Squat Libertatia lehl popelem po útoku neofašistů

Militantní pravice využila masové nacionalistické demonstrace k napadení autonomních center v řecké Soluni.

Squat Libertatia v centru řecké Soluně v neděli 21. ledna lehl popelem po útoku maskovaných neofašistů. Asi stovka útočníků se oddělila od demonstrace proti začlenění názvu „Makedonie“ do jména sousední Bývalé jugoslávské republiky Makedonie. Nejprve napadli autonomní sociální centrum Scholeio, které se však podařilo antifašistům ubránit. Policejní pořádkové jednotky poté údajně zabránily antifašistům, aby se přesunuli k nedaleké Libertatii. Zároveň ale nezasáhly proti útočníkům, kteří pak naházeli do squatu světlice a zápalné lahve. Podle nepotvrzených informací se jednalo o fanoušky fotbalových klubů PAOK a Makedones a členy nacionalistických skupin ProPatria a Ideapolis.

Nacionalistické shromáždění podpořily i některé známé osobnosti jako skladatel Mikis Theodorakis, který na sociálních sítích sdílel heslo „Makedonie je Řecko“.

Demonstrace u sochy Alexandra Makedonského, kterou svolali nacionalisté z řad představitelů Řecké pravoslavné církve, se zúčastnily desítky tisíc lidí. Kromě konzervativně pravicových politiků opoziční Nové demokracie se připojili také zástupci neonacistické parlamentní strany Zlatý úsvit, organizovaní do bloku s vlastními bezpečnostními jednotkami. Cestou na shromáždění nasprejovali neonacisté jméno své strany na památník holocaustu. Nacionalistické shromáždění podpořily i některé známé osobnosti jako skladatel Mikis Theodorakis, který na sociálních sítích sdílel heslo „Makedonie je Řecko“.

Demonstrace u sochy Alexandra Makedonského, kterou svolali nacionalisté, se zúčastnilo asi 50 tisíc lidí

Demonstrace je vyvrcholením mezinárodního sporu, který se táhne už od roku 1991, kdy po rozpadu Jugoslávie vznikla Makedonská republika. V roce 1992 se protestního pochodu proti použití sporného názvu v Soluni zúčastnilo víc než milion lidí. Řecko si totiž nárokuje právo na výlučné užívání názvu Makedonie pro severní region země. Od roku 2008 blokuje vstup sousední země do NATO a vyhrožuje také znemožněním připojení do EU. Dvoumilionová Makedonie, jež se oficiálně nazývá Bývalá jugoslávská republika Makedonie, se mezitím potýká s vážnou krizí identity posilovanou také vleklými spory s albánskou menšinou. Snaží se ji řešit výstavbou monumentů a veřejných budov v bizarním historizujícím slohu připomínajícím slavnou éru Alexandra Makedonského, jež má být údajným předkem národa.

Řecký premiér Alexis Tsipras by se měl příští týden setkat se svým makedonským protějškem Zoranem Zaevem v Davosu. Mají vyjednávat o podobě nového názvu země – zatím připadají v úvahu jména jako Nová Makedonie nebo Severní Makedonie. Spor dále rozdmýchávají nacionalističtí politici na obou stranách. Tsiprasův postup kritizuje koaliční partner, konzervativní strana Nezávislí Řekové (ANEL) v čele s Panosem Kamennosem, který požaduje, aby se sousední země úplně vzdala slova Makedonie ve svém názvu. Situace využívají i neonacisté ze strany Zlatý úsvit, která má stále v průzkumech kolem osmi procent hlasů, a to přesto, že její členové stojí před soudem za vraždu levicového rappera Pavlose Fysase a další násilné trestné činy.

Vláda vedená koalicí levicových stran Syriza v současnosti vyjednává podmínky zřejmě poslední půjčky ve výši 6,7 miliardy eur od Trojky. Od dubna se má začít jednat o ukončení programu a o případných úlevách ze splátek. Věřitelé podmiňují finanční injekce řeckému státu zaváděním neoliberálních opatření, jako je omezení práv zaměstnanců, snížení důchodů nebo privatizace veřejného majetku včetně energetické soustavy. Aby vláda získala poslední půjčku, musí mimo jiné změnit zákon o stávkách z roku 1982. Trojka požaduje, aby o zahájení stávky v podniku rozhodovalo hlasováním alespoň 50 procent platících členů odborů. V současnosti stačí účast 20 procent odborářů. Řecká konfederace odborových svazů GSEE to komentovala: „Jedná se o smrtící úder pracujícím, důchodcům a nezaměstnaným… Prakticky to odstraní ústavou garantované právo na stávku.“ Odbory vyhlásily sérii protestních stávek, které ochromily veřejnou dopravu nebo provoz trajektů.

 

Čtěte dále