Skupina maskovaných útočníků napadla výstavu, která se kriticky vyjadřuje k politickému vývoji na Ukrajině.
V úterý večer v Kyjevě skupina patnácti neonacistů zaútočila na výstavu ukrajinského malíře a anarchisty Davyda Čyčkana. Výstava s názvem Ztracená možnost (Vtračena možlyvisť) se konala v kyjevském prostoru VCRC (Visual Culture Research Centre). Útočníci napadli a zranili hlídače, pak většinu uměleckých děl zničili a některá si odnesli s sebou.
Po nezvaných návštěvnících zůstaly ve výstavních prostorech nasprejované nápisy jako „Slouhové Moskvy“, „Separatisti“, „Sláva Ukrajině“ a keltský kříž stylizovaný jako součást ukrajinského státního znaku. Představitelka VCRC sdělila ukrajinské internetové televizi Hromadske, že výstava bude ještě několik dní otevřená veřejnosti v podobě, kterou získala v důsledku útoku. Policie případ klasifikuje jako trestný čin skupinové výtržnosti.
Jak je na Ukrajině pravidlem, došlo i na verzi, že všechno je dílem „agentů Kremlu“ nebo že jde o marketingový tah samotného umělce.
Výstava začala ve čtvrtek 2. února, ale už na víkend ji organizátoři raději uzavřeli, protože dostali výhrůžky od různých krajně pravicových uskupení. Ze stejného důvodu se nekonala ani předem ohlášená prohlídka výstavy v doprovodu autora. O akci se na svém facebookovém účtu mimo jiné zmínila ultrapravicová blogerka Viktorija Riznyčenko, jež napsala, že to je „otevřeně antiukrajinská propaganda, namířená proti vlasteneckým silám, které podporovaly Majdan. A taková v centru Kyjeva nemá místo.“ V sobotu několik výtržníků rozbilo výlohu u vchodu a odneslo odtamtud plakát. Od úterý měla být výstava znovu otevřena, útok tomu ale zabránil.
Davyd Čyčkan (narozen 1986) je výtvarník známý svou důsledně anarchistickou pozicí a jednoznačnou didaktičností svých obrazů. Tématem jeho poslední výstavy se stal Majdan jako „ztracená příležitost“ k uskutečnění sociálních změn. Na dvojici vystavených kolorovaných kreseb vidíme srovnání hesel liberálních, měnících se pomalu v nacionalistická, s komunistickými a anarchistickými. Vystavená díla poukazovala také na nesmyslnost současného konfliktu: znázorňoval jej například obraz nemluvňat, která se narodila na různých stranách hranice, a tak byla vtažena do konfliktu, který v nejmenším nezavinila.
Právě to, že se umělec odvážil zobrazit bojující na obou stranách konfliktu jako rovnocenné lidské bytosti, vyvolalo na sociálních sítích největší vztek ukrajinských vlastenců. Posledním důležitým tématem výstavy byl proces dekomunizace, při kterém se často jakoby zapomíná na původně levicové sympatie klasiků ukrajinské kultury.
Smutný osud výstavy pochopitelně neznamená, že by Čyčkan nemohl vůbec vystavovat, naopak se loni účastnil mezinárodní výstavy Naše národní tělo (Naše nacionalne tilo) v kyjevském Muzeu Tarase Ševčenka a má za sebou vlastní výstavy v různých ukrajinských městech. Tentokrát ale příslušníci a sympatizanti ukrajinské ultrapravice dokázali prosadit svůj světonázor silou – příznačně právě v prostoru sdružení VCRC.
Centrum pro studium vizuální kultury, které existuje od roku 2008, nemá kvůli své levicové orientaci v hlavním městě Ukrajiny lehký život. Už v roce 2012 muselo VCRC po výstavě Ukrajinské tělo (Ukrajinske tilo), označené za „pornografickou“, opustit své původní sídlo na půdě Kyjevsko-mohyljanské akademie. V září 2014 se jeho ředitel Vasyl Čerepanyn dostal do nemocnice poté, co na něj na ulici zaútočili neznámí lidé, kteří ho obvinili ze spolupráce s východoukrajinskými separatisty. V prostoru v Hlybočycké ulici v Kyjevě, kde centrum pořádá výstavy, přednášky a diskuse od podzimu 2014, však ještě k žádnému tak závažnému incidentu nedošlo. Už v úterý večer vyvolala událost velkou pozornost na sociálních sítích. Jak je na Ukrajině pravidlem, došlo i na verzi, že všechno je dílem „agentů Kremlu“ nebo že jde o marketingový tah samotného umělce.
Autor je ukrajinista.