Foto Patrik Paprika, Wikimedia Commons (CC BY-SA 3.0)
Vloni na začátku prosince jsme spolu s kolegy z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Ondřejem Crhákem a Tomášem Konečným podali etickým komisím naší fakulty a univerzity podnět k prošetření podezření, že se prorektor UK a profesor obecných dějin Martin Kovář ve svých pracích opakovaně dopouštěl plagiátorství. Podniknutí tohoto kroku jsem sdělil osobně našim kolegům na setkání studentů s řediteli tří historických ústavů 4. prosince 2018. Následně jsme náš text zveřejnili na blogu studentského časopisu Obscura, který je součástí Spolku studentů historie FF UK, abychom předešli neinformovaným spekulacím uvnitř akademické obce. O situaci vzhledem k tehdejšímu postavení profesora Kováře jako jednoho z vrcholných funkcionářů UK informovala média. Následně jsme se ještě (stejně jako profesor Kovář či rektor Zima) k věci vyjádřili, já třeba ve svém komentáři pro Alarm.
Vyhýbavý postoj rektora Zimy
Rektor Zima ve svém vyjádření pro Deník N ze 7. prosince jako odpověď na otázku Hany Mazancové, jak náš podnět hodnotí, uvedl: „Nejspíš příští týden se obrátím na několik odborníků, kteří tomu rozumějí a umějí to posoudit, aby mi k tomu dali stanovisko. Já umím trochu biochemii, ale nejsem znalec historie.“ Na okraj bych podotkl, že text našeho podnětu není natolik odborný, aby znemožňoval rektorovi jeho interpretaci. Jeho podstatnou část tvoří paralelní srovnání textu knihy britského historika Barryho Cowarda The Stuart Age, z nichž podle našeho názoru profesor Kovář opisoval, a příslušných pasáží v Kovářových dílech. Na této úrovni by měl být posouzení schopen kdokoli, kdo umí anglicky a zná elementární zásady spojené s psaním odborného textu. Přístup rektora v celé věci budí dojem, že nechce vidět očividné.
Podjatý výběr posuzovatelů i vnější zásahy ze strany rektorátu do činnosti Etické komise FF UK podlamují naši důvěru v nestranný přístup rektora Zimy.
V reakci na tento rozhovor jsme se obávali, aby rektor nevyužíval poradců, které si sám vybere, k zasahování do záležitostí, které jsou v kompetenci etických komisí na fakultní i univerzitní úrovni. Proto jsem již 10. prosince zdůrazňoval, že „prošetření této záležitosti bude plně vloženo do rukou stávajících mechanismů. Tuto problematiku by orgán, jako je etická komise, měl plně pojmout sám.“ Záhy poté, 14. prosince, profesor Kovář oznámil, že ke konci roku odchází z univerzity. Navzdory jeho popírání našich obvinění a odůvodňování svého odchodu údajnými osobními útoky jsem přesvědčen, že pravým důvodem, proč opouští univerzitu, je neudržitelnost jeho pozice, pokud se bude věc řešit na věcné úrovni. Tomu nasvědčuje i to, že Kovář nevyužil možnosti osobně své stanovisko hájit na půdě Akademického senátu Filozofické fakulty právě 14. prosince 2018, kde jsme svůj podnět představovali také my.
Zasahování do činnosti komise
Od té doby uplynul skoro měsíc a půl. Etická komise FF UK se vyjádřila 17. prosince, že podezření z plagiátorství je u profesora Kováře důvodné, a dala mu prostor, aby se hájil. Na dalším zasedání 3. ledna 2019 se komise shodla, že „připraví své závěrečné stanovisko tak, aby bylo k dispozici na únorovém zasedání Akademického senátu FF UK dne 14. 2. 2019“. Za této situace Etická komise FF UK „dne 21. 1. 2019 obdržela dopis od rektora UK, prof. Tomáše Zimy, v němž je konstatováno, že rektor oslovil s ohledem na nutnost objektivního prošetření vzneseného podnětu vůči prof. Martinu Kovářovi a jeho údajnému plagiátorství dva renomované experty, konkrétně prof. Jaroslava Pánka a prof. Roberta Kvačka. Vyjádření obou profesorů byla komisi poskytnuta s předpokladem, že jí budou důležitým zdrojem informací pro další jednání.“
Dále komise ve svém vyjádření uvedla: „V prvé řadě je Etická komise FF UK přesvědčena, že Univerzita Karlova má pro řešení podobných kauz dostatečné nástroje, kterými jsou právě etické komise fakult či univerzity. Jakékoliv vstoupení do práce komise ze stran nejvyšších představitelů univerzity je a priori problematické a nemělo by k němu nikdy docházet, byť by pohnutky byly sebelepší. Z tohoto důvodu také Etická komise FF UK považuje uvedený krok rektora, nemluvě o zveřejnění obou posudků, za velmi nestandardní a neprospívající řádnému vyšetření celé kauzy.“ Toto prohlášení komise vzniklo, protože posudky vypracované profesory Pánkem a Kvačkem byly mezitím poskytnuty tisku.
Oba posudky, vyjdeme-li z veřejně přístupné novinářské interpretace a výňatků, hovoří v Kovářův prospěch. Jejich celé znění ovšem zůstává neveřejné, a tudíž s ním na tomto místě nelze vést řádnou polemiku. Nicméně, jak čteme ve vyjádření komise: „Etická komise FF UK se v rámci svého rozhodnutí k příslušným posudkům explicitně vyjádří, stejně jako ke všem materiálům, které jí byly dosud zaslány.“ Takže v zásadě stačí počkat.
Nevhodné kamarádské vztahy
Pro zadávání odborných posudků je vždy nezbytné, aby byl posuzovatel nezávislý a neměl osobní či profesní vazby na osobu, vůči níž byl podán podnět. Obvykle se tedy jako posuzovatelé volí odborníci působící na jiných univerzitách, nejlépe v zahraničí, aby byl zajištěn nestranný průběh šetření. Toho si je samozřejmě vědom i rektor Zima, který již ve svém rozhovoru pro Deník N ze 7. prosince na otázku, jak bude teď vypadat zkoumání či prověřování toho podnětu, uvedl: „Obrátím se na nějaké odborníky. Budu rozjímat, kteří to budou, kteří jsou nezpochybnitelní v oboru, nejsou vědeckou prací spojeni s panem profesorem Kovářem.“ Rektor tedy kontaktoval profesory Roberta Kvačka a Jaroslava Pánka.
Jenže podle serveru Aktuálně.cz „o blízkém vztahu Kvačka a Kováře vypovídá třeba článek z webu jicinskozpravy.cz z roku 2012, který Kovář napsal ke Kvačkovým osmdesátinám. Oceňuje zde profesorovy kvality jako historika moderních dějin a zmiňuje i jejich velmi dobré osobní vztahy, protože spolu dvacet let pracovali na fakultě jako kolegové.“ Blízký vztah profesorů Kováře a Kvačka je v prostředí FF UK obecně znám, Kovář se o něm ostatně zmiňuje i v knize rozhovorů Noc v Mariboru, kde líčí Kavačka jako inspirativního učitele. Sám si vybavuji, jak profesor Kovář na jedné z přednášek, vzpomínal na profesora Kvačka a na debaty, které spolu vedli ohledně filmů věnovaných nacistickému Německu. Profesor Kovář byl pyšný na své kamarádství, jak řekl, s profesorem Kvačkem. Já jim oběma jejich přátelství přeji, jen trvám na tom, že nepatří do tohoto šetření.
Profesor Pánek rovněž není vhodnou osobou k posuzování odborné činnosti profesora Kováře. Jednak je spojený s rektorátem univerzity svojí činností v minulosti, kdy tu figuroval jako prorektor, a také je zde osobní spojení mezi oběma profesory. Profesor Pánek přispíval do kolektivních monografiích Kolaps a regenerace (2011), Civilizace a dějiny (2013) a Lidé a dějiny (2017), přičemž jedním z jejích dvou editorů byl právě profesor Kovář (do publikace z roku 2011 přispěl také profesor Kvaček). Úkolem editora je přitom oslovovat autory a koordinovat jejich práci. Profesor Pánek se také minulý rok podílel na publikaci Jak dál?, která se zabývá problematikou současného dění u nás, v Evropě a ve světě. Kovář tu byl spolu s Miroslavem Bártou rovněž editorem. Mezi významnými osobnostmi, jejichž názory kniha přináší, můžeme najít kromě profesora Pánka také rektora Zimu. Všichni tři akademici se tedy v loňském roce podíleli na společném projektu a nyní by měli vystupovat v rolích rektora, zhotovitele odborného posudku a akademika, proti němuž byl podán podnět k etickým komisím.
Věříme v nezávislé prošetření
Podstatné je, že ani jeden z posuzovatelů není odborníkem na plagiátorství či na dané téma. Přitom odborníky na stuartovskou Anglii u nás máme, například profesora Jaroslava Millera, rektora Univerzity Palackého v Olomouci. Jsem ostatně přesvědčen, že rektor zná řadu odborníků v oblasti plagiátorství, když se ještě před půl rokem profiloval jako bojovník proti tomuto nešvaru. Zdá se však, jako by účelem vypracování posudků pro rektora Zimu spíše bylo obstarat si texty nakloněné profesoru Kovářovi. Velmi smutná je skutečnost, že do celé záležitosti svým oslovením rektor zapojil také pana profesora Kvačka, který letos v červenci oslaví své 87. narozeniny. Opravdu nebyl nikdo vhodnější po ruce, kdo by měl příslušnou odbornost a navíc nebyl osobním Kovářovým přítelem?
Etická komise FF UK se ve svém již několikrát citovaném vyjádření z 28. ledna k výběru posuzovatelů vyslovila takto: „Objektivní prošetření tohoto, stejně jako jakéhokoli jiného, podnětu týkajícího se plagiátorství či jiného prohřešku proti etice vědecké práce není zpravidla expertní záležitostí, ale schopností, kterou by měli disponovat všichni akademičtí zaměstnanci Univerzity Karlovy, chtějí-li samostatně publikovat. K posouzení plagiátorství by proto v obecném případě, k němuž případ prof. Martina Kováře počítáme, mělo stačit řádné a důkladné prostudování důkazního materiálu, v tomto případě textu, který byl údajně z části opsán, a textu, z něhož tak bylo údajně učiněno. Etická komise jako orgán samosprávy FF UK je v tomto smyslu plně kvalifikovaná posoudit případ samostatně, bez vnějších zásahů ze strany rektorátu, a pokud by sama považovala za nutné zadat expertní posudky, činila by tak způsobem, v němž bude zajištěno, že dotyční posuzovatelé nejsou odborně či osobně nijak spojeni s osobou toho, vůči němuž jí byl podán příslušný podnět. To mj. v případě posudků zadaných panem rektorem naplněno není.“
Podjatý výběr posuzovatelů i vnější zásahy ze strany rektorátu do činnosti Etické komise FF UK podlamují naši důvěru v nestranný přístup rektora Zimy k celé kauze. Nadále však máme plnou důvěru v práci etických komisí na fakultní i univerzitní úrovni.
Autor je doktorand na FF UK.