Foto Václav Drozd
9:30 „Tak jak to vidíš?“ baví se dvojice mužů před chátrajícím Kulturním domem Střelnice v Hradci Králové, kde se před dvaceti pěti lety stal Miloš Zeman předsedou strany a definitivně tak změnil její směřování. „Snad to bude Hamáček,“ zašeptá mladší muž a starší jen opatrně přikyvuje. „Ale bude to těžký,“ dodává zkroušeně.
Mezitím se novináři vrhají na příchozího Michala Haška. Muž, který se ještě před pár lety zdál být mrtvým mužem strany, má ve tváři sebevědomý výraz. Je to právě jeho křídlo, které díky volebnímu debaklu znovu získalo na síle. Pro budoucnost strany je velká otázka, jak budou delegáti z Jihomoravského kraje a Severomoravského kraje hlasovat – pokud by se semkli za Milanem Chovancem, je velká pravděpodobnost, že se stane předsedou. Podle řady výrazných tváří ČSSD je ale velmi pravděpodobné, že tento sjezd bude především živelný a všechno se bude rozhodovat až na místě. Na místopředsedu kandiduje mimo jiné například Olga Sehnalová, současná europoslankyně, anebo bývalý primátor města Brna Roman Onderka.
9:50 „Já myslím, že důležité budou projevy,“ potvrzuje tento názor Lubomír Zaorálek, který už před časem ohlásil, že odejde z předsednictva. Novinářům odmítá sdělit své volební preference. „Budeme muset sjezd absolvovat a porozumět si. Myslím, že pro lídra budou důležité takové vlastnosti, jako je empatie, velkorysost a oddanost lidem. Musíme je přesvědčit, že stojíme na jejich straně.“ Podle posledních průzkumů má ČSSD pětiprocentní podporu mezi voliči. Zaorálek si myslí, že důvěra, která je pro voliče klíčová, se do žádného programu vepsat nedá. Spolu s tím ale bývalý volební lídr sdělil, že prostor pro levicové uchopování závažných společenských problémů tu je – jako příklad zmínil otázku budoucnosti práce a mezd. Na otázku, jestli by šel do vlády s Andrejem Babišem, odpověděl Zaorálek, že je zaujatý kvůli uměle vytvořené kauze lithium, která prý stranu silně poškodila.
Na sjezdu je i bývalý místopředseda strany Jiří Dienstbier. Budoucnost ČSSD vidí jasně: „Strana musí progresivním způsobem uchopovat sociální a levicová témata, místo toho ale vidíme silné tendování k nacionalismu a xenofobii.“ ČSSD je podle něj v hluboké krizi, která prostupuje všechny možné úrovně – tu personální, voličskou i ideovou.
„Tady je takový prostor pro uchopování témat levicovou optikou, že je to až neuvěřitelné,“ říká na dotaz, jaká je budoucnost levice v Čechách, odborový předák Josef Středula. „Nízké mzdy, nástup průmyslu 4.0, automatizace, to všechno jsou klíčové otázky naší budoucnosti, které jsou i na jednu levicovou stranu až moc,“ dodává Středula.
Za chvíli se očekává příchod Miloše Zemana. Sjezd je jednodenní a panuje přesvědčení, že se většina základních bodů ani nestihne projednat, možná nedojde ani na volbu místopředsedů. Začíná hrát hymna, sjezd startuje. Novináři se ale mačkají ve dvou malých místnostech na chodbě. WiFi skoro nefunguje.
Kdo nese za co odpovědnost?
10:30 Schvaluje se program 40. sjezdu. Delegáti si nakonec odhlasovali, že můžou být na sjezdu přítomní novináři, a to po celou dobu. Jeden z delegátů vstává a kritizuje grémium strany: „Strana pohrdá svými řadovými členy, kvůli kauze lithium jsme ve finále kampaně přišli o několik procentních bodů. Nevím, jestli to byl zločin, buďme optimisté a řekněme si, že to zločin nebyl. Potom to ale byla hloupost a nebetyčná chyba. Grémium za ni nese odpovědnost.“ Vystupují výrazné tváře strany. Zdeněk Škromach volá po bodu programu, který by odvolal všechny členy grémia strany. „Nesou odpovědnost za špatný volební výsledek.“ Hlasuje se o bodech programu a delegáti a delegátky řeší, jestli by mělo rezignovat celé vedení, nebo jen někteří členové grémia. Zajímavostí je, že na sjezdu není Bohuslav Sobotka. Ten se před stranou i novináři úplně uzavřel a nekomunikuje.
Mluví Milan Chovanec: „Všichni členové vedení jsou připravení rezignovat s tím, že to sjezd vezme na vědomí.“ Vypadá to, že program bude brzy schválen, nicméně touto dobou už měl vystupovat prezident Miloš Zeman. Mezi novináři i delegáty se prochází jeho soukromá ochranka, je tedy jasné, že Zeman je už někde v budově.
11:00 Přichází Miloš Zeman. Sál tleská. Ve svém projevu se vrací k otázce jmenování trestně stíhaného člověka premiérem a naváží se do „drahošovců“. „Nelekejte se, můj projev bude trvat už jen tři a půl hodiny,“ žertuje Zeman. Říká, že sociální demokracie je jediná strana, která neměla jasné stanovisko k tomu, kdo je její prezidentský kandidát. To není pravda, nijak se nevyslovili například Piráti, kteří to vše nechali na svých členech a členkách. „Chci vám jasně říci, že nebudu ukazovat na nikoho z devíti kandidátů na předsedu. Nebudu ukazovat tím prstem už jen proto, abych neopakoval svou největší chybu ve své politické historii, kdy jsem ukázal na Vladimíra Špidlu jako na svého nástupce a on to lidsky neusnesl.“ Zeman kritizuje Vladimíra Špidlu a sál mlčí. Panuje velmi nepříjemná atmosféra, ale proti Zemanovým uštěpačným poznámkám na adresu Špidly se nikdo neozve.
Zeman naznačuje, že přechod do opozice je výzvou k nicnedělání. „Nebudete pracovat pro tuto republiku,“ říká a ironicky komentuje ostatní opoziční strany. Piráty nazývá anarchisticko-chaotickým hnutím. Podle Zemana by strana v opozici skončila v příštích volbách pod hranicí volitelnosti. „Můj osobní názor, který vám vůbec nevnucuji, je – necpěte se do vlády, s patnácti poslanci je to komické. Chtějte náměstky, odborníky. Někoho, kdo může pro sociální demokracii něco udělat.“ Zeman tvrdí, že důvodem pádu na dno je sociálnědemokratická touha po korytech. V sálu se ozývá malý potlesk, nicméně takové tvrzení je ze strany Miloše Zemana dost absurdní – je to on, kdo je známý svou až patologickou závislostí na moci. „Bylo by dobré, kdybyste zahájili jednání s hnutím ANO.“ Tak zní hlavní rada, kterou by si ČSSD měla z dnešního sjezdu odnést.
„Polovina tohoto sálu, takzvaní drahošovci, bude rozladěná. Zbývající polovina bude zastávat názor, je zapotřebí jít do vlády. Ale záleží jen na vás. Jediné, co bych si přál – a vy jste to bohužel neudělali – je to, že nejdřív by měly zaznít kandidátské proslovy. Ty by měly jasně odpovědět právě na tyto otázky. Místo toho bude nejdříve diskuze,“ kritizuje Zeman program sjezdu. V závěru svého projevu se – podle očekávání – ještě vymezil proti Bohuslavu Sobotkovi a prohlásil, že důvodem špatného volebního výsledku byla absence osobnosti v čele strany. Zemanův projev je paternalistický, je vidět, že ho přízeň části strany těší. „Jsem ovlivněný tím, že právě v této místnosti jsem byl v roce 1993 zvolen předsedou sociální demokracie a vykonával jsem tuto funkci osm let. Byla to nejkrásnější politická léta mého života, protože jsme šli nahoru.“ Sál Zemanově nostalgii tleská, ale není to nikterak bouřlivé. Jeho projev byl vlastně až překvapivě mírný, i když nevynechal své klasické jedovatosti.
Přítel Fico
11:30 Dalším hostem sjezdu je slovenský premiér Robert Fico. „Jsem přesvědčen, že se Čechům nikdy nedařilo tak jako dnes.“ Za svou stranu SMER-SD říká, že je nutné mít vizi, jak udržet sociální demokracii atraktivní. Jako jeden z příkladů dává nutnost zvyšování životní úrovně, tlak na mzdy, lepší způsob prezentace tohoto tématu. Delegáti a delegátky strany Fica co chvíli přerušují hlasitým potleskem, je vidět, že předsedu SMERu milují. Jeho poselství je přijímáno o poznání vřeleji. „Když přestává fungovat bordel, je potřeba vyměnit děvky, a ne postele,“ říká Fico a sál burácí. ČSSD přeje, ať se znovu postaví na nohy. Po jeho projevu se ozývá hlasitý potlesk, Milan Chovanec vstává a připravuje se na svůj part.
11:40 „Bude pro mě velmi těžké hovořit po takových projevech, jaké jsme slyšeli,“ zahajuje svůj projev statutární místopředseda strany Chovanec. Hned na začátku děkuje Zemanovi i Ficovi za inspiraci. Děkuje i odborům a tvrdí, že společně vždy stály na straně lidí. Chovanec vzpomíná na Vítězný únor a mluví o sociální demokracii jako straně bojující proti totalitě. Implicitně tak naznačuje, že by strana neměla prolamovat Bohumínské usnesení o nespolupráci s KSČM. Říká, že nikdy nechtěl být předsedou strany. Chovanec dál děkuje Zaorálkovi a sál opět tleská. Na Bohuslava Sobotku tu asi nikdo s respektem vzpomínat nebude. I sám Chovanec si připisuje většinu zásluh a tvrdí, že chtěl postupovat jinak než bývalý předseda, ale neměl silný mandát. Na rozdíl od Zemana se Chovanec vymezuje proti koalici s Andrejem Babišem a tvrdí, že ANO není dobrý koaliční partner, protože stranu záměrně poškozuje vymyšlenými kauzami.
Zeman i Fico odcházejí z pódia, zůstává na něm jen předák odborů Josef Středula. Mezi delegáty panuje přesvědčení, že se hlavní souboj povede mezi Hamáčkem a Chovancem, ale bez šancí prý není ani Jiří Zimola. V běžných rozhovorech s tvářemi strany často zaznívají taková témata, jako jsou mzdy nebo automatizace. Všichni zpovídaní se tváří, jakoby se takovým otázkám strana věnovala nepřetržitě. Dokonce i bývalý primátor Brna Roman Onderka vidí v průmyslu 4.0 možnost, jak vrátit levicová témata zpátky do oběhu. Kdyby zmiňované otázky byly tak jednoznačně komunikovány, jak se tu všichni tváří, možná by byl výsledek ve volbách jiný.
Řízky a chlapi
12:00 Je čas oběda a hodně delegátů se jde najíst. K obědu jsou řízky a bramborový salát. U oběda se tvoří skupinky, v jejichž čele sedí vždy nějaký „významný“ delegát. Všichni si špitají a domlouvají se. Je zajímavé, že při letmém pohledu je skupina delegátů a delegátek dost genderově nevyrovnaná. V sále i v restauraci převažují muži. Pokud by se dnes strana pokoušela schválit stanovy, hrozí, že se zbaví kvót a nerovná struktura se bude prohlubovat.
12:40 Na místopředsedu kandiduje i Radim Hejduk, předseda spolku Idealisté. V debatě o tom, jakým směrem by se měla ČSSD vydat, je překvapivě opatrný. Za svá témata označil mezigenerační dialog, spor mezi vesnicí a městem a s ním související sociální nerovnosti a otázku mezd. Na námitku, že se sociální demokracie chová reakčně a nenastoluje agendu, odpověděl: „Je to bohužel tak, musíme zkusit znovu vnášet do společnosti důležitá témata a akcentovat jejich sociální rovinu. Za takové se dnes dá považovat třeba téma bydlení. Nájmy skokově rostou a bydlení se stává nedostupným pro celé skupiny obyvatel.“ Strana podle něj není absolutně připravená na nějaký radikálně levicový obrat, dnešní sjezd je podle něj spíš urovnávací, stmelující. „Možná se ale vydáme nacionálně-konzervativní cestou,“ dodává.
Strana si nechala vypracovat také analýzu své prohry. Stostránkový dokument kontextualizuje prohru strany ve vztahu k úpadku sociálně demokratických stran v Evropě. Zástupci ČSSD se ve většině svých projevů odvolávají na Roberta Fica a vyzdvihují ho jako hvězdu sociální demokracie ve východní Evropě. Překvapivě se k názoru, že by se sociální demokraté měli vydat cestou SMERu, přiklonila i Kateřina Valachová.
V sále probíhá debata. Vystupují různé postavy strany, začala Alena Gajdůšková, ale v sále byl hluk a nikdo ji moc neposlouchal. Potom se objevil třeba bývalý ministr Mládek a teď se mikrofonu chápe Lubomír Zaorálek. Sál se poprvé za celou dobu diskuze ztišuje. Začíná svůj příspěvek opakováním toho, jaké má mít předseda strany vlastnosti. Zaorálek jako vždy hovoří zeširoka a zabíhá do různých myšlenkových zákoutí. Pak ale říká jasně: „Zastávat se lidí, to je naše hlavní funkce.“ Zmiňuje OKD i byty na sídlišti Písnice a mluví o tom, že ČSSD selhala, nedokázala dát lidem pocit, že je strana na jejich straně, že se jich umí zastat. „Je to fuk, jestli do vlády nebo ne, jde o to, jestli budem tam či onde dělat politiku, ve které se zvládneme zastat lidí.“ Zaorálek mluví energicky. Vymezuje se proti návrhům Miloše Zemana. A nabádá stranu, aby si zvolila takového člověka, který dokáže ČSSD sjednotit a odpovědět na nové nejistoty. Sál mu tleská. Zaorálek se tímto projevem vlastně loučí s pozicí jednoho z hlavních aktérů strany.
Občas se projevy zvrhnou v nápodobu fotbalového fandění. „Chcete mít silnou sociální demokracii?“ řve do mikrofonu řečník. „Anoooo!“ ozývá se v sále. „Znova, chceme mít silnou sociální demokracii?“ zvyšuje řečník hlas. „Anooo, anoooo!“ burácí sál. Řečník spokojeně odchází.
Co jsou vlastně levicová témata?
13:30 Pořád dokola zaznívá, že by se strana měla vrátit k lidem a starat se o jejich problémy. Málokterý člen nebo členka je ale schopen spatra říct, která témata je tedy dnes nutné levicově uchopit a zvednout. Michal Hašek v rozhovoru uvedl, že by strana měla podporovat práva menšin, ale teprve na dotaz redakce směrem k otázkám bydlení nebo exekucí začal mluvit o těchto širokých tématech. „My jsme oba z Brna, tak to máme do Vídně kousek. Vídeň se dlouhodobě věnuje sociálnímu bydlení a vytváří fond pro lidi, kteří nezvládají platit komerční nájemné. Co se týče exekucí, tak já tam rozlišuji exekuce a lichvu. To druhé je nutné regulovat a bránit tomu, aby lidé upadali do kolotoče dluhové pasti.“ Uvedl, že mezi dlužníky jsou i tzv. „chroničtí neplatiči“.
Ani v debatě však nejsou témata, která rozhodovala poslední volby, nijak výrazně zastoupená. Řeší se spíš otázka jednotnosti strany a její síly. Jiří Dientsbier se v debatě silně vymezil proti Zimolovi a Haškovi s Chovancem. Poslední řečnice v debatě nakonec zvedla právě otázku dostupného a sociálního bydlení a zmínila i exekuce. Také se jako jedna z mála jasně postavila proti vyvádění daní z České republiky.
13:55 Mluví Josef Středula. „Sledoval jsem, jak vystupujete, kam směřujete. Mám pocit, že se příliš hnípáte v historii, že máte silné sebemrskačské tendence místo toho, abyste koukali do budoucna.“ Středulův projev je úplně jiný než projevy všech ostatních účastníků sjezdu. V přímém přenosu můžeme sledovat sebevědomého levicového aktéra, kterému ale nechybí kultivovanost a přehled a netenduje ke xenofobii nebo nacionalismu. „To je základ, ten úplně obyčejný člověk. V partituře, díky které jste vznikli, to máte vepsáno. Řeknu to z pohledu odborů, z pohledu zástupce zaměstnanců: důchodcům se nežije dobře. Průměrná hodnota jejich důchodů je těsně nad hranicí chudoby. Nemocný člověk se bojí léčit, protože neví, jestli na konci nemocenské vyjde a zaplatí své pohledávky. To je přece špatně. Čeští zaměstnanci se těší vyšší mzdě, ale stejně není nad hranicí chudoby pro jednotlivce.“ Středula se staví na stranu pracujících a kritizuje agentury. „Cizincům nabízíme minimální mzdu, lákáme je sem, a pak neřešíme, jak žijí.“ Upozorňuje, že tohle by měl být jednoznačný notový záznam v sociálně demokratické partituře. Závěrem připomíná, že odborům pořád roste členská základna a že to je důkaz toho, jak jsou levicová témata ve veřejném prostoru podstatná. „Silnou sociálně demokratickou stranu potřebuje celá společnost,“ ukončuje svůj projev a sklízí hlasitý potlesk.
Na sjezdu je mimo jiné i Václav Kočka starší a připomíná tak minulost a možná opět i budoucnost strany.
Kdo bude předseda?
14:10 Začínají kandidátské projevy. Nejvíce nominací má Jan Hamáček a mluví jako první. „Lidé vidí, že ti bohatí a silní si berou mnohem více a že jsou nedotknutelní. Lidi trápí lichva a exekuce, nemáme dostatek dostupného bydlení,“ upozorňuje Hamáček v první části svého projevu. „Hypotéka nemá být jediná alternativa.“ Jan Hamáček se také věnuje otázce vyvádění daní a jasně říká, že peníze, které se mají vybírat na daních, by se měly používat na infrastrukturu. „Dejme lidem spravedlnost!“ hřímá. Mluví o tom, že značka ČSSD má význam a má smysl pro společnost, ale že se musí vedení strany víc přiblížit lidem, jezdit do regionů.
„Hnutí ANO nám vytunelovalo náš program, nebudeme moci být totální opozice. Nemůžeme hlasovat proti růstu minimální mzdy,“ vyjadřuje se Hamáček k případnému angažmá strany ve vládě Andreje Babiše. „Měli bychom jednat o účasti ve vládě a prosazovat tam sociálně levicová témata.“ Hamáček tvrdí, že nabízí novou sílu a novou budoucnost. „Prohrává jen ten, kdo prohrává ve svém srdci,“ uzavírá Hamáček a sál nadšeně tleská.
Pokračuje Milan Chovanec. „Nejsem ani Macron, nejsem ani Fico,“ začíná opatrně. Přiznává, že za prohru ve volbách nese odpovědnost. Jestli by měla jít strana do vlády, je podle něj podružné téma, protože základ je mluvit s lidmi ve straně. Chovanec je na rozdíl bez Hamáčka bez energie, není moc přesvědčivý a hodně se soustřeďuje na mechanismy uvnitř strany namísto vznášení témat pro levicovou agendu. Nakonec se dostává i k exekucím a tomu, že v České republice je kolem milionu dlužníků, kterým ČSSD nedokáže pomoct. Hodně ve svém projevu zmiňuje nutnost zastat se lidí, je to asi po stopadesáté, co podobné sousloví zaznívá, ale z úst Milana Chovance to opravdu působí hodně neautenticky. „Potřebujeme resorty, které budou zásadně realizovat program směrem k našim voličům,“ říká a ironicky dodává: „To budeme pokračovat v inkluzi?“ Vrací se i k fotce s puškou: „Já jsem pouze hájil zájmy českých občanů.“ Tvrdí, že problém migrace není o solidaritě, ale o bezpečnosti.
Dalším kandidátem na předsedu je Jan Jukl. Začíná svůj projev citátem Franka Zappy. „Progres není možný,“ hřímá. Ohrazuje se proti politice a marketingu Andreje Babiše a přiznává, že premiér v demisi vnesl do politiky svůj podnikatelský um. Cesta „staré dobré ČSSD“, která tu byla v devadesátých letech, podle něj znamená spojení s Agrofertem. „Z poslanců se stanou Kostelecké uzeniny ve sněmovně,“ dodává a odmítá návrat do devadesátých let. Delegátům a delegátkám to chvíli trvá, ale nakonec přece jenom zatleskají. „Lidé se ostýchají k nám vstoupit, lidé se stydí za nás kandidovat,“ říká a asi má pravdu. Za nálepku korupce a klientelismu si prý strana může sama a musí hned začít jednat.
Další projev je kritický vůči Sobotkovi. Každý z projevů má deset minut a někdy je extrémně těžké je poslouchat. Opakují se akcenty na sjednocení strany a její posílení, opakují se ztráty, řeší se proudy a rozkoly uvnitř ČSSD. „Když bohatne země, musí bohatnout člověk,“ ozývá se z úst Antonína Staňka, dalšího kandidáta na předsedu. Akcentuje nutnost setrvání v EU, mluví o nízkopříjmových skupinách, které dnes potřebují dva příjmy, aby přežily, i proto mají mít možnost umístit své dítě do školky dříve. Olomoucký primátor uzavírá projev s tím, že se nebude zlobit, když mu delegáti nedají hlas.
Přichází Jiří Zimola. Moderátorka žádá o utišení sálu. V sále se rozdávají růžové brýle a Zimola začíná představovat situaci ČSSD očima vedení, nebo spíš jeho části. Sám si brýle nasazuje a začíná: „Jsme silná, sebevědomá strana, která neřeší sama sebe a už hodinu úspěšně demonstruje za zvýšení mezd. Naši starostové se nemůžou dočkat voleb, protože očekávají vítězství. Všichni jsme přátelé“ – tak začíná Zimola svůj projev. Sál se směje, jeho řeč je plná odkazů na různé ikony strany: „Zdeněk Škromach si kupuje větší bazének.“ Potom brýle sundává. „Nic není v pořádku a nic není jak má být.“ Zimola říká, že sociální demokraté zapomněli na své voliče a ti odešli k miliardáři s vizáží filantropa.
Zimola odmítá inkluzi, nechce, aby ministr zdravotnictví řešil zákaz kouření. „Češi nechtějí pracovat za mzdu, ze které se nedá vyžít!“ Potom Zimola přiostřuje. Mluví o nemakačencích zneužívajících sociální systém. Sál mu skoro po každém kontroverzním výroku zatleská. I tohle je podoba dnešní sociální demokracie, i tohle je její možná budoucí tvář.
Štěpán Kotrba zaútočil na bezdomovce
15:15 Novinář akreditovaný za Český rozhlas, Štěpán Kotrba, použil pepřový sprej proti bezdomovcům venku před budovou, kde se sjezd odehrává. Naše redaktorka Apolena Rychlíková stála spolu s Ivanou Svobodou, redaktorkou Respektu, pouhých pár metrů od nich. Svědkem incidentu byl také europoslanec Miroslav Poche. Kotrba tvrdí, že jej bezdomovci napadli, ale nic takového se nestalo. Oba dva jsou voliči sociální demokracie, celý den se pohybují kolem Kulturního domu Střelnice a chovají se neagresivně. Kotrbovo jednání bylo za hranou. Kotrba byl nakonec požádán, aby opustil sjezd.
Zimola for předseda?
Po sečtení prvního kola postupují dva kandidáti. Jan Hamáček a Jiří Zimola. Ten v prvním kole získal nejvíc hlasů. Zimola a Hamáček dostávají znovu prostor u řečnického pultíku. Druhé kolo volby bude co nevidět. Zimola získal celých 178 hlasů, jeho projev byl po formální stránce dobře připravený a je z něj cítit energie, kterou strana nejspíš chce. A to i za cenu totálně konzervativního a národoveckého obratu.
Milan Chovanec se vzdal místa statutárního místopředsedy strany. Budou se projednávat stanovy a potom se už vyhlásí výsledky volby.
18:00 Předsedou strany se stal Jan Hamáček. „Přistupuju k tomu s pokorou. Začnu pracovat už zítra,“ říká. Gratuluje Jiřímu Zimolovi k výsledku, hlasovalo přes pět set delegátů a delegátek. Hamáček nezvítězil nijak výrazně, získal o několik desítek hlasů víc než Jiří Zimola. Ten děkuje všem, kteří dnes dokázali, že je strana schopná restartovat své vedení a vnímá prý volbu jako sport: „Občas sjezd, většinou slalom,“ dodává Zimola. Chce se ucházet o funkci prvního místopředsedy.
Druhým kandidátem na statutárního místopředsedu strany je bývalý primátor Brna Roman Onderka. V souboji se Zimolou ale prohrál, a byla to prohra celkem jasná. Získal jen 134 hlasů, Zimola 335. Onderka chce kandidovat na řadového místopředsedu.
