Federica Mogheriniová, vysoká představitelka Evropské unie pro zahraniční politiku jistě nechtěla, aby se pravdivost jejích slov potvrdila tak brzy. Letos v květnu řekla, že statut quo v Izraeli a Palestině je neudržitelný, a proto je třeba ho pomocí mírových jednání změnit, anebo se připravit na nevyhnutelnou vlnu násilí. Podobný závěr přinesla i srpnová studie Komise OSN, která se zabývá lidskými právy Palestinců: „Pokračující okupace a rozšiřování izraelských osad nevyhnutelně povede k dalšímu násilí.“
Poslední vlna násilí na okupovaných palestinských území a v Izraeli zavinila smrt devíti Izraelců a jedenačtyřiceti Palestinců, z nichž přibližně třetina byla zabita po předešlém útoku na izraelské vojáky i civilisty. Zbylí zemřeli především při palestinských demonstracích na okupovaných palestinských územích, které často přerostly ve střety s jednotkami izraelské armády. Ty si vyžádaly také zranění již více než tří tisíc Palestinců, přičemž deset procent úrazů podle statistik OSN způsobeno ostrou municí izraelských bezpečnostních složek.
V českých médiích Izrael nikoho neokupuje
Na první pohled může být reakce české veřejnosti na palestinský odpor proti izraelské okupaci překvapivá, protože se zdá, že jejím základem je buď představa, že Izrael palestinská území vůbec neokupuje, anebo že si Palestinci v podmínkách izraelské okupace žijí jako ve zlaté klícce. Na této mylné představě české veřejnosti však není nic moc překvapivého, protože odpovídá obrazu, který vytvářejí česká média.
Statistika OSN informující o tom, že za minulý rok izraelské demolice připravily o střechu nad hlavou 1177 Palestinců, obletěla svět – a zastavila se na českých hranicích.
To je zřejmé i ze způsobu, kterým informují o současné vlně násilí. Většina z nich totiž zprávy z oblasti přebírá od ČTK, která až na jednu výjimku od začátku října slovo „okupace“ nepoužila. To je obzvlášť překvapivé, když většina světové veřejnosti v čele s Mogheriniovou nebo americkým ministrem zahraničí Johnem Kerrym za hlavní důvod aktuálního násilí označují izraelskou okupaci a rozšiřování osad, které postupně snižují šance na založení palestinského státu. Jenže ČTK ve svých tiskových zprávách neustále opakuje verzi, podle které je za současnou vlnou násilí pouze ohrožení statutu quo na Chrámové hoře v Jeruzalémě ze strany Izraele. To izraelská vláda odmítá. Nicméně francouzský pokus o to, aby Rada bezpečnosti OSN hlasovala o povolání mezinárodních sil, které by měly dohlédnout na to, aby statut quo na Chrámové hoře skutečně zůstal zachován, se dočkal ze strany Izraele tvrdého odmítnutí, předvolání francouzského velvyslance v Izraeli tamním ministerstvem zahraničí a dokonce udělení důtky.
Protože česká média naprosto vynechávají informace o tom, že Izrael vůbec Palestinu okupuje, detaily o násilí a diskriminaci, kterým jsou v důsledku izraelské okupace Palestinci vystavováni, se česká veřejnost může dozvědět jedině ze zahraničních médií. Ty se totiž na rozdíl od těch českých zabývají třeba tím, že izraelské úřady každý rok nechají zdemolovat stovky palestinských domovů na okupovaných územích. Statistika OSN informující o tom, že za minulý rok izraelské demolice připravily o střechu nad hlavou 1177 Palestinců, obletěla svět – a zastavila se na českých hranicích. Za tu samou dobu na okupovaných palestinských územích začala stavba více než tří tisíc bytových jednotek pro izraelské osadníky. Na začátku tohoto týdne dokonce poprvé od roku 2005 došlo k tomu, že izraelská policie v anektovaném Východním Jeruzalému násilně vyhnala z domova jednu z palestinských rodin, aby se místo ní mohla nastěhovat rodina izraelských osadníků.
S rostoucím počtem izraelských osadníků samozřejmě roste také počet jejich útoků na palestinské obyvatele okupovaného území. Osadnické útoky na rozdíl od útoků Palestinců v absolutní většině českým médiím unikají, čímž u veřejnosti vzniká falešná představa o tom, že násilí se zde dopouštějí pouze Palestinci. Za rok 2014 přitom podle statistik OSN došlo ke 110 útokům ze strany izraelských osadníků. Příslušníci izraelské armády okupující palestinské území loni na Západním břehu zranili přes šest tisíc Palestinců a 58 jich usmrtili. O tom, nakolik je představa vytvářená českými médii, že hlavním zdrojem násilí na okupovaných územích jsou Palestinci, odtržená od reality, svědčí fakt, že za minulý rok OSN zaznamenala 331 útoků osadníků proti Palestincům a 229 útoků Palestinců proti osadníkům.
Osady jako hlavní problém
Těžko odpírat Palestincům nárok na odpor proti izraelské okupaci jejich území, ze které pro ně navíc plyne diskriminace, jejíž popis by vystačil na několik článků. Přesto je nutné jejich násilí, především to páchané na izraelských civilistech, tvrdě odsoudit. Jakékoliv odsouzení je však třeba učinit při vědomí podmínek, ve kterých Palestinci v rámci izraelské okupace žijí a zároveň při vědomí toho, že prostor pro vznik samostatného a svobodného státu Palestinců se velmi rychle zmenšuje.
Ve světě dnes málokdo pochybuje o tom, že hlavním důvodem pro eskalující násilí je izraelská okupace a mizející naděje na vznik samostatného palestinského státu. Jeho vzniku brání izraelské osady, které jsou podle mezinárodního práva nelegální, a přesto jsou rozmístěné po celém okupovaném palestinském území a postupně hrozí zamezit v propojitelnosti jeho jednotlivých částí. O tom, jakým problémem pro vznik palestinského státu tyto osady budou, svědčí nedávná prohlášení náměstkyně ministra zahraničí Izraele Cipi Hotovelyové na jednom ze zasedání OSN. Podle ní se Izrael osad nikdy nevzdá. V létě Hotovelyová ještě uvedla, že se každý, kdo po Izraeli bude něco takového žádat, stane jeho nepřítelem. Někteří izraelští ministři vyzývají rovnou k anexi minimálně části okupovaného Západního břehu. Ministryně spravedlnosti Ajelet Šakedová o víkendu na konferenci ve Washingtonu otevřeně prohlásila, že „není a nikdy nebude žádný palestinský stát“.
Takzvaná okupace
Dozvědět se z českých médií o problému izraelských osad není až na výjimky v podobě Břetislava Turečka nebo Přemysla Houdy téměř možné, a to nehledě na to, že se problematikou v poslední době začala poměrně intenzivně zabývat také Evropská unie. Zpráva o jednoznačné podpoře Evropského parlamentu iniciativě, která by měla zavést označování výrobků z nelegálních izraelských osad, se objevila v britských, francouzských nebo německých médií.
V českých mainstreamových médiích se snahou zabývat se podrobněji děním na okupovaných palestinských územích a nelegálními izraelskými osadami vymyká pouze Gita Zbavitelová, která pro Český rozhlas připravuje pořad Svět ve 20 minutách. Problém je, že se na vlny Českého rozhlasu vypravuje většinou vybavena argumenty izraelské nevládní organizace Regavim, na kterou se v jedné ze svých reportáží dokonce sama odkazuje. Základní myšlenkou této organizace je přesvědčení, že celé okupované palestinské území patří Izraeli, a proto si na něm může dělat, co chce. To je samozřejmě v naprostém rozporu s postojem Evropské unie, OSN i s mezinárodním právem. Nicméně Zbavitelová v takovém přesvědčení očividně nalezla zalíbení, a tak ve své nedávné analýze, ve které se zabývá připravovaným doporučením Unie, aby členské státy označovaly výrobky z nelegálních izraelských osad, nazývá palestinská území „takzvaně okupovanými“. V jiné reportáži z letošního února zase okupovaná palestinská území označuje za Izraelem „spravovaná“.
Těžko říct, jestli je více alarmující způsob, jakým Zbavitelová českou veřejnost o dění na okupovaných územích informuje, nebo fakt, že se nad tím u zaměstnankyně Českého rozhlasu nikdo ani nepozastavuje. To, co by Think-tank Evropské hodnoty v případě Ruska označil za šíření propagandy a vydal o tom studii nebo aspoň uspořádal konferenci, se ukazuje být v případě Izraele normou. Přitom je jisté, že se blíží doba, kdy Evropská unie začne vyvíjet větší tlak na Izrael, aby zachovala aspoň teoretickou naději na vznik samostatného palestinského státu. Zatímco se zahraniční média diví, že nějaké kroky proti izraelským aktivitám Unie nepodnikla už dávno, obraz, který poskytují česká média je přesně opačný. Tento zřejmý informační nedostatek tak už brzy může vyústit v další kritiku Evropské unie ze strany všemožných euroskeptiků, kteří izraelskou okupaci dlouhodobě podporují.
Autor studuje mezinárodní vztahy.