Foto Arno Mikkor, Flickr (CC BY 2.0)
Nejvážnější kandidát na předsedu britské Konzervativní strany Boris Johnson musí opět vysvětlovat svůj kontroverzní výrok z minulosti. V eseji z roku 2007, který připojil k novému vydání své knihy Dream of Rome (Sen o Římě, 2006), totiž tvrdí, že islám brání rozvoji v řadě částí zeměkoule a že „muslimský element“ byl přítomen prakticky v každém konfliktu.
Na diskutovaném textu je překvapivé, že byl psán v době jednání o vstupu Turecka do Evropské unie a Johnson v něm pléduje za jeho přijetí. Podle něj by se tak znovu vytvořila „římská ekonomická komunita“ a „sjednotily by se dvě poloviny Římské říše kolem břehů Středozemního moře“. Během kampaně k referendu o setrvání v EU v roce 2016 bylo však jedním z hlavních Johnsonových argumentů pro Brexit „zastavení nekontrolované migrace“. Byl tehdy přední postavou kampaně Vote Leave, která na svých plakátech argumentovala lživou informací o tom, že do EU vstupuje 76 milionů Turků, ačkoli v té době už byla přístupová jednání přerušena kvůli porušování lidských práv režimem tureckého prezidenta Erdoğana. Z Turecka mimochodem pochází část Johnsonových předků.
Dědictví kolonialismu
Johnsonovy vývody označila jako znepokojivé zpráva organizace Tell Mama, která monitoruje protimuslimské nenávistné projevy. Podle ní Johnson projevil nedostatek porozumění pro náboženství obecně.
Muslimská rada Británie (MCB) zase uvedla, že by řada Britů ráda věděla, zda si favorit na britského premiéra skutečně stále myslí, že „islám neodmyslitelně brání cestě k pokroku a svobodě“. „Podle nás,“ pokračuje se v prohlášení MCB, „islám samozřejmě hraje svou roli i v pokroku a prosperitě, ať už v muslimském světě nebo tady u nás doma na západě.“
Johnsona kritizoval také bývalý předseda Konzervativního muslimského fóra Mohammed Amin. Podle něj se Johnsonova analýza může stát „aktivní podporou nenávisti k muslimům“. Amin byl z organizace muslimských sympatizantů Konzervativní strany vyloučen poté, co nebyl schopen prosadit odsouzení jiných Johnsonových výroků – politik tehdy ve sloupku pro deník Telegraph označil muslimské ženy oblečené v burkách za „poštovní schránky“ a „bankovní lupiče“.
Podle Johnsonových kritiků za nízký počet univerzit, vědců a za další projevy „zaostalosti“ muslimského světa může spíš dědictví kolonialismu, na kterém má velkou vinu také britský imperialismus. Islám v době svého vrcholu (přibližně do 13. století) dominoval světové civilizaci a muslimské země byly vyspělejší také v oblasti a vědy.
Ještě jako ministr zahraničí byl Johnson kritizován za nemorální přístup k represivnímu režimu v Saudské Arábii. Minulý měsíc už jen jako poslanec Johnson podpořil prodej britských součástek do bomb Saudské Arábii i přesto, že jsou masivně používány při bombardování civilního obyvatelstva v Jemenu.