Foto Deportebalear/ RFEF, Flickr, CC BY-NC 2.0
Když v neděli španělská La Roja (název odkazující na rudou barvu dresů) zdolala anglické favoritky v Sydney 1:0, zařadila se pyrenejská země mezi ženskou fotbalovou elitu. Nejen, že se Španělsko stalo pátým vítězem v historii Mistrovství světa ve fotbale žen, ale spolu s Německem je také jedinou zemí, která ovládla jak šampionát žen, tak mužů. Mimo to se ženská španělská reprezentace stala prvním národním týmem, který na vítězství v kategoriích do 17 a do 20 let navázal titulem také v té seniorské. Postavení ženského fotbalu ve Španělsku pak podtrhla nejen přítomnost královny Letizie a infantky Sofie přímo na utkání, ale také oslavná jízda ulicemi Madridu.
Letošní mistrovství světa, které spolu hostily Austrálie a Nový Zéland, jen potvrdilo rostoucí popularitu ženského fotbalu. Finále sledovalo přímo na stadionu 76 tisíc diváků a například dresy australské reprezentace i další upomínkové předměty se podařilo během šampionátu vyprodat. Sledovanosti mistrovství pak na závěr pomohly i nepravděpodobné šampionky.
Nečekané vítězky
Španělská ženská reprezentace na šampionátu nepatřila ani do širšího okruhu favoritek. Na vině byla atmosféra v družstvu a loňská revolta proti realizačnímu týmu. V září 2022 vedení Královské španělské fotbalové federace (RFEF) obdrželo emaily od patnácti reprezentantek, které si stěžovaly na nedostatek profesionality ve vedení a přípravě týmu. Právě to mělo podle nich mít zásadní vliv na jejich „emocionální i zdravotní stav“ a od federace požadovaly závazek „k větší pozornosti věnované všem aspektům potřebným k dosažení co nejprofesionálnějšího výkonu“.
Španělsko získalo sportovní prestiž, především ale turnaj posvítil na podmínky v tamním fotbalovém prostředí.
Podle sportovního serveru The Athletic si reprezentantky mimo jiné stěžovaly na nedostatečnou předzápasovou přípravu a nepraktické způsoby cestování. Mezi reprezentantkami a trenérským štábem navíc došlo ke sporu ohledně pravidel na tréninkových kempech. Součástí opatření na kempech mělo být například prohledávání osobních zavazadel hráček ze strany trenérského týmu nebo povinnost nechávat dveře hotelových pokojů odemčené až do půlnoci. Stížnosti fotbalistek ale vedení federace nebralo vážně. Namísto toho jednohlasně podpořilo trenéra Jorgeho Vildu a jeho štáb. Šéfka ženské sekce RFEF Ana Alvarez navíc dodala, že se revoltující hráčky budou muset omluvit, protože „federace je na prvním místě“.
Reprezentaci tak opustilo celkem osmnáct hráček, které se nezúčastnily podzimní přípravy. Během zimy ale došlo k navázání kontaktu mezi vedením reprezentace a fotbalistkami, jehož výsledkem byl návrat osmi z nich. Na šampionát nakonec odcestovalo trio Aitana Bonmati, Mariona Caldentey a Ona Batlle.
První dva zápasy ve skupině pak Španělky s přehledem zvládly (3:0 proti Kostarice, 5:0 proti Zambii) a náznak krize spojené s předchozími událostmi přišel až v závěrečném duelu, kdy La Roja padla s Japonskem jasně 0:4. Do vyřazovacích bojů tak vstupovaly jako outsiderky a predikce fotbalových expertů věřily Španělkám maximálně na čtvrtfinále. Jenže tým okolo kapitánky Olgy Carmony se semknul, postupně zdolal Švýcarsko (5:1), Nizozemsko (2:1) i Švédsko (2:1) a došel až do finále.
Kontroverzní oslavy
Cestu španělské reprezentace pak v Sydney zakončila právě kapitánka Carmona, když jedinou brankou rozhodla finále proti Anglii. Příběh španělského úspěchu má ale i své stinné stránky. Tou nejtragičtější je smrt otce původkyně vítězného gólu ve stejný den, kdy se jeho dcera zapsala do historie.
Pošramocené vztahy mezi hráčkami a trenérským štábem pak bylo možné sledovat i během samotných oslav titulu. Hráčský kádr a trenérský štáb bezprostředně po konci zápasu slavily odděleně a diváci Vildovi věnovali pískot a bučení.
Vše ale zastínilo chování šéfa RFEF Luise Rubialese. Při předávání trofeje vítězkám mistrovství totiž nejvýše postavený muž španělského fotbalu hráčky objímal a líbal na tváře, Jennifer Hermoso dokonce bez jejího souhlasu políbil přímo na ústa. Sama hráčka v živém vysílání na instagramu z oslav v šatně řekla, že „se jí to nelíbilo“. Hermoso sice později celý incident na tiskové konferenci zlehčila a nazvala ho „vzájemným spontánním gestem“, ve Španělsku je nicméně v poslední dny chování předsedy fotbalové federace téma číslo jedna.
https://twitter.com/FootballTalkHQ/status/1694590581853331580?s=20
Násilí na ženách
Rubiales bezprostředně poté, co se video s jeho polibkem začalo šířit na sociálních sítích a v médiích, reagoval podrážděně. Obvinění ze sexismu a sexuálního násilí označil za útok na svou osobu a své kritiky nazval „blázny“. Po ještě zesílené kritice a volání po jeho odchodu však vzal Rubiales svá slova zpět a omluvil se. „Je mi to líto, protože v době největšího úspěchu ženského fotbalu v naší historii to pokazilo oslavy,“ uvedl Rubiales. Podle španělských médií naléhal na Hermoso, aby ve videu vystoupila s ním, ta ale odmítla.
Předseda španělské fotbalové federace ale mezitím čelil čím dál většímu tlaku, a to nejen z fotbalového prostředí. Proti Rubialesovi se jasně vymezily dvě ministryně dosluhující levicové vlády. „Člověk by neměl předpokládat, že políbit někoho bez souhlasu je něco, co se prostě dělá. Je to forma sexuálního násilí, kterou my ženy trpíme každý den. Dosud byla neviditelná, ale nesmíme ji přijímat jako normu,“ uvedla ministryně pro rovnost Irene Montero.
„Všichni jsme si pomysleli: Když tohle udělá před očima celého světa, co asi potom dělá v soukromí? Sexuální násilí na ženách musí skončit,“ doplnila svou vládní kolegyni ministryně pro sociální práva Ione Belarra.
Rubialesovo chování odsoudil i socialistický premiér Pedro Sánchez, který je nazval „nepřijatelným“. Jménem vlády pak Sánchez vyzval RFEF k okamžitému jednání. „Ukazuje to, jak dlouhá cesta naši zemi čeká v otázce rovnosti,“ dodal premiér, podle něhož „jen omluva nestačí“.
Ozývá se i fotbalové prostředí
Proti šéfovi španělského fotbalu se ale po incidentu postavily i hráčské asociace, zástupci klubů i fotbalové hvězdy nebo trenéři. „Neiniciovaná a nevítaná fyzická gesta vůči hráčkám nejsou vhodná ani přijatelná v žádném kontextu,“ uvedla hráčská asociace FIFPRO.
„Přimělo mě to přemýšlet o tom, kolik toho musíme vydržet,“ reagovala na incident americká fotbalistka Megan Rapinoe. „V jakém zvráceném světě to žijeme? Na pódiu, kde byste měli slavit, byla namísto toho Jenni fyzicky napadena tímhle chlapem!“
„Předsedouuž nemůže být ani minutu,“ cituje španělský deník ABC prezidenta prvoligového klubu Getafe CF Ángela Torrese. „Nechápu, že ještě nedošlo k jeho rezignaci nebo odvolání.“ Podobně se vyjádřil i prezident baskického Realu Sociedad Jokin Aperribay.
Rubialesovo chování pak odsoudil například trenér Realu Madrid Carlo Ancelotti. „Je to citlivé téma, ale mně, stejně jako asi většině ostatních lidí, se to nelíbilo,“ uvedl kouč. Chováním Rubialese se bude také zabývat Mezinárodní federace fotbalových asociací (FIFA), která s předsedou svazu zahájila disciplinární řízení.
Problémy pana Rubialese
Finálový exces se ale ukazuje jako špička ledovce. Ve středu totiž v televizním vysílání obvinila Rubialese ze sexuálního obtěžování jeho bývalá podřízená z Asociace španělských fotbalistů (AFE) Tamara Ramos. Rubiales ji měl opakovaně vulgárně urážet a komentovat její vzhled sexistickými poznámkami. Mimo jiné se jí měl šéf španělského fotbalu ptát na barvu jejího spodního prádla a doporučil jí nosit chrániče na kolena. RFEF obvinění odmítla a plánuje ženu žalovat za pomluvu.
Od nástupu Rubialese do funkce předsedy před pěti lety ale kauzy okolo jeho osoby trvale přibývají. Kontroverzi způsobil hned po svém nástupu, když po dvou dnech ve funkci vyhodil pouhý den před začátkem mistrovství světa v Rusku trenéra národního týmu Julena Lopeteguiho. Podle komentátorů se jednalo o klasický Rubialesův styl, tedy absolutistickou vládu bez přípustné opozice. V následujících letech byl nový předseda federace opakovaně ve válce jak s komisí rozhodčích, tak s šéfem španělské nejvyšší soutěže Javierem Tebasem.
Další kauzy na sebe ale nenechaly dlouho čekat. V roce 2022 na veřejnost unikla nahrávka rozhovoru mezi Rubialesem a tehdejším hráčem Barcelony Gerardem Piquém. Kvůli přání Rubialese zvýšit příjmy federace se totiž v roce 2018 změnilo místo konání španělského Superpoháru ze Španělska na Saúdskou Arábii. Klíčovou roli v tom tehdy sehrála Piquého společnost Kosmos, a to výměnou za desetiprocentní provizi.
Ve stejném roce musel Rubiales odrážet podezření z korupce. Podle deníku El Mundo měl využít peníze RFEF k zaplacení drahého večírku s „osmi nebo deseti mladými dívkami“. Stejně tak se aktuálně vyšetřuje jeho cesta s neznámou ženou do USA, kterou Rubiales vykázal jako pracovní schůzku se zástupci americké soutěže MLS.
Nadále také čelí podezření z nařízení špionáže bývalého fotbalisty a v té době předsedy španělské hráčské asociace Davida Aganza. RFEF i Rubiales nařčení odmítají, jeden z bývalých právníků federace ale podle deníku ABC špionáž při výslechu u policie přiznal.
„Nikdy nerezignuji!“
O budoucnosti Rubialese se mělo rozhodnout tento pátek, kdy se koná mimořádná valná hromada RFEF (účastní se jí 140 členů, z nichž 20 je jmenovaných a 120 volených; zasedá v ní ale jen šest žen). Federace už dříve potvrdila, že ohledně předsedy bylo zahájeno interní řízení. Ve čtvrtek ale španělská média přinesla informaci, že Rubiales nakonec sám rezignuje.
V pátek ale přišel další šok. V poledne Rubiales na setkání špiček španělského fotbalu nejméně pětkrát zopakoval, že „nebude rezignovat“. „Dostal jsem zprávy od členů tohoto shromáždění, kteří mi řekli, abych neodstupoval a byl silný. Nehodlám rezignovat!,“ uvedl Rubiales.
Za svůj projev, ve kterém mimo jiné z kauzy obvinil političky hnutí Sumar a Podemos, média, „falešný feminismus“ i samotnou hráčku, sklidil bouřlivý potlesk. Omluvil se pouze za své chování v blízkosti královské rodiny, kdy se při oslavách dotýkal svého rozkroku.
Polibek Jennifer Hermoso ale šéf španělské federace nepovažuje za nevhodný. „Nebyla v tom žádná touha, žádná dominance. Bylo to jako bych líbal jednu ze svých dcer,“ bránil se Rubiales. Podle něj za kauzou stojí „falešný feminismus, který je v zemi velkou pohromou“. „Byl to vzájemný a konsensuální okamžik, nebylo to bez souhlasu,“ tvrdil Rubiales. Teď předsedu federace podle jeho slov čeká zasloužený odpočinek.
Těžko odvolatelný
Valnou hromadu přitom už například odsoudila prezidentka španělské ženské ligy La Liga Femenina Beatriz Álvarez jako „parodii“. Její způsob fungování podle ní „není vůbec demokratický“ a k odvolání Rubialese vyzvala přímo španělskou vládu. Premiér Sánchez mezitím vzkázal, že pokud by valná hromada neučinila rázné rozhodnutí, „bude vláda jednat“. Jak ale upozornil deník El Mundo, vláda Rubialese přímo odvolat nemůže. Kabinet může pouze podat stížnost k Národní sportovní radě, která by následně případ posunula ke Správnímu soudu pro sport a až ten by mohl rozhodnout o Rubialesově případném konci.
Úspěch španělských fotbalistek tak přinesl značně paradoxní výsledky. Španělsko získalo sportovní prestiž, především ale turnaj posvítil na podmínky v tamním fotbalovém prostředí a obrátil pozornost médií na vedení svazu. Ke změnám tak paradoxně možná nepřispějí ani tak sportovní úspěchy, jako spíš kauzy nejvyšších činitelů.
Autor je spolupracovník redakce.