakce v protektorátu, která nastala po 27. květnu. Když se podíváme do struktury nacistického systému, Reinhard Heydrich byl jeden z nejvyšších představitelů nacistického systému.
V čem spočíval význam akce pro Československo, co se změnilo po atentátu?
Vývoj do roku 1942 můžeme sledovat po dvou liniích, tedy co se děje doma, v českých zemích, a co se děje v exilu. Z hlediska Benešovy exilové mise za obnovení Československa to byl zcela zásadní milník. A nešlo jen o samotný atentát – i následný teror sloužil jako zásadní argument pro vyjednávání. V tomto ohledu je to cynické, Beneš si musel být vědom toho, jakou reakci to vyvolá. Zároveň ale kalkuloval s tím, jaká to pro něj bude výhoda při vyjednávání.
Víme, jak nápad na atentát vznikl?
Benešovi se dlouhodobě nedařilo prosadit své požadavky u britské vlády. Klíčovou úlohu sehrála československá vojenská rozvědka, která ten útok designovala. Nápad tedy vznikl v tomto prostředí.